|
John Wyclif, Jan Hus a Martin Luther jako apokalyptičtí proroci
Šárovcová, Martina
Iluminované hudební rukopisy, které vznikaly v Čechách a na Moravě v 16. století pro utrakvistická literátská bratrstva, představují početný soubor dochovaných předbělohorských artefaktů. K pravidelně iluminovaným incipitům těchto rukopisů patřil i introitus ke svátku českých mučedníků Jana Husa a Jeronýma Pražského. Několik iluminací ze třetí čtvrtiny 16. století reprezentuje unikátně doloženou ikonografii Jana Husa. Uspořádáním a výběrem námětů se k těmto rukopisům řadí i první díl Malostranského graduálu z let 1569 až 1572 (Praha, Národní knihovna, sign. XVII A 3), kde byly v borduře kompozičně propojeny postavy Jana Viklefa křesajícího jiskru, Jana Husa zapalujícího snítkou svíčku a Martina Luthera s pozvednutou planoucí pochodní. S ohledem na jiné méně známé literární a vizuální varianty motivu rozžíhání světla je námět interpretován ve shodě s výkladem biblických veršů 11. kapitoly novozákonní Apokalypsy o povolání dvou svědků a proroků na počátku konce světa (Zj 11, 3–4). Postavy Jana Viklefa, Jana Husa a Martina Luthera lze interpretovat v eschatologických souvislostech očekávání druhého příchodu Krista jako apokalyptické proroky povolané Bohem a svědky (evangelické) pravdy, kteří přinášejí světlo do temnoty posledního času.
|
|
Organizace protestní akce proti Husovu upálení
Novotný, Robert
Studie se na základě prosopografické analýzy snaží o postižení organizačních souvislostí vzniku protestního dopisu proti Husovu upálení ze 2. září 1415. Na základě učiněných zjištění je možné vyslovit závěr, že většina signatářů z řad nižší šlechty připojila svoji pečeť k protestní akci spíše z loajality k mocnějším sousedům, než že by vyjadřovala vlastní konfesionální stanovisko.
|
| |
|
Využití apokalyptických figur v díle Jana Husa
Cermanová, Pavlína
Studie je zaměřena na Husovo využití apokalyptických figur, klade si rovněž otázku, zda je možno Husovo myšlení označit za apokalyptické. Z převážně teologicky definovaného hermeneutického nástroje kritiky se postupně stal prostředek burcující a popisující danou situaci jako nastávající konečný boj se silami Antikrista. Koncept apokalypticky pojmenovaného střetu byl rovněž provázán s Husovou eklesiologií.
|
|
Jan Hus v Kostnici po 6. červenci 1415
Soukup, Pavel
Příspěvek sleduje, v jakých pramenech a v jakých souvislostech se v debatách kostnického koncilu objevovalo jméno Jana Husa po jeho upálení 6. července 1415. V kázáních a traktátech byla Husova figura používána především jako symbol hereze. Z jeho odsouzených tezí se nejčastěji připomínalo učení o církvi a popírání papežského primátu. Kostnický diskurs o Husovi po jeho upálení položil základy jeho negativní reputace, která přežila i v dalších fází protihustiské polemiky.
|