|
|
Motivace a vnímání profese zdravotnického záchranáře
VACEK, Matěj
V bakalářské práci zkoumám motivaci zdravotnických záchranářů a jejich vnímání profese samotné. V úvodní teoretické části jsou představeny základní principy přednemocniční neodkladné péče a osobnostní rysy, které jsou u těchto profesionálů často přítomny. Dále je prozkoumán historický vývoj záchranné služby, který má vliv na současnou podobu této profese. V další části je rozebráno kvalifikační vzdělání nutné pro práci v této oblasti a právní úpravy týkající se kompetencí zdravotnických záchranářů. Druhá část práce je věnována motivaci, kde se detailněji zabývá charakteristikou, typy a dělením motivace, stejně jako faktory motivace a demotivace obecně. Zvláštní pozornost je věnována motivaci zdravotnických záchranářů, včetně analýzy motivujících a demotivujících faktorů specifických pro tuto profesi. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři. Prvním cílem této práce je zmapovat motivaci pro práci zdravotnického záchranáře. Druhým cílem je zjistit vnímání profese zdravotnického záchranáře. Tato práce může být vedením Zdravotnické záchranné služby vnímána jako nástroj k zlepšení motivace svých pracovníků. Informace získané z výzkumu mohou být důležitým faktorem při rozhodování, zda budoucí uchazeči chtějí studovat obor zdravotnického záchranářství.
|
|
|
Digitalizace zdravotnictví a její význam v akutní péči
MÁLA, Josef
Bakalářská práce se zabývá digitalizací zdravotnictví a jejím významem v akutní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a definicemi digitálního zdravotnictví, především pak elektronickou zdravotní dokumentací a digitalizací zdravotnické záchranné služby. Praktická část zkoumá rozsah, využití a přínos digitalizace v přednemocniční péči. Věnuje se také spokojenosti zdravotnických záchranářů s digitalizací v rámci ZZS.
|
|
|
Trauma páteře a míchy v přednemocniční péči
KRATOCHVÍLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na Trauma páteře a míchy v přednemocniční péči. Na poranění páteře a míchy je nutné pomýšlet vždy, pokud zranění předcházel pád z výšky, dopravní nehoda nebo skok do neznámé vody. Práce se skládá ze dvou částí. První část, teoretická, se zabývá anatomií míchy a páteře, etiologií, patofyziologií traumatu, přednemocniční péčí, transportními a imobilizačními prostředky, diagnostikou traumatu, léčbou a postupem přednemocniční péče u dětí. Pro praktickou část byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat péči o pacienta s podezřením na poranění páteře a míchy v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo zmapovat materiálně technické prostředky zdravotnické záchranné služby v kraji Vysočina, které má k dispozici zdravotnický záchranář při ošetřování pacienta s podezřením na trauma míchy a páteře. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou, za použití polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly tvořeny celkem dvanácti předem připravenými otázkami a byly prováděny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Jednalo se o výjezdovou základnu v Třebíči a v Moravských Budějovicích. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následně přepisovány a analyzovány metodou tužka a papír. Poté vznikly 4 kategorie: Diagnostika, Postup, Specifika a Pomůcky. Kategorie byly následně rozděleny na podkategorie a dle odpovědí převedeny do schémat. Do výzkumu bylo náhodně vybráno jedenáct zdravotnických záchranářů, kteří s rozhovory předem souhlasili. Výzkumné šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají v některých aspektech mezery. Týká se to zejména postupu o suspektního poranění páteře a míchy. Další nedostatky byly u přemístění pacienta na spineboard, kde dva informanti nevěděli, co to je za pomůcku. Ale celkové výsledky byly uspokojivé.
