|
|
Barviva v potravinovém průmyslu a jejich získávání
Martinek, Štěpán
Tato práce obsahuje základní přehled nejvyužívanějších potravinářských barviv přírodních, přírodně identických a syntetických. Barviva jsou rozdělena do skupin, podle jejich chemické struktury (polyenová barviva, indolová barviva, trifenylmethanová barviva aj.). Získávání barviv pomocí extrakčních technik je znázorněno na několika zástupcích barviv přírodního původu. V práci jsou rovněž uvedeny nejpoužívanější analytické metody (UV/VIS spektrometrie, chromatografie, elektroforéze a polarografie), využívané k detekci a stanovení potravinářských barviv. Podmínky barvení potravin jsou definovány platnými právními předpisy České republiky a Evropské unie, které jsou také součástí této práci.
|
|
| |
|
|
Validace nutričních parametrů uvedených na obalech vybraných potravin
Pláteníková, Markéta
Stěžejními cíli této diplomové práce bylo prostudovat legislativní požadavky, týkající se označování potravin, charakterizovat činnost a postupy dozorových orgánů vzhledem k problematice označování potravin. Následně bylo cílem stručně popsat technologické postupy výroby zvolených skupin potravin, tedy technologie výroby šunek, sýrů, kefírového mléka, ovocných přesnídávek, oplatků, chleba, celozrnných pufovaných chlebíčků a čokolády. Dalším z cílů práce bylo vyhodnocení rizika konzumace potravin v případě klamavého označení nutriční hodnoty. V praktické části diplomové práce se u vybraných výrobků stanovily standardními metodami množství sacharidů, tuků, bílkovin a soli. Jednoduché cukry byly stanoveny metodou podle Schoorla. Obsah škrobu byl zjištěn metodou podle Ewerse. Tuky byly stanoveny extrakcí podle Soxhleta a poté byly podrobeny derivatizaci a na plynovém chormatografu (GC), kde bylo detekováno zastoupení MK. Vedle extrakce podle Soxhleta byla provedena extrakce podle Hara a Radin (1987). Bílkoviny se stanovily pomocí metody stanovení celkového dusíku metodou podle Kjehdala s úpravou podle Winklera. Množství soli se detekovalo analyticky argentometrickou srážecí titrací. Stanovení obsahu nutričních parametrů bylo prováděno u 3 šarží vybraných potravin. Ze získaných výsledků byla vyhodnocena případná rizika, která by mohla způsobit konzumace potravin s klamavě uvedeným nutričním značením.
|
|
|
Využitie semien hrozna pri výrobe vína
Rajčoková, Michaela
V diplomovej práci boli použité separované hroznové semená v rôznych fázach výroby vína, kde sme zaznamenali vývoj extrakcie polyfenolických látok. Literárna časť sa zaoberá zložením hroznovej bobule a jej obsahovými látkami, ďalej problematikou flavonoidných a neflavonoidných fenolov a ich vplyv na vína. V experimentálnej časti boli porovnávané celkové polyfenoly (Folin) a flavanoly (DMACA) výsledných vín. Prebehlo hodnotenie inaktivácie voľných radikálov metódou DPPH a redukčnej schopnosti antioxidantov metódou FRAP.
|
|
| |
|
| |
|
|
Antioxidanty v bylinných čajích
Fadrhoncová, Pavla
Diplomová práce na téma antioxidanty v bylinných čajích je rozdělena do dvou částí. První teoretická část se zabývá popisem a rozdělením antioxidantů. Jsou zde zaznamenané některé syntetické antioxidanty, některé významné intracelulární antioxidanty a přirodní antioxidanty, které jsou zastoupeny polyfenolickými sloučeninami jakožto hlavních složek bylinných čajů. Dále je zde popsáno stanovení biologicky aktivních látek od extrakčních technik až po chromatografické metody. V teoretické části jsou popsány i jednotlivé vzorky bylin použitých pro analýzu. Druhá část praktická se zabývá stanovením polyfenolických kyselin ve vybraných vzorcích bylinných čajů. Pro extrakci byla zvolena Soxhletova urychlená extrakce a extrakce na třepačce. Pro detekci polyfenolických kyselin byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) propojena s detektorem diodového pole (DAD) a hmotnostním detektorem typu trojitý kvadrupól. Z naměřených výsledků vyplývá, že u většiny vzorků bylin byla nejvíce zastoupena kyselina chlorogenová a kyselina kávová.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studium polyfenolického profilu částí révy vinné
Kostelníková, Karolína
Tato diplomová práce se zabývá polyfenolickým profilem částí révy vinné. V literárním přehledu je stručně popsán význam a charakteristika fenolických látek, dále rozdělení do jednotlivých skupin a výskyt určitých polyfenolů v jednotlivých částech révy vinné. V rámci pokusu byl zmapován polyfenolický profil extraktů ze slupek, semen, třapin a listů odrůdy 'Souvignier gris'. Polyfenolické látky byly detekovány na kapalinové chromatografii s hmotnostní spektrometrií (LC-MS). Celkem bylo stanovováno 35 polyfenolických látek, kdy 34 z nich bylo detekováno v různých částech révy vinné. Nejvyšší hodnoty byly detekovány u třapin u flavan-3-olů. Kyseliny hydroxyskořicové a flavonoly byly nejvyšší u listů a slupek. U semen dominovaly flavan-3-oly. Následně výsledné hodnoty byly porovnávány s ostatními pracemi.
|
host ::
RSS.