Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Staročeská slova přídruha a přídruže
Homolková, Milada
Výklad původu, významu a užití dvou staročeských slov (přídruha a přídružě).
Neznámý kurtoazní výraz ve staré češtině?
Nejedlý, Petr
Staročeské hapax legomenon bnedovánie je užito v adaptaci středověkého rytířského románu Vévoda Arnošt. Pro jeho vysvětlení jsou dvě hypotézy opřené o lexikální systém: 1) porušené slovo je archaická část slovní čeledi adjektiva sbedný a jeho odvozenin a znamená ,(duchaplné a zábavné) společenské jednání v souladu s dvorskou normou; (neumíme však uspokojivě vysvětlit slovotvorný vývoj vedoucí od sbedný k bnedovánie); 2) slovo je porušená podoba staročeského substantiva burdovánie (ale jeho užití v daném kontextu není přesvědčivé).
K názvům cizího původu ve slovanské terminologii textilní výroby
Villnow Komárková, Jana
Článek se zabývá analýzou českého dialektického termínu cuka "část tkalcovského stavu" a navrhuje tři možné výklady jeho původu.
K významu csl. tr6putica
Valčáková, Pavla
Csl. hapax legomenon tr6putica z legendy o sv. Benediktovi, jejímž autorem byl Řehoř Veliký, je ve Slovníku jazyka staroslověnského přeloženo jako „třínožka“. Jde o chybný překlad, jak uvedla E. Bláhová (Slavia 61, 404). Domnívá se, že význam csl. slova je shodný s 2. významem jeho řeckého ekvivalentu ~tripédiklon~, což je Marrubium/jablečník. Slovanské názvy, které jsou pokračováním csl. trьputica, však označují jinou rostlinu – Plantago/jitrocel, která má podobné vlastnosti jako Marrubium, je však na slovanském území mnohem známější.
Poznámky k sémantickému okruhu ´prut, proutí, hůl´ v staroslověnštině
Šarapatková, Žofie
Staroslověnské protije a ž6zl7/ž6zl7, ž6zlije mělo původně význam „prut, hůl“ jako nástroj k bití, tj. k prosazení určité moci. Sémantický vývoj vedl k významu „hůl, žezlo“ jako odznak určité moci nebo úřadu. Původní i posunutý význam dokládá jak staroslověnština a církevní slovanština, tak současné slovanské jazyky.
Řečtina jako zdroj některých arabismů ve slovanských jazycích
Karlíková, Helena
V článku jsou analyzovány dvě výpůjčky, které se sice do slovanských jazyků dostaly z arabštiny, ale arabština zde má jen úlohu zprostředkovatele.
Hláskové substituce v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích
Boček, Vít
Článek pojednává o hláskových substitucích v nejstarších romanismech ve slovanských jazycích.
Názvy jater v dialektech evropských jazyků
Čižmárová, Libuše ; Šipková, Milena
Článek stručně shrnuje čtyřicetiletou historii Evropského jazykového atlasu představuje novou mapu - játra - pro 9. svazek ALE.
Odraz starých reálií v jazyce: bezplatná kolektivní pomoc u Slovanů
Janyšková, Ilona
V příspěvku jsou zpracovány výrazy, které ve slovanských jazycích označují bezplatnou pomoc sousedům, je podána jejich sémantická motivace. Pozornost je věnována nejrozšířenějším názvům ve slovanském areálu (psl. *tolka, * pomogt6), stejně jako názvům omezeným pouze na jeden či několik slovanských jazyků.
Několik slovanských termínů z oblasti pařeziny
Havlová, Eva
Etymologie sl. lětina, lěs7 a g7lm7 v souvislosti s osekáváním větví a jejich užití jako pícniny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.