|
| |
|
|
„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury.
|
|
|
Hodnota lidové písně
Toncrová, Marta
Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve formě církevních zákazů, je zjevné, že vnímání jejich hodnoty bylo ze strany církve zjevně odlišné od postojů obecného lidu. V osvícenství a v 19. století se postupně prosazují názory příslušníků vzdělaneckých kruhů, jejichž silně estetizující a moralistický přístup ovšem řadu lidových písní hodnotil velmi negativně. S rozvojem českého národního hnutí od 20. let 19. století lze sledovat stále bližší vztah profesionálních hudebníků, sběratelů a skladatelů k lidovým písním a jeho odraz nejen v hudební, ale také v literární a výtvarné tvorbě. Od přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné proměně pohledu na celou oblast hudebního folkloru díky postupnému etablování vědecké disciplíny – folkloristiky. Systematické terénní výzkumy dovolují poznat také poměr lidových zpěváků k jejich písním, poměrně striktní diferenciaci písní podle jejich funkce i „hodnoty“ (rozlišování písní starých a nových, hodnotných a méně hodnotných, mužských či ženských, obřadních, pracovních, tanečních, písní vhodných pro to, aby byla zapsána sběratelem i těch, které byly zpívány jen za zvláštních okolností).
|
|
|
“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture.
|
host ::
RSS.