|
|
Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec
HANTOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce nese název Laktační poradenství v okrese Jindřichův Hradec. Hlavní téma této práce a je právě laktační poradenství. Co tento pojem znamená a hlavní zásady, jak se stát správným poradcem v oblasti kojení. Laktační poradenství je nejvíce podporováno laktační ligou, proto zde nechybí zmínka o této asociaci, která je sama o sobě nezávislá a nevýdělečná, ale za to nejdůležitější v oblasti tohoto poradenství. Dále je zde fyziologie laktace, jako je anatomie prsní žlázy a vliv hormonů našeho těla na tuto žlázu. Nechybí tu správná výživa matky, která hraje neméně důležitou roli v období kojení. Další kapitoly jsou věnovány kojení. Jako přípravě na kojení, výhod kojení jak pro dítě, tak i pro matku a průběh prvního přiložení. Další část představuje techniku kojení, kde jsou popsány základní zásady přikládání dítěte k prsu. Následná kapitola je o polohách využívaných při kojení. Ale kojení není jen o výhodách, zásadách nebo polohách. Proto zde nechybí péče o prsa v průběhu kojení. Je zde popsána správná hygiena prsou, péče po kojení, ale především jakým způsobem si efektivně masírovat prsa. V průběhu kojení mohou nastat různé problémy a nejčastější z nich jsou zmíněny v předposlední části teoretického celku. Na začátku byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. První cíl byl zaměřen na informovanost žen o laktačním poradenství a druhý na míru zájmu o tuto službu. Hypotéza č. 1 zněla, že ženy mají zájem o laktační poradenství a tato hypotéza se mi na základě výzkumného šetření potvrdila a první cíl byl tedy splněn. Druhá hypotéza byla o tom, že ženy mají zájem o laktační poradenství. Stejným principem se potvrdila i tato hypotéza a následně i cíl č. 2. Všechny tyto údaje byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který byl rozdáván matkám v období kojení v ambulancích obvodních gynekologů a ženám, které v těhotenství navštěvovaly předporodní kurzy. Hlavním cílem bylo získat podklady pro založení laktačního centra nebo 24 hodinové telefonické linky v jindřichohradeckém okrese, kde tyto službu velice chybí.
|
|
|
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.
|
|
|
Ovlivnění životosprávy kojících matek sestrou
HARANTOVÁ, Klára
Abstrakt Problematika kojení zažívá v posledním desetiletí značnou evoluci. Může se zdát, že informovanost matek i zdravotnického personálu v této oblasti je již dostatečná. Průzkumy ukazují, že je na místě u obou skupin trvalá a kvalitnější edukace, stejně jako zdokonalování spolupráce kojících matek a zdravotnického personálu. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování správné životosprávy v době kojení a zjišťuje, zda edukace a přístup sester k matkám ovlivňuje dodržování správné životosprávy v době kojení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit způsob životosprávy kojících matek a zmapovat přínos edukace zaměřené na správnou životosprávu pro kojící matku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historickým pohledem na poporodní období a na období laktace. Dále trendy životosprávy kojících žen, edukaci sestrou a laktační poradenství. V praktické části jsou analyzovány informace z průzkumného šetření. K této práci byla zvolena forma kvantitativního výzkumu a respondentky odpovídaly formou anonymních dotazníků. Šetření probíhalo v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost ve Strakonicích, ve Volyni a na porodnickém oddělení ve Strakonicích. Zjištěné výsledky potvrdily hypotézu práce, že matky dodržují správnou životosprávu v této době, a to především díky informacím, které získávají od sestry. Poznatky a výsledky výzkumu mohou být poskytnuty do praxe pro zefektivnění edukace u kojících žen a použity do ambulancí k rozšíření edukace, k poskytnutí dostatečných vhodných informací kojícím ženám.
|
|
|
Přehled faktorů ovlivňujících kojení turovitých
OLLÉOVÁ, Michaela
Tato práce shrnuje faktory ovlivňující behaviorální charakteristiky kojení u turovitých. Zaměřila jsem se na tyto hlavní charakteristiky kojení: Frekvenci kojení, délku kojení, celkovou dobu strávenou kojením, pokusy o kojení, ukončování a iniciace kojení a výskyt allo-kojení. Tyto výsledky jsem diskutovala se sociobiologickými teoriemi a to konflikt rodič-potomek a Trivers-Willardův model.
