|
|
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
KŘÍŽOVÁ, Anna
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v průběhu hospitalizace ovlivněna mnoho různými faktory jako je např.: jednání a vzhled personálu, množství poskytnutých informací, prostředí, ve kterém se pacient nachází či aktuální rozpoložení pacienta po psychickéi fyzické stránce. Proto se prostředky pro hodnocení spokojenosti pacientů se musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat současným požadavkům ošetřovatelství i pacientů. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na standardních jednotkách chirurgických oddělení v Jihočeském kraji. Dalším cílem bylo zjistit, zda je spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí závislá na zvolených charakteristikách pacientů: pohlaví, věk, vzdělání, druh operačního výkonu, četnost hospitalizace a délka hospitalizace. Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního výzkumu formou standardizovaného dotazníku o 22 otázkách. Dotazník by rozvržen do 6 oblastí: identifikační údaje pacienta, základní údaje o hospitalizaci, spokojenost pacienta s komunikací během hospitalizace, spokojenost pacienta s poskytnutou ošetřovatelskou péčí během hospitalizace, spokojenost pacienta s mírou informovanosti během hospitalizace, spokojenost pacienta s celkovým pobytem na oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnily 4 nemocnice z Jihočeského kraje: Nemocnice České Budějovice, Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Český Krumlov. Pro výzkumné šetření byli vybráni pacienti, kteří byli hospitalizování na standardní chirurgické ošetřovatelské jednotce a podstoupili operační výkon v dutině břišní. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno celkem 200 pacientů, z toho bylo osloveno 50 pacientů z Nemocnice České Budějovice, 50 pacientů z Nemocnice Český Krumlov, 50 pacientů z Nemocnice Tábor a 50 pacientů z Nemocnice Jindřichův Hradec. Celková návratnost dotazníků byla 100 %. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo že, pacienti jsou s většinou oblastí v rámci poskytování ošetřovatelské péče spokojeni. Výsledky šetření však poukazují i na oblasti, které vyžadují zlepšení. Nejhůře byla pacienty hodnocena oblast psychické a emocionální podpory ze strany zdravotnického personálu, oblast dostupnosti zdravotnického personálu v případě naléhavé potřeby a oblast představení se pečujícího zdravotnického personálu. V oblasti vlivu pacientských charakteristik na spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí byl prokázán vliv jediné vybrané charakteristiky - pohlaví, kdy muži byli více spokojeni ve všech hodnocených oblastech péče.
|
|
|
Implementace systému kvality ve zdravotnickém zařízení
Švábenská, Karla
Diplomová práce se zabývá nastavením a praktickým zavedením systému ma-nagementu kvality ve zdravotnickém zařízení. Teoretická část práce je věno-vána základním pojmům z oblasti zdravotnictví, řízení kvality a související legislativy. Praktická část je věnována implementaci systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001. Diplomová práce přináší ucelený pohled na proble-matiku řízení kvality ve zdravotnickém zařízení a univerzální plán pro nasta-vení a řízení kvality pro středně velkého zdravotnického zařízení.
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty ochrany osobních údajů pacienta
Kobierská, Lucie
Bakalářská práce s názvem Právní a ekonomické aspekty ochrany osobních údajů analyzuje změny a povinnosti vyplývající z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Cílem práce je navrhnout ochranu osobních údajů vůči pacientům pro konkrétního poskytovatele zdravotních služeb tak, aby byla v souladu s již zmíněným Nařízením a Zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta s dentofobií
ŠÍMOVÁ, Tereza
Dentofobie, známá jako strach ze zubařů, představuje častý problém. Pro pacienty trpící dentofobií je návštěva zubního lékaře často zdrojem stresu a úzkosti, což může vést k odložení potřebné péče a zhoršení stavu jejich zubů. Teoretická část práce se zabývá problematikou vzniku dentofobie, vysvětluje etiologii a příčiny jejího udržení a představuje různé alternativy léčby. Dále se zaměřuje na význam sestry edukátorky a proces edukace, který představuje klíčovou metodu pro práci s pacienty. Verbální i neverbální komunikace, profesionální přístup a prostor pro pacientovo pochopení poskytnutých informací jsou klíčové prvky péče o pacienty s dentofobií. Jeden z cílů je shromáždit dostupné poznatky edukačního procesu sester o pacienta s dentofobií. Výzkumná část práce se zaměřuje na sběr dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zubními sestrami. Otázky jsou zaměřeny na jejich zkušenosti s pacienty trpícími dentofobií, na rozpoznání této fobie a na následné intervence vhodné k podpoře pacientů. Cílem je také zmapovat prostředky, které zubní sestry využívají k edukaci pacientů. Dále identifikovat ošetřovatelské problémy v péči sestry o pacienta s dentofobií. Získaná data jsou pro větší přehlednost zpracována pomocí otevřeného kódování. Výsledky ukazují nedostatky v povědomí zubních sester o dentofobii a absenci edukačních materiálů pro sestry, aby mohly efektivně edukovat pacienty s touto fobií. Tato zjištění zdůrazňují potřebu zlepšení informovanosti sester a poskytnutí vhodných materiálů, které by jim pomohly lépe porozumět a podporovat pacienty s dentofobií. Celkově lze říci, že výzkum poskytl důležité poznatky o stavu informovanosti a dostupnosti zdrojů pro sestry, které se snaží edukovat pacienty s dentofobií.
