|
|
Problematika malých obcí v České republice s ohledem na chod a efektivitu správy
Klusáček, Petr
Příspěvek se zabývá několika vybranými otázkami souvisejícími s třetí fází současné reformy veřejné správy v České republice. Pozornost je věnována zejména funkčním aspektům zmíněné reformy. Z hierarchického hlediska je příspěvek zaměřen na municipální úroveň, na níž existují nejvýznamnější disparity, které jsou způsobené velkým zastoupením malých obcí (definovaných jako obce do 1 000 obyvatel). Hlavním cílem je nalézt vhodné nástroje a opatření, jejichž implementace by mohla napomoci ke zlepšení funkčnosti a efektivnosti systému veřejné správy v rámci České republiky.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a využitelnosti statistických data pro výzkum v oblasti geografie zemědělství
Martinát, Stanislav
Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou využitelnosti a dostupnosti statistických dat použitelných pro výzkum v oblasti geografie zemědělství. Cílem je zhodnotit stávající stav tzv. “tvrdých” dat, které shromažďují jednotlivé ať už státní (orgány státní správy) či nestátní (neziskové organizace) instituce na základě vlastních statistických šetření. Problematickou se jeví zejména jejich dosažitelnost, respektive dostupnost pouze na úrovni rozsáhlých územních jednotek (krajů, okresů). Za další problematické momenty lze označit jednak neprovázanost jednotlivých systémů daných institucí, což komplikuje jejich využitelnost, jednak obtížnou srovnatelnost v čase vzhledem k měnícím se metodikám statistických zjišťování.
|
|
|
Matematické modelování dynamických účinků trhacích prací programovým systémem Plaxis 2D
Stolárik, Martin
Příspěvek pojednává o matematickém modelování dynamických účinků trhací práce prováděné na tunelu Slivenec u Prahy. Matematický model byl realizován programovým systémem Plaxis 2D [1], pracujícím na základě metody konečných prvků. Cílem bylo porovnat výsledky modelu s výsledky experimentálního měření odezvy trhací práce prováděného taktéž na tunelu Slivenec a zhodnotit vliv počtu elementů, tzn. hustotu sítě matematického modelu na výsledky modelování.
|
|
|
Workshop doktorandů 2008. Sborník
Blaheta, Radim ; Kolcun, Alexej
Hlavním cílem Workshopu bylo zveřejnit studium a práci doktorandů a jejich školitelů na Ústavu geoniky AV ČR.Témata presentují širokou rozmanitost problémů řešených na Ústavu geoniky. Problémy zahrnují vlastnosti geomateriálů, studování geomechanických, geodynamických a geofyzikálních vlivů, vývoj metod matematického modelování a problémy environmentální geografie.
|
|
| |
|
|
Příspěvek k současnému stavu měření lomové houževnatosti na horninách
Vavro, Leona
Předložený příspěvek shrnuje základní poznatky o vývoji metodiky lomové houževnatosti hornin v podmínkách laboratoří Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě. Byly odebrány vzorky tří základních druhů hornin (žula, pískovec, mramor)a z nich připravena zkušební tělesa pro měření lomové houževnatosti hornin pomocí metody 1 testovací úrovně I. Byla provedena první měření a na jejich základdě byly vypočteny první hodnoty lomové houževnatosti vybraných vzorků hornin.
|
|
|
Sledování vývoje poklesové kotliny
Kajzar, Vlastimil
Průvodním jevem těžby uhlí a dalších nerostných surovin sedimentárního typu jsou povrchové změny, projevující se především poklesy, posuny a přetvořeními terénu v zájmové oblasti. Velikost a směr těchto pohybů a deformací obecně závisí na mnoha faktorech, především na geomechanických vlastnostech nadložních vrstev a metodě dobývání ložisek nerostných surovin. Jedním ze způsobů sledování povrchových změn je využití moderních metod pro přesné určování změn polohy geoprvků. Mezi tyto metody řadíme s přesná GPS měření. Data získaná z pravidelného GPS měření, dále doplněná o informace týkající se techniky dobývání a geologické situace zájmové oblasti, slouží jako efektivní zdroj pro analýzy a modelování chování povrchu během fáze dobývání a v období po jeho ukončení.
|
|
|
Srovnání předpokládaných a měřených poklesů v hornické krajině
Doležalová, Hana
Na stabilizovaných bodech pozorovací stanice vybudované v hornické krajině u Karviné byla prováděna opakovaná geodetická měření metodou GPS. Měření GPS bylo používáno pro sledování projevů poklesů z poddolování na povrchu nad dobývanými uhelnými poruby. Bylo provedeno srovnání modelovaných předpokládaných poklesů a poklesů naměřených pomocí GPS a toto srovnání ukázalo na určité nesrovnalosti. Pravděpodobnou příčinu lze spatřovat ve složité geologické a geomechanické situaci, která obecně není zohledňována v modelování předpokládaných poklesů vzniklých v důsledku poddolování.
|
host ::
RSS.