|
|
|
Cvičení žen po porodu
ŠVECOVÁ, Lucie
ABSTRAKT Tématem mé bakalářské práce je cvičení žen po porodu. Cvičení je mi všeobecně blízké, což byl důvod, proč jsem si zvolila právě takové téma své bakalářské práce. Cvičení v období šestinedělí hraje značnou roli. Organismus rychleji regeneruje a cvičení zabraňuje poporodním komplikacím, jako jsou bolesti zad, problémy s inkontinencí, sestup dělohy, uvolnění svalů pánevního dna nebo diastáze břišních svalů. Cílem cvičení je odstranit změny, které v těle ženy nastaly v průběhu těhotenství, při porodu a následně i v šestinedělí. Se cvičením se může začít již 12 ? 24 hodin po porodu. V bakalářské práci jsem stanovila dva cíle a související hypotézy. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti žen o cvičení po porodu. Druhým cílem bylo zjistit z jakých zdrojů ženy čerpají informace o cvičení po porodu. Hypotéza 1: Ženy mají informace o významu cvičení po porodu. Hypotéza 2: Ženy získávají informace od porodních asistentek na oddělení šestinedělí. Výzkumným souborem byly ženy, jak po spontánním porodu, tak po porodu císařským řezem, od propuštění do domácí péče až do půl roku po porodu. Kvantitativní výzkum byl prováděn náhodně a dále v ordinaci dětského lékaře Mudr. Rudolfa Lázničky v obci Olešník pomocí anonymních dotazníků. Dotazník obsahoval 33 otázek. Bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž 80 bylo vráceno. Výzkumná část ukázala, že hypotéza 1 se potvrdila a hypotéza 2 byla vyvrácena. Bakalářská práce by mohla být použita jako edukační materiál o cvičení po porodu pro ženy, porodní asistentky a studenty oboru porodní asistentka.
|
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
|
|
Péče o ženu v šstinedělí z pohledu teréní porodní asistentky
FIEDLEROVÁ, Jiřina
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velkou zátěží jako po stránce somatické, tak po stránce psychické. Bakalářská práce se zabývá problematikou celého šestinedělí, péčí o ženy po propuštění do domácího prostředí a úlohou porodní asistentky v terénu. Bylo stanoveno pět cílů, které měly zjistit, zda ženy po porodu budou potřebovat pomoc, kterou by jim mohly poskytnout terénní porodní asistentky a zda by měly o tuto pomoc zájem. Další cíle měly zjistit, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou pomoc porodní asistentky v péči o epiziotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a zda ženy mají informace, kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. Hypotézy předpokládaly, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou péči porodní asistentky v péči o episiotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. V metodice bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření s dotazníkovou technikou sběru dat. V dotazníku bylo použito 31 otázek. 24 bylo uzavřených a 7 polootevřených. První otázky byly identifikační, další se týkaly problematiky související se šestinedělím žen. Výzkumné šetření proběhlo v době od začátku listopadu 2008 do konce února 2009. V bakalářské práci byly cíle splněny a hypotézy potvrzeny. Podařilo se zjistit, že ženy v domácím prostředí odbornou pomoc porodních asistentek potřebují. V současné době je v regionu Jindřichův Hradec velmi málo terénních porodních asistentek, které provádí návštěvní službu v rodinách. Šestinedělky musí i s malými problémy, které nejsou schopny zvládnout, navštívit obvodního gynekologa nebo lékaře v nemocnici. Porodní asistentky se jistě v blízké budoucnosti budou více věnovat péči o ženy v terénu a tím se zlepší i celková péče o matky i děti v období šestinedělí.
|
|
|
Tetičkovské chování savců se zaměřením na vybrané druhy rodu \kur{Acomys}
TUČKOVÁ, Vladimíra
Tetičkovské chování savců je hojně studovanou oblastí etologie, přesto není zcela známo, které faktory ovlivňují zapojení samic do péče o cizí mláďata. Byl zpracován literární přehled dané problematiky se zaměřením na možné faktory vedoucí k tomuto fenoménu a důsledky tohoto chování. Důraz byl kladen na nejnáročnější aktivity kooperativní péče o mláďata-kojení a nošení mláďat. Byla zpracována samostatná kapitola pro hojně studovaný druh bodlinatku nilskou. V praktické části práce byla provedena analýza faktorů, které ovlivňují kojení a nošení mláďat u bodlinatky sinajské.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
host ::
RSS.