|
|
|
Zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství
MAŠKOVÁ, Kateřina
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly ve zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu u studentů v jednotlivých ročnících studia. Na základě zvoleného cíle byla stanovena následující hypotéza: "Existují rozdíly ve zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství podle jednotlivých ročníků studia". Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce se zabýváme samotným tématem paliativní péče, zaměřujeme se na uspokojování potřeb pacientů v terminálním stádiu, dále také na komunikaci s terminálně nemocnými pacienty a jejich rodinami. Dále představujeme i osobnost zdravotnického pracovníka a jeho profesní přípravu na budoucí povolání. V souvislosti s přípravou studentů na péči o pacienty v paliativní péči zmiňujeme témata jako je motivace, supervize, mentorování, koučování, ale i adaptace. Jednou z posledních kapitol v teoretické části je i psychohygiena. Výzkumné šetření probíhalo formou kvantitativního šetření, metodou dotazování, pomocí nestandardizovaného dotazníku. Do výzkumného šetření byly zahrnuty 1., 2., a 3. ročníky bakalářských programů Ošetřovatelství ze tří fakult, a to konkrétně ze Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, Fakulty zdravotnických studií v Plzni a Fakulty zdravotnických studií v Pardubicích. Pro zhodnocení připravenosti mezi ročníky byl použit test chí kvadrát. Hypotéza byla potvrzena na základě zvolené hladiny významnosti 0,05 (5%). Hladina významnosti v našem výzkumném šetření vyšla 0,10%. Z výzkumného šetření je patrné, že se připravenost studentů liší podle jednotlivých ročníků. Nejpřipraveněji se cítí třetí ročníky, první ročníky svou připravenost hodnotí sebejistěji než druhé ročníky a druhé ročníky jsou si svou připraveností nejméně jistí. Výsledky bakalářské práce lze využít jako informační materiál pro studenty, ale i pro akademické pracovníky. Bakalářská práce poukazuje na to, jak moc je teoretická i praktická příprava studentů na péči o pacienty v terminálním stádiu klíčová. Ve studentech máme budoucí zdravotníky a je stěžejní, aby nedostatečná příprava na jakékoliv svízelné situace potencionální zdravotníky neodradila od budoucího výkonu povolání. Je totiž zřejmé, že je jejich přítomnost, vzhledem k nedostatku zdravotnického personálu v českém zdravotnictví, nezastupitelná.
|
|
|
Role sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony
ŠKOPKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce pojednává o roli sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony. V teoretické části je popsána prehabilitace a následně jsou přiblíženy domény prehabilitace. Dále byla pozornost věnována i roli sestry v ordinaci praktického lékaře, kde jsme se zaměřili na současné role sester, kompetence, význam edukace a komunikace. Opomenuty nezůstaly ani primární péče a příprava pacienta na plánovaný operační výkon.Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty, kteří jsou před plánovaným operačním výkonem, a na všeobecné sestry, jež pracují v ordinaci praktického lékaře. Výzkumný vzorek tvořilo 10 pacientů a dvě všeobecné sestry. Pro dosažení stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky: V jakém rozsahu lze uplatnit koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře? Lze v menším městě sestavit dostatečně kvalifikovaný prehabilitační tým? Do jaké míry budou pacienti ochotni spolupracovat v procesu prehabilitace a jaký bude jejich přístup k procesu? Je sestra v ordinaci praktického lékaře schopna v rámci svých aktuálních kompetencí efektivně koordinovat proces prehabilitace? Z výzkumného šetření, které bylo provedeno, vyplývá, že koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře lze uplatnit velmi obtížně, a to z více důvodů. Mezi ně se řadí skutečnost, že jde o menší město, vzdálenosti, špatná dostupnost potřebných specialistů, poskytovatelů, nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu v zařízeních a nedostatečná kapacita smluvních zdravotnických zařízení, poskytovatelů. Dále šetření poukazuje na zájem informantů o spolupráci v procesu prehabilitace, ať již částečně (absolvováním některých částí), či komplexně. Nedostačující jsou však kompetence všeobecné sestry v rámci prehabilitace, což jí ve shodě se stávající legislativou neumožňuje efektivně celý proces koordinovat z ordinace praktického lékaře.Tato práce by mohla sloužit jako výzva pro stanovení postupů k efektivnímu procesu prehabilitace. Rovněž by mohla vést k zamyšlení nad kompetencemi všeobecných sester ve stávající legislativě.
