Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bakerova širokoúhlá fotografická komora s paraboloidickým zrcadlem
Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk ; Šrajer, Bohdan ; Vápenka, David ; Tomka, David ; Thoř, Tomáš ; Pintr, Pavel ; Macner, David
Zorné pole paraboloidického zrcadla je malé. Dominantní vada, která omezuje jeho úhlový průměr, je koma. Pomocí systémů čoček a asférických desek je možné u zrcadlových systémů mimoosové obrazy hvězd opravit a zorná pole zvětšit. V této práci předkládáme návrh takové fotografické komory, spočtené Jamesem G. Bakerem. Jeho fotografický přístroj se skládá z paraboloidického zrcadla, tmeleného dubletu před ohniskem a z asférické korekční desky, umístěné ve vstupním paralelním svazku před soustavou.
Zbytkové vady Gajduškova objektivu o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti 3480 mm Hvězdárny a planetária v Hradci Králové
Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk ; Šrajer, Bohdan ; Vápenka, David ; Tomka, David ; Thoř, Tomáš ; Macner, David
Achromatický dublet o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti 3480 mm byl vyroben profesorem ing. Vilémem Gajduškem v Ostravě v roce 1954. Dalekohled s tímto objektivem je umístěn na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Objektiv byl v roce 2018 restaurován v Ústavu fyziky plazmatu, v.v.i.-Centru Toptec v Turnově. Čočky byly přeměřeny a z naměřených hodnot jsme vyčíslili jeho zbytkové optické vady. Výsledky simulace přinášíme v této práci.
Technologie výroby spojky achromatického dubletu
Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk ; Šrajer, Bohdan ; Šípová, Gabriela ; Ulrichová, Iva ; Franců, Helena ; Melich, Radek ; Vápenka, David ; Tomka, David ; Thoř, Tomáš
Tento referát popisuje technologický postup výroby spojky achromatického dubletu o průměru 158 mm a ohniskové vzdálenosti 2500 mm. Sklo, ze kterého byla vyrobena původní spojka, bylo nehomogenní a dublet špatně zobrazoval. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli vyrobit novou spojku. Její výroba byla provedena na původních strojích naší dílny. Dublet je umístěn v dalekohledu na turnovské hvězdárně a slouží k veřejnému pozorování oblohy.
Digitalizace Maksutovovy komory 350/840 úpické observatoře
Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk
Maksutovova komora o průměru 350 mm a ohniskové vzdálenosti 840 mm byla vyrobena v Turnově počátkem 80. let. Na úpické observatoři sloužila k fotografování oblohy na fotografický film. V současné době jsme byli požádáni o jeji přestavbu na digitální přístroj. Pro komoru bylo nutné navrhnout a vyrobit korekční člen pro narovnání její ohniskové plochy a dále ji vybavit vhodným digitálním fotografickým přístrojem. V této práci přinášíme popis úpravy tohoto přístroje.
Několik návrhů mimoosových optických soustav
Rail, Zdeněk ; Franců, Helena ; Ulrichová, Iva ; Šípová, Gabriela ; Vápenka, David ; Vávra, Emil
Tento referát seznamuje čtenáře s několika typy optimalizovaných mimoosových zrcadlových soustav. Soustavy bez centrálního stínění a barevné vady poskytují zobrazení\ns vysokým kontrastem obrazu. Jsou vhodné pro využití jako dalekohledy pro astronomická pozorování nebo jako přesné laboratorní kolimátory paralelních svazků světla. Řada těchto přístrojů byla navržena a zkonstruována pro nejrůznější účely ve Vývojové optické dílně AVČR, dnes ÚFP AV ČR v.v.i.- Centru Toptec v Turnově.Tato práce seznamuje čtenáře s několika z nich.
Zbytkové optické vady objektivu Merz 108/1620 mm
Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk ; Vápenka, David ; Šrajer, Bohdan
Během čištění a seřizování Merzova objektivu o průměru 108 mm a ohniskové vzdálenosti 1620 mm jsme měli příležitost proměřit jeho optické parametry. Z naměřených hodnot jsme provedli výpočet zbytkových optických vad tohoto achromatického objektivu. Výsledky těchto matematických simulací přinášíme v tomto referátu. Objektiv byl vyroben okolo roku 1923.
Analýza emisních čar ve výboji v napařovacím stroji
Oupický, Pavel ; Sember, Viktor
Referát stručně popisuje měření spektra doutnavého výboje v napařovacím stroji a určování složení plynného prostředí, teploty a hustoty částic.
Chromatická vada několika význačných refraktorů 19. a 20. století
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
V 19. století dominovaly v astronomii refraktory. Čočky těchto přístrojů byly vyráběny z klasických skel a proto jejich dominantní zbytkovou vadou byl sekundární chromatismus. V této práci jsou ukázány zbytkové vady několika refraktorů, u kterých se podařilo sehnat jejich optