|
|
Poruchy chování dětí umístěných v ústavní péči.
SOCHOROVÁ, Lenka
Bakalářská práce je věnována problematice poruch chování dětí umístěných v ústavní péči. V teoretické části je zaměřena zejména na rodinu, její funkce a poruchy, dále na faktory podílející se na rozvoji poruchového chování dětí, jako je škola, prostředí, které děti obklopuje, vrstevnické skupiny a trávení volného času. Jsou zde popsány i jednotlivé poruchy chování, jejich charakteristika, včetně prevence a nápravy a nejčastější důvody k umisťování dětí do ústavní péče. Praktická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, vyhodnocení jeho výsledků a místu získávání výzkumných dat Dětskému domovu se školou v Šindlových Dvorech. Cílem je odpověď na položené výzkumné otázky a zdůraznění nejdůležitějšího fenoménu vzniku poruch chování ? rodiny a rodinného prostředí.
|
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) - komparace domácí a ústavní péče u klienta (JČ kraj)
ŠOLTÉSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaobírá komparací domácí a ústavní péče u klienta s Alzheimerovou demencí v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit možnosti ústavní a domácí péče a jejich následné srovnání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji poznatky o stáří, demenci, Alzheimerově chorobě, domácí péči a ústavní péči. V praktické části sleduji pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů 5 vybraných klientů v domácí péči z Jihočeského kraje a klienty z ústavního zařízení se zvláštním režimem Loucký mlýn a následně získané informace vyhodnocuji.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči
ČERNÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní výchovné péče v České republice. Rozlišuje náhradní výchovnou péči a náhradní rodinnou péči, která se dělí na osvojení a pěstounskou péči. V popředí zájmu práce je pak samotný proces osvojení či pěstounské péče v praxi, kdy nedílnou součástí je úloha krajského úřadu při poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Cílem práce je zjistit a vyhodnotit údaje z dotazníků pro zájemce o náhradní rodinnou výchovu u krajských úřadů, jak jsou tolerantní, jaké děti by si pro sebe a svou novou rodinu představovali. Teoretická část charakterizuje rodinu a její význam pro vývoj dítěte, poukazuje na problémy psychické deprivace u dětí, rozdělení náhradní rodinné a výchovné péče včetně jejího historického vymezení. Zaměřuje se na popis všech forem náhradní péče se zaměřením na náhradní rodinnou péči a v neposlední řadě charakterizuje systém zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice. Praktická část se zabývá analýzou dat žadatelů o náhradní rodinnou péči, ze které vychází sám název práce ?Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči? při Krajském úřadu v Českých Budějovicích za rok 2011.
|
|
|
Analýza konkrétního subjektu neziskového sektoru ČR
Ajdini, Drita ; Říhová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce nejdříve charakterizuje neziskový sektor v České republice. Popisuje jeho vývoj a právní úpravu. Dále uvádí možné způsoby financování a ukazuje, které z nich jsou v neziskových organizacích nejčastěji využívané. Práce následně popisuje specifickou roli PR v neziskovém sektoru. Praktická část analyzuje Nadaci Terezy Maxové dětem a popisuje její PR aktivity. Součástí práce je také anketa, jejíž výsledky odhalují vztah veřejnosti k této nadaci a jejím projektům. Poslední část ukazuje, že nadace, která se snaží prostřednictvím podpory různých projektů, dostat co nejvíce dětí do náhradní rodinné péče, má pro společnost také ekonomický přínos. Tento přínos spočívá v tom, že náhradní rodinná péče znamená nižší zátěž pro státní rozpočet než ústavní péče. Jako důkaz pravdivosti tohoto tvrzení uvádí argumenty porovnání nákladů státu na děti v ústavní péči a v pěstounské péči a předpoklad dosažení lepšího vzdělání u dětí vyrůstajících v rodinném zázemí namísto ústavních zařízení, což v konečném důsledku znamená také nižší náklady pro státní rozpočet.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči z pohledu pečujícího
SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana
Z důvodu zrychlující se urgentní medicíny a zdokonalení neurochirurgické péče přežívají inzulty mozku jedinci, kteří v minulých letech měli šanci na záchranu života minimální. Jako následek tohoto pokroku je stále se zvyšující výskyt apalicky nemocných. Tato diplomová práce porovnává domácí a ústavní péči o apalicky nemocné. Zjišťuje, zda jsou tyto péče srovnatelně kvalitní a ucelené. Jelikož je domácí péče pro stát ekonomičtější, je nutné ji v dnešní době nedostatku financí v resortu zdravotnictví podporovat. Ke sběru dat byla použita kvalitativní technika výzkumu pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo šest zdravotnických pracovníků a šest rodinných příslušníků, kteří se starají o apalicky nemocné. Jedna respondentka měla syna v ústavní péči, avšak na přechodnou dobu si jej brala do domácího ošetřování. Otázky byly připravené zvlášť pro zdravotnické pracovníky a zvlášť pro rodinné pečovatele. Z výzkumu je patrné, že apalicky nemocní v domácí péči dosahují výrazně lepších výsledků. Fyzická zátěž pečovatelů je srovnatelná, psychická je vyšší u rodinných příslušníků. Bazální stimulace, která je u takto nemocných nesmírně důležitá, je účelně využívána pouze v ústavní péči řádně proškolenými pracovníky. Výsledky této práce byly prezentovány na VI. Celostátní studentské konferenci pořádané Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Získaná data jsou součástí sborníku: SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana. Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči. In VI. Celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských studijních oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Zdravotnický záchranář, Ošetřovatelství. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2011. s. 18. ISBN 978-80-7395-391-1. Práce bude také poskytnuta Sdružení Cerebrum, které ji umístí na své internetové stránky a poskytne svým klientům, kteří jsou ve styku s nemocnými po úrazu mozku. Rozšířením této práce mezi osoby, které mají ve své blízkosti jedince s poraněným mozkem je nejlepší možnost, jak poukázat na aktuálnost problému.