|
|
|
Aktivní zapojování pacientů do prevence infekcí spojených se zdravotní péčí
BLÁHOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá aktivním zapojováním pacientů do prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí je klíčová pro bezpečné poskytování zdravotní péče. Preventivní opatření jsou však z mnoha faktorů obtížná. Aktivní zapojování pacientů do prevence infekcí vede ke snížení rizika výskytu komplikací léčby sekundární infekcí spojenou se zdravotní péčí. Aktivním zapojováním se také zlepší integrace pacientů do průběhu poskytované péče. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, se zabývá infekcemi spojenými se zdravotní péčí, jejími původci, determinanty jejího vzniku a různými manifestacemi, kterými se infekce spojená se zdravotní péčí může projevovat. Dále se zabývá problematikou aktivního zapojování pacientů do prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Rozebírá, jaké jsou možnosti předání informací pacientům, jejich edukace a jak je možné vyzvat pacienty k aktivnímu dodržování preventivních opatření. Druhá část se zabývá výzkumem, který je proveden kvantitativní metodou s technikou dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum je proveden ve vybrané jihočeské nemocnici. Výzkumný soubor tvoří pacienti ošetřováni na standardním lůžkovém oddělení a na odborné ambulanci. Cílem práce je zjistit informovanost pacientů o infekcích spojených se zdravotní péčí, o vybraných aspektech prevence a také zjistit míru aktivního zapojení pacienta do prevence vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí. Výsledky budou sloužit pro poskytovatele zdravotních služeb jako podklad pro možnou optimalizaci poskytované péče.
|
|
|
Oblasti edukace v péči o chirurgického pacienta
ČEKALOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá edukací pacienta na chirurgickém oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomové práce je definován pojem edukace, následně jsou zde vymezeny oblasti edukace a edukační metody. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s patnácti pacienty a patnácti všeobecnými sestrami. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír tužka" a metodou otevřeného kódování. Výsledky byly rozděleny do kategorií a podkategorií. Pro přehlednost byly jednotlivé kategorie a podkategorie upraveny do grafických schémat. Cílem práce je: 1. Zjistit rozsah edukace pacientů před plánovanou operací za jednodenní hospitalizace. 2. Zjistit názor pacientů na rozsah podaných informací během jednodenní hospitalizace. 3. Zjistit názor sester na důležitost a efektivnost provádění edukace pacientů v oblasti výživy, pohybového režimu a péči o rány před a po operaci. 4. Zjistit nejčastěji používané metody sester při edukaci pacienta na chirurgickém oddělení. K těmto cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek: 1. Jaké informace byly pacientům poskytnuty v rámci edukace před plánovanou operací za jednodenní hospitalizace? 2. Jaké informace byly poskytnuty pacientům v oblasti výživy, pohybového režimu a péči o ránu během jednodenní hospitalizace? 3. Jak hodnotí pacienti podané informace od sester během jednodenní hospitalizace? 4. Jaký názor mají sestry na efektivnost edukace pacientů před a po operačním výkonu? 5. Jaké metody sestry nejčastěji využívají k edukaci pacientů na chirurgickém oddělení? Výsledky výzkumného šetření by mohly posloužit jako podklad semináře pro sestry z chirurgických oddělení, se zaměřením na edukaci pacientů po operacích v oblastech výživy, pohybového režimu a péči o rány. Dále by toto výzkumné šetření mohlo posloužit k vytvoření nových edukačních materiálů pro pacienty před a po operaci (např. letáků, brožur apod.).
|
|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů v období pandemie
ŠKODÁKOVÁ, Daniela
Tato diplomová práce podrobněji zkoumá problematiku sociální izolace hospitalizovaných klientů s covid-19 v období pandemie a její vliv na jejich zdraví a psychickou pohodu. Zaměřuje se na tři hlavní cíle: zmapovat vnímání pacientů sociální izolace při hospitalizaci v období pandemie, zmapovat dopad sociální izolace na hospitalizované klienty v období pandemie a zmapovat kroky, které by dle hospitalizovaných pacientů vedly ke zlepšení důsledků sociální izolace v období pandemie. Teoretická část práce poskytuje komplexní přehled o sociální izolaci a zohledňuje také potřeby pacienta a roli sestry v pandemickém prostředí. Dále zahrnuje informace o onemocnění covid-19 a pravidla ošetřovatelské péče o hospitalizované klienty. Závěrečná část teoretické části se pak věnuje intervencím a preventivním opatřením ke zmírnění sociální izolace v rámci nemocničního prostředí. Výzkumná část práce je opatřena relevantní metodikou a zaměřuje se na data získaná kvalitativní metodou, která jsou následně systematicky strukturována a kategorizována. V diskuzi jsou výsledky analyzovány, provázány s relevantními studiemi a porovnány s výsledky jiných prací. V rámci této práce jsme se zaměřili na tři výzkumné otázky, které nám pomohly dosáhnout stanovených cílů. Naše zjištění ukazují, že hospitalizovaní pacienti v období pandemie vnímali silný pocit sociální izolace. Tento pocit významně ovlivnil nejen jejich fyzický stav, ale také duševní rozpoložení. Při mapování kroků, které by podle samotných respondentů vedly ke zlepšení důsledků sociální izolace, uvedli dotázaní zásadní prvky, které by mohly přispět ke zlepšení podmínek během hospitalizace a snížit tak negativní důsledky sociální izolace. Jedinci uvedli povolení návštěv, lepší komunikaci s rodinou, podporu osobních zájmů či vytvoření programů pro pacienty v izolaci. Tato diplomová práce může přispět k lepšímu porozumění problematiky sociální izolace a sloužit jako východisko pro další výzkum a implementaci opatření k podpoře hospitalizovaných pacientů. Zároveň může přispět k lepšímu porozumění dopadů sociální izolace na zdraví a potřeby jedinců, posílení péče a podpory pro hospitalizované pacienty s covid-19 a k vytvoření citlivějšího a respektujícího prostředí ve zdravotnictví. Poskytuje také užitečné informace, které mohou vést k vylepšení podmínek během hospitalizace a snížení negativních důsledků sociální izolace.
|
|
|
Doprovázení sestrou v době pandemie nového typu koronaviru
KUDRFALCOVÁ, Petra
Onemocnění covid-19 je akutní infekční onemocnění, které postihuje respirační ústrojí jedince a je vyvolané virem SARS-CoV2. Dne 11. března 2020 bylo WHO prohlášeno za pandemii. První skutečně prokázaný případ v České republice byl evidován 1. března 2020 a tím také začal boj s onemocněním pojmenovaném covid-19. Cílem práce je seznámení se s problematikou covid-19 a zmapování doprovázení sestrou v době pandemie. Práce pojednává o ovlivnění sester pandemií. Poukazuje na to, co pro sestry znamená doprovázení pacientů a jak hodnotí doprovázení pacientů během každodenních ošetřovatelských činností a v konečné fázi života. Cíle bylo dosaženo a výzkumné otázky jsou zodpovězeny pomocí kvalitativní studie, která je uskutečněná pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru se všeobecnými sestrami. První část práce popisuje problematiku onemocnění covid-19, ať už se to týká samotného onemocnění nebo života sester v tomto období. Praktická část analyzuje rozhovory, které se uskutečnily v roce 2023 se sestrami pečujícími o pacienty s onemocněním covid- 19, kdy je k analýze získaných dat využita technika otevřeného kódování. Z provedených rozhovorů vyplývá, že péče o pacienty s onemocněním covid-19 je určitě náročnější než o pacienty, kteří tímto onemocněním netrpí. Dále je patrná psychická zátěž, která se u sester projevovala různými příznaky, jako jsou deprese, úzkost a strach. Zmapovaly jsme i odlišnosti ošetřovatelské péče o tyto pacienty a chování rodinných příslušníku, kteří měli zakázané návštěvy a doprovázení v době umírání a smrti. Závěrem tedy vyplývá, že doprovázení v době péče o pacienty s onemocněním covid-19 je zcela jistě náročnější a sestry by se neměly stydět a bát se včas požádat o odbornou pomoc, která by jim pomohla toto období překonat. Z výzkumu vyplývá potřeba změny přístupu managementu a vedení nemocnice, který by sestrám měl zajistit proškolení v určitých oblastech daného onemocnění nebo v péči o tyto pacienty.
|
host ::
RSS.