|
|
|
Činnost zdravotnických záchranářů při řešení útoku aktivního střelce a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného
SLABÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je Činnost zdravotnických záchranářů při řešení útoku aktivního střelce a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu aktivní střelec, rozdělení nejčastějších střelných poranění a péče o ně. Následující kapitoly se věnují typovým činnostem jednotlivých složek IZS, cvičením spojeným s aktivním střelcem a nejsou opomenuty ani útoky, které se odehrály v zahraničí a v České republice. Empirická část bakalářské práce byla zhotovena kvalitativní metodou založenou na polostrukturovaných rozhovorech. Výzkumu se účastnilo 11 informantů z řad zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje, policistů a hasičů. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů se složkami Integrovaného záchranného systému. Druhý cíl měl zmapovat přípravu zdravotnických záchranářů na řešení útoku aktivního střelce. Výsledky výzkumného šetření prokázaly, že zdravotničtí záchranáři se orientují v nastavení spolupráce i komunikace mezi složkami IZS při společném zásahu, čímž byl první cíl splněn. Dále výsledky prokázaly, že příprava zdravotnických záchranářů na útok aktivního střelce je nedostačující a sami záchranáři se necítí být připraveni. Práce upozorňuje na možnost zvýšení četnosti školení personálu v problematice aktivního střelce.
|
|
|
Specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči
POLESOVÁ, Kristýna
Dítě není malý dospělý. Od dospělého člověka se liší v anatomických, fyziologických, patofyziologických a metabolických systémech. Specifika se promítají také v přístupu a komunikaci s pacientem. Znalost specifik dětského věku je nezbytnou součástí všech zdravotníků, kteří o pediatrické pacienty pečují. V urgentní péči toto platí dvojnásobně. V České republice se pediatrická péče poskytuje pacientům od narození do 18 let + 364 dní věku. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá anatomickými a fyziologickými odlišnostmi dětského věku a specifiky péče o dětského pacienta. V práci je popsán pediatrický protokol s jeho využitím v praxi, péče o novorozence v přednemocniční neodkladné péči a jsou zde upřesněné postupy výkonů, které jsou nezbytné k zajištění dětského pacienta. Dále jsou v teoretické části zpracované základy farmakologie v neodkladné péči a alternativní cesty pro podání léčiv. Práce se také zabývá problematikou komunikace s pacientem, právy dítěte, imobilizací a transportem dětského pacienta a akutními stavy. V bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo objasnit specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo prozkoumat specifika komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Třetím cílem bylo zmapovat specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 10 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum probíhal od března do dubna roku 2023. Získaná data byla zpracována a popsána. V empirické části byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První otázka zkoumala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum ukázal, že specifika se týkají především v anatomii a fyziologii dítěte, farmakologii, odlišných pomůckách, výkonech a komunikaci. Druhá otázka se zabývala specifiky komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Všichni informanti shledali v komunikaci s dítětem velké úskalí. Především uváděli důležitost milého přístupu, trpělivosti a směřování komunikace primárně k dětskému pacientovi. Třetí otázka mapovala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnických záchranářů. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že specifika vnímají především v anatomii a fyziologii dětského těla. Mimo jiné také v přístupu a komunikaci. Zdravotničtí záchranáři vyjádřili strach a obavy z péče o kriticky nemocné dítě.
|
|
|
Ošetření pacienta s termickým úrazem v přednemocniční neodkladné péči
BAYEROVÁ, Karolína
Tématem této bakalářské práce je Ošetření pacienta s termickým úrazem v přednemocniční neodkladné péči. Teoretická část informuje o základech anatomie a fyziologie, rozdělení termických úrazů, klasifikaci a hodnocení rozsahu popálenin. Další kapitoly jsou věnovány správnému ošetření a směřování bez zbytečné prolongace, vedoucí ke zvýšení šance na přežití těchto pacientů. Pro empirickou část bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice termických úrazů. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů u termického úrazu dospělého pacienta. Posledním cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů u termického úrazu dětského pacienta. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou, za použití polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly tvořeny patnácti předem připravenými otázkami a byly prováděny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Do výzkumu bylo zapojeno deset náhodně vybraných zdravotnických záchranářů z oblastních středisek Jihočeského kraje, konkrétně čtyři zdravotničtí záchranáři z Českých Budějovic a šest z Jindřichova Hradce. Výzkumné šetření prokázalo, že se zdravotničtí záchranáři v daném tématu plně orientují a mají dostatek znalostí k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče při termických úrazech. Jsme přesvědčeni, že všechny cíle byly splněny. Závěr obsahuje vyhodnocení cílů, shrnutí výzkumného šetření a doporučení jak pro zdravotnické záchranáře, tak i laickou veřejnost.