|
|
|
Vliv prostředí na výtvarný projev dítěte
KOLÁČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá vlivem prostředí na dětský výtvarný projev. Cílem práce je zjistit, jak se od sebe liší výtvarný projev dětí z běžných rodin, dětí z problémových rodin, které v současné době vyrůstají v jednom ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dětí, které vyrůstají v ústavní péči. Práce se zaměřuje nejen na celkovou úroveň kvality výtvarného projevu, ale také na úroveň formální stránky výtvarného projevu a především pak na obsahovou stránku kresby, zejména v tématech spojených s rodinou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s danou problematikou. Jedná se především o tématiku spojenou s rodinou, výtvarným projevem dítěte a metodami psychologické diagnostiky rodiny. Praktická část se snaží objasnit, jak se od sebe liší výtvarný projev dětí ve věku 6-12 let, vyrůstajících v různém prostředí (děti z běžných rodin, děti ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, děti z dětského domova). Pro potřeby praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém jde zejména o zhodnocení výtvarného projevu jednotlivých dětí. Pro sběr dat byla použita metoda Kresba rodiny, která byla rozšířena a modifikována pro potřeby studie. Hlavní část práce je tvořena shrnutím výsledků a jejich interpretací.
|
|
|
Využití volného času uživatelů domova pro seniory
VASKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci se zabývám využitím volného času uživatelů domova pro seniory, vlivem působení aktivit na jejich psychický či fyzický stav. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, jaké možnosti volnočasových aktivit využívají v konkrétním domově pro seniory a zda si uvědomují jejich pozitivní působení. Teoretická část se zabývá životní etapou stáří a stárnutím ? změnami, které s tímto obdobím souvisí, dále službami sociální péče poskytované seniorům a adaptací na umístění do ústavního zařízení. Poslední kapitola této části je věnována volnému času a možnostem jeho náplně. V praktické části jsem pomocí standardizovaného rozhovoru zjišťovala, jakým způsobem senioři tráví svůj volný čas, zda jsou rozdíly mezi pohlavím ve způsobu trávení volného času a zda si senioři uvědomují vliv aktivní náplně volného času na jejich psychický či fyzický stav.
|
|
|
Právní úprava sociálně-právní ochrany dětí a problémy spojené s její aplikací
KADLEC, David
Právní úprava sociálně právní ochrany dětí poskytuje nástroje a právní oporu k tomu, aby mohla být dítěti zajištěna odpovídající péče v situacích, kdy je ohrožen příznivý vývoj a život dítěte. Tato bakalářská práce se zabývá prací kurátora pro mládež, který jako sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí takovou právní úpravu v praxi aplikuje. Cílem této práce bylo poukázat na problémy spojené s aplikací současné právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí a navrhnout východiska či řešení těchto problémů. Zkoumaný soubor byl omezen na skupinu dětí s výchovnými problémy. Metodika výzkumu byla založena na metodách a technikách kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza záznamů spisové dokumentace dětí s výchovnými problémy představovala hlavní techniku, která byla posléze doplněna o techniku nestandardního rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě případových studií doplněných o rozhovor. Případové studie společně s rozhovory potvrdily, že platnou právní úpravu socálně-právní ochrany dětí, lze aplikovat na široké spektrum situací. Z diskuze potom vyplynulo, že aplikace právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí se potýká zejména s problémy plynoucími z nejednotnosti v postupech mezi jednotlivými institucemi, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí. Efektivita práce kurátora pro mládež se v důsledku těchto problémů snižuje. Určitým východiskem pro řešení těchto problémů by bylo vytvoření koncepce, která by určovala jednotné postupy všech zúčastněných institucí, nebo zřízení státní instituce, která by tyto postupy koordinovala.
|
host ::
RSS.