|
|
Stanovení vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami
Klimeš, Petr ; Hlinka,, Jaroslav (oponent) ; Krajča,, Vladimír (oponent) ; Halámek, Josef (vedoucí práce)
Lidský mozek je tvořen vzájemně propojenými populacemi nervových buněk, které formují anatomicky i funkčně oddělené struktury. Pro studium fyziologie a patologie lidského mozku je zcela zásadní znát, jak jsou tyto struktury propojeny a jak se mezi nimi šíří informace. Publikované metody na detekci vzájemných vazeb se velmi často omezují pouze na analýzu povrchového EEG, pracují s vymezeným počtem kontaktů a nezachycují dynamický vývoj konektivity při kognitivních procesech nebo při různých stavech vědomí. Současně nepopisují konektivitu patologických částí mozku, jejíž analýza by mohla zásadně přispět k výzkumu a léčbě dané patologie. Cílem této práce je návrh metodiky a následná analýza časového průběhu vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami z intrakraniálního EEG. Analyzovány jsou fyziologické procesy v průběhu kognitivní stimulace, a lokální konektivita patologických částí epileptického mozku při klidu a spánku. Výsledky přinášejí nové poznatky v oblasti základního výzkumu fyziologie lidského mozku, kterých bylo dosaženo pomocí inovativního postupu, jenž kombinuje metody konektivity a výpočty výkonů EEG signálů. V druhé části práce je analyzována lokální konektivita epileptického ložiska (SOZ). Výsledky popisují funkční oddělení SOZ od okolní tkáně a mohou přispět do klinické praxe léčby epilepsie.
|
|
|
Detection of High-Frequency EEG Activity in Epileptic Patients
Cimbálník, Jan ; Kremláček, Jan (oponent) ; Jiruška,, Přemysl (oponent) ; Jurák, Pavel (vedoucí práce)
This work deals with automated detection of high-frequency oscillations as a novel electrophysiologic biomarker of epileptogenic tissue in intracranial EEG. Visual detection of these oscillations is a time-consuming process and is prone to reviewer bias. Epilepsy is one of the most common neurological diseases affecting 1 % of population. Even though two thirds of cases are successfully treated with anti-epileptic drugs, the rest of the patients are dependent mainly on surgical procedure, which requires precise localization of pathologic focus. High-frequency oscillations have been studied over the last decade for their potential to localize the focus of pathological tissue. Initial part of this work is a summary of the current state of high-frequency oscillations research and a detailed list of detectors used in research. Within the scope of this work three high-frequency oscillation detectors were developed or enhanced. The description of the algorithms is followed by detector evaluation with regard to the concordance with expert reviewed events, feature estimation and the ability to correctly localize pathological tissue. The final part of the work provides an overview of developed visualization methods and a short summary of achieved scientific results.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií.
KOBZOVÁ, Andrea
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Může postihnout děti jakéhokoliv věku. Epilepsie je doprovázena spoustou příznaků a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Téma bakalářské práce je: "Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií." Teoretická část je zaměřena na charakteristiku epilepsie, její rozdělení, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a životosprávu epileptiků. Velká část je věnována ošetřovatelské péči o dítě s epilepsií. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby. Třetím cílem bylo vytvořit edukační materiál pro sestry standardních dětských oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě hospitalizované s epilepsií? Jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metodika. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno a v nemocnici v Motole. Rozhovor byl tvořen identifikačními údaji sester (věk, délka praxe, pohlaví a dosažené vzdělání). Dále pak předem připravenými otázkami týkajícími se ošetřovatelské péče o děti s epilepsií. Výzkumné šetření bylo anonymní. Se souhlasem sester byly informace zaznamenány na diktafon nebo doslovně přepsány v ruce. Následně byly zpracovány do elektronické podoby, přičemž byly sestaveny tyto kategorie: Specifika hospitalizace, Doprovod, Specifika vyšetření, Potřeby dítěte, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče, Zajištění bezpečnosti, Zásady komunikace. Rozhovory byly přepsány do textového editoru Microsoft Office Word 2007 a schémata byla vytvořena v programu draw.io. Na základě výzkumného šetření se dospělo k níže popsaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Z výzkumu jasně vyplynulo, že v oblasti hospitalizace je důležitý vzhled pokoje a náplň péče, přičemž byla zjištěna nutnost dodržování pravidelného denního režimu. Důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti dítěte, a to vhodným umístěním epileptického dítěte, co nejblíže k sesterně, s tím související vhodný výběr pokoje, kde by měl být nábytek s oblými hranami, lůžko s postranicemi a signalizačním zařízením. Podle výpovědí lze soudit, že názory na hospitalizaci dětí s rodiči a bez rodičů nejsou jednotné. Pokud jde o malé dítě, hospitalizace s rodičem je vhodná, u větších dětí však není nutná a děti ji ani nevyžadují. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na magnetickou rezonanci, je příprava u malých a velkých dětí opět rozdílná. Velké děti jsou připravovány pouze psychicky. Malé děti bývají v celkové anestezii, a proto je třeba rozsáhlejší příprava. Při zjišťování potřeb dítěte lze tvrdit, že mezi nejdůležitější potřeby dítěte s epilepsií patří samostatnost a potřeby sociální. Omezení děti pociťují v tom, že se nemohou účastnit večerních radovánek, kurzů autoškoly, omezení děti pociťují také při sportu, nemohou vykonávat namáhavé sporty, adrenalinové sporty nebo sporty při nichž hrozí riziko pádu z výšky. S tím souvisí i dodržování režimových opatření. Na základě výzkumného šetření je důležité během záchvatu sledovat jeho délku, jakou část těla záchvat poskytuje, frekvenci záchvatu, zda se dítě pomočilo, zda má pěnu u úst a všímat si různých zvláštností. Ne všechny výpovědi se shodovaly v tom, že se dítěti během záchvatu nemá bránit v pohybu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je komunikace, která byla výzkumným šetřením charakterizována jako komunikace se zdravým dítětem. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o péči zaměřené na dětské pacienty s epilepsií pro sestry i pro rodiče. Dále by také mohla být využita pro výuku v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Genetická analýza vybrané dědičné choroby u psů
VOLNÁ, Jitka
V rámci diplomové práce byla provedena analýza 60 biologických vzorků psů, u nichž se projevila epilepsie. Byl zjišťován vztah mezi genotypem ve vybraném lokusu a výskytem epilepsie. Na základě zjištěných výsledků analýz bylo provedeno zhodnocení, zda existuje prokazatelný vztah mezi výskytem epilepsie a genotypem v daném lokusu. Dle dosažených výsledků nebyl prokázán vliv tohoto genotypu na věk prvního epileptického záchvatu.
|
|
|
Měření konektivity mozku
Sladký, Vladimír ; Jurčo, Juraj (oponent) ; Cimbálník, Jan (vedoucí práce)
Epileptické onemocnění mozku je spojeno se změnou aktivity neuronových center. Analýza konektivity mozku se zabývá statistickou závislostí aktivity neuronových center. Předchozí studie ukazují na změnu konektivity mozkové tkáně v okolí epileptického ložiska. Příčiny změn v konektivitě a její charakteristika v interiktálních záznamech však není zcela známa. V této práci jsou analyzována data z intrakraniálních EEG elektrod, umístěných uvnitř a v bezprostředním okolí epileptického ložiska. Změna konektivity v epileptickém ložisku a jeho okolí byla sledována pomocí metody nelineární korelace. Byl detekován pokles konektivity v epileptickém ložisku během delta spánku na frekvencích nad 80 Hz. Dále byl zjištěn pokles konektivity na rozhraní epileptického ložiska a zdravé tkáně. Pozorované jevy byly navíc zvýrazněny během spánku. Zároveň bylo zjištěno, že konektivita na rozhraní epileptického ložiska projevuje nelineární charakter. Z výsledků tedy vyplývá, že fyziologické procesy během spánku ovlivňují konektivitu v blízkosti epileptického ložiska a redukce konektivity v jeho okolí může souviset s nelinearní závislostí aktivit neuronů uvnitř a vně něj. Práce potvrzuje hypotézy předchozích studií a odkrývá nové skute čnosti o konektivitě epileptického ložiska z pohledu nelineárních dějů. Navazující studium těchto poznatků může vést k přesnější lokalizaci epileptického ložiska a k lepšímu pochopení procesů, které způsobují epileptické záchvaty.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika dospívajících a dospělých s epilepsií
MACHOVÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je zdravotně sociální problematika dospívajících a dospělých osob s epilepsií. Cílem bakalářské práce je analyzovat sociální postavení dospívajících a dospělých osob s epilepsií v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit a zařazení do kolektivu vrstevníků. Teoretická část bakalářské práce se věnuje charakteristice epilepsie, etologii onemocnění, první pomoci a okrajově zmiňuje i současné možnosti léčby epilepsie. Popisuje sociální význam onemocnění u dospívajících a dospělých osob. Pozornost je věnována vzdělávání, volnočasovým aktivitám a významu vrstevnické skupiny u dospívajících a mladých osob s epilepsií. V bakalářské práci jsou uvedeny možnosti sociální pomoci lidem s epilepsií i role sociálního pracovníka. Pro zjištění názoru komunikačních partnerů s epilepsií jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii sběru dat, metodu dotazování a techniku polostrukturovaných rozhovorů. Pro doplnění informací jsem prováděla analýzu lékařské dokumentace respondentů. Výzkumný soubor pro empirické šetření tvořili čtyři dospívající a pět mladých dospělých komunikačních partnerů, kteří jsou léčeni v dětské neurologické ambulanci. Byly stanoveny tři dílčí cíle v oblasti volby dalšího studia po absolvování základního vzdělání, v oblasti nabídky volnočasových aktivit a v oblasti začlenění dospívajících do kolektivu vrstevníků s ohledem na onemocnění epilepsií. Výsledky výzkumného šetření odpověděly na základní cíle bakalářské práce: Onemocnění u většiny komunikačních partnerů neovlivnilo výběr střední školy a nabídka volnočasových aktivit se jeví všem komunikačním partnerům jako uspokojivá. Současně bylo zjištěno, že téměř nikdo z nich nemá problém zařadit se do kolektivu svých vrstevníků a kamarádů.
|
|
|
Vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí
PATOČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce, která se nazývá " Vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí ", se zabývá problematikou žen s diagnózou epilepsie v období těhotenství, porodu, šestinedělí a následnou ošetřovatelskou péčí o novorozence.Epilepsie je závažné neurologické onemocnění, které se projevuje epileptickými záchvaty. Postihuje lidi všech věkových kategorií bez ohledu na pohlaví. Teoretická část bakalářské práce popisuje onemocnění epilepsie, její patofyziologii a etiologii, zaměřuje se na klasifikaci epileptických záchvatů, zdůrazňuje hlavní úlohu sestry v diagnostice, léčbě a prevenci tohoto onemocnění. Dále se teoretická část zabývá vlivem epilepsie na těhotenství, porod, šestinedělí a ošetřovatelskou péčí o novorozence. Snaží se zdůraznit role porodní asistentky v jednotlivém období a specifika ošetřovatelské péče u žen s diagnózou epilepsie. Cílem bakalářské práce je zmapovat vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka - "Jak epilepsie ovlivňuje těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí?" Druhý cíl je zaměřený na porodní asistentky a má za úkol zjistit znalosti porodních asistentek o problematice epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí. K tomuto cíli je položena tato výzkumná otázka: "Jaké jsou znalosti porodních asistentek o epilepsii v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí?"Bakalářská práce pracuje se dvěma výzkumnými soubory. První výzkumný soubor tvořilo 5 žen s diagnózou epilepsie, které byly maximálně rok od porodu. Druhý výzkumný soubor byl složen z porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení nebo na oddělení fyziologických novorozenců.Z výsledků vyplývá, že ženy s diagnózou epilepsie mohou prožít nekomplikované těhotenství, porod a šestinedělí. Vždy musí žena spolupracovat s neurologem, dodržovat předepsanou léčbu a následné jeho doporučení. Porodní asistentky jsou informované o problematice epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí. Míra informovanosti se vždy odvíjí od oddělení, na kterém pracují. Na základě výsledků z výzkumné části byl vytvořen pro matky s diagnózou epilepsie edukační materiál, který lépe přiblíží problematiku epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí.