|
|
|
Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu
SYNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu se zaměřuje na řešení stavů v případě náhlé eskalace tlaku krve pacienta. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizován krevní tlak včetně způsobů jeho měření, arteriální hypertenze a hypertenzní krize. Dále jsou zde popsány základní skupiny antihypertenziv a jejich využití u specifických skupin pacientů s arteriální hypertenzí. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči v rámci kompetencí zdravotnických záchranářů a směrnic na daném pracovišti zdravotnické záchranné služby. Druhým cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze na urgentních příjmech daných pracovišť a třetím cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly mezi terapií arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři působícími na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji v okresech Písek, Tábor a Český Krumlov. Dále se rozhovorů účastnili vybraní zdravotničtí záchranáři pracující na oddělení urgentního příjmu v nemocnici České Budějovice. Dle výsledků výzkumné části bakalářské práce lze usoudit, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek zkušeností a vědomostí v oblasti péče o pacienta s arteriální hypertenzí a vědí, kdy je vhodné spojit se s lékařem ohledně možné terapie.
|
|
|
Moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o jednotlivých technologiích, které jsou dle dostupných zdrojů považovány za moderní. Stanoveným cílem, který má bakalářské práce naplnit, je zjistit aplikovatelnost moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Taktéž byly stanoveny dvě výzkumné otázky: jaké moderní technologie uplatňujeme v přednemocniční neodkladné péči a jaký mají vliv moderní technologie na poskytování přednemocniční neodkladné péče. K dosažení cíle bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativním způsobem, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla analyzovaná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Výzkumným vzorkem byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Praktická část bakalářské práce disponuje výsledky výzkumného šetření, kde byly nalezeny odpovědi na již zmíněné výzkumné otázky, a navíc názor na moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře. Z odpovědí zdravotnických záchranářů se mimo jiné zjistilo, že se všichni shodují na skutečnosti, že aplikace Záchranka je přínosem pro přednemocniční neodkladnou péči. Naopak dron, jakožto bezpilotní letecký prostředek, nemá pro Českou republiku v přednemocniční neodkladné péči až takový význam, dokonce přesně polovina dotazovaných neměla o tomto prostředku ani povědomí. Dále bylo zjištěno, že dle slov dotazovaných, moderní technologie obecně značně ovlivňují poskytování přednemocniční neodkladné péče, nicméně ne vždy se jednalo o pozitivní zkušenost. Tato bakalářská práce může být přínosem, díky zpracovaným informacím v teoretické části a následným výsledkům z části praktické.
|
|
|
Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči
VÁCLAVOVSKÝ, Zdeněk
Bakalářská práce na téma Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií kůže, její funkcí a následně se zaměřila na samotné popáleniny, jejich rozdělení, postup při poskytování jak laické, tak neodkladné péče. Dále je zde zmíněné inhalační trauma, jeho rozdělení a terapie. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů ohledně péče pacientů s popáleninami. Druhým cílem bylo zjistit materiálně technické vybavení vhodné pro ošetření pacienta s popáleninami ve vozidle RZP. Třetím cílem bylo zjistit aktuální trendy v péči o pacienta s popáleninami. K dosažení výsledků bylo použito metody kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího 10 otevřených otázek. Záznam rozhovoru probíhal prostřednictvím rukou psaných poznámek. Tyto rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z oblastních středisek Strakonice, Tábor, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Jindřichův Hradec a České Budějovice byli vybráni vždy 2 zdravotničtí záchranáři. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice popálenin v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů zmíněna i má doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
host ::
RSS.