|
| |
|
| |
|
|
Kam dospěl výzkum translace vazeb s infinitivem po 42 letech?
Štícha, František
Jaromír Spal před 42 lety ukázal, že existují určité sémantické třídy sloves, u nichž lze objektový infinitiv transformovat na vedlejší větu. Ve své studii jsem se pokusil demonstrovat, jak nás korpusový výzkum může zásobit objektivními statistickými fakty týkajícími se tohoto druhu syntaktické konkurence. Proti 18 výskytům konstrukce s infinitivem Snažím se nedělat je doložen jediný výskyt konkurenční konstrukce s vedlejší větou: Snažím se, abych nedělal.
|
|
|
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.
|
|
|
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.
|
host ::
RSS.