|
|
|
Identifikace epileptogenních oblastí neokortexu pomocí prostorové distribuce interiktálních výbojů
Janča, R. ; Kršek, P. ; Ježdík, P. ; Čmejla, R. ; Tomášek, M. ; Elišák, M. ; Jefferys, J. G. R. ; Jahodová, A. ; Komárek, V. ; Marusič, P. ; Jiruška, Přemysl
V této práci byl vytvořen algoritmus využívající analýzy hlavních komponent za účelem shlukování interiktálních výbojů. S pomocí této metody lze určit pravděpodobné epileptogenní oblasti iritační zóny
|
|
| |
|
|
Znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Teoretická východiska Epilepsie je jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. První epileptický záchvat se u jedince objevuje do 20. roku věku. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti školního věku, proto je důležité věnovat se této problematice právě u nich. Děti tráví s pedagogy mnoho času a prodělání epileptického záchvatu ve škole je tudíž velmi pravděpodobné. Bakalářská práce se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí. Teoretická část připomíná historii epilepsie, definuje ji, ujasňuje její příčiny, rozděluje epileptické záchvaty a následně epileptické syndromy. Představuje role sestry při diagnostice epileptických záchvatů, které mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu. Dále se zabývá léčbou epilepsie a především první pomocí při epileptickém záchvatu, podáváním léků a jejich způsoby v souvislosti s tímto onemocněním. V kompetenci sestry je edukovat o onemocnění a opatření s ním spojené, na což práce upozorňuje. Dále poukazuje na informace o zdravotně znevýhodněných dětech, a jak jsou na takovéto děti pedagogové v rámci svého studia a následné praxe připravováni. Na závěr jsou zmíněny úlohy školní sestry, které zastává v jiných zemích a je pro školní zařízení nepostradatelným členem, jenž v České republice chybí. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. K tomuto cíli byl stanoven výzkumný problém, který se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. Metodika Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku, které byly rozdány v devíti základních školách v Jihočeském kraji v Písku a v Českých Budějovicích, vždy s ústním souhlasem ředitele dané základní školy. Rozdáno bylo 225 dotazníků. Návratnost tvořila 166 dotazníků. Respondenti odpovídali na 22 otázek. Dvě otázky byly pouze identifikační. Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2014. Získaná data byla analyzována statistickými metodami za využití vhodných statistických nástrojů (stanovených průměrů, procentuální vyjádření) a zjištěné výsledky byly dále názorně zpracovány v grafech. Výsledky Podle získaných informací od respondentů bylo zjištěno, že pedagogové mají znalosti v poskytování první pomoci při epileptickém záchvatu, avšak neznají lék a jeho způsob podání, který se aplikuje při první pomoci. I přesto, že pedagogové ve velké míře znají zásady první pomoci, většina respondentů má zájem o zdokonalování se v první pomoci. Závěr Stanovený výzkumný problém byl vyřešen. Pedagogičtí pracovníci mají znalosti v zásadách první pomoci, avšak nevědí, jaký lék podat a jaký je jeho způsob aplikace. Vzhledem k zájmu pedagogických pracovníků ve vzdělávání se v první pomoci by sestra v rámci zavedení spolupráce s pedagogy na základních školách mohla pořádat teoretické a praktické semináře první pomoci při epileptickém záchvatu u dětí. Většina lidí si sestru představí v nemocničním zařízení, ale její působnost je značně širší. Mnoho rolí, které zastává, může aplikovat i mimo nemocniční zařízení, což může být právě škola, kde by se dále velmi uplatnila v rámci edukace, prevence a předávání informací o režimových opatřeních u dítěte.
|
host ::
RSS.