Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Užitečná geografie - vize použitelnosti fyzické geografie
Svatoňová, H. ; Kolejka, Jaromír
Moderní fyzická geografie, chce-li vystoupit ze stínu jisté akademičnosti, se musí více angažovat v řešení každodenních potřeb společnosti. Nabízí se její uplatnění v územním plánování, krajinném plánování, hodnocení rizik, podpoře rozhodování v krizovém řízení. Příklady využití jsou uvedeny v příspěvku.
Postindustriální krajina - první přiblížení
Kolejka, Jaromír
V příspěvku je uveden seznam indikátorů průmyslové krajiny, jež ve "fosilní formě" indikují postindustriální krajinu. Tyto slouží ke klasifikaci území a vymezení typů postindustriální krajiny.
Historické využívání krajiny a její vliv na složení bylinného patra kulturních lesů se zvláštním zřetelem na ekotony
Halas, Petr ; Vlková, V.
Druhové složení bylinného patra lesů může odrážet ekologické podmínky. Tyto podmínky mohou být ovlivněny činností člověka – lesnickým a zemědělským využitím po staletí. Kulturní lesy odrážejí dopady složité historie lidského působení v krajině.
Rurální pohraničí Česka
Vaishar, Antonín
Pro analýzu českého pohraničí bylo vyčleněno 110 pohraničních regionů, tvořených spádovými obvody pověřených obecních úřadů. Byla konstatována následující fakta: mírně příznivější demografická situace pohraničí (zvláště rurálního), výrazně horší vzdělanostní struktura, vyšší nezaměstnanost, která nicméně souvisí především se strukturální přestavbou ekonomiky, nedostatečná infrastruktura. Budoucnost rurálního pohraničí je spatřována spíše v udržitelném osídlení než v ekonomickém rozvoji. Hlavní překážkou rozvoje a přeshraniční spolupráce se zdá být kvalifikační struktura populace. Zatímco sociální kontakty se začaly rozvíjet, zatímco ekonomická spolupráce je na samém začátku. Dašlí výzkum bude zaměřen na mikroregiony velmi malých středisek, která mohou být považována za nejproblematičtější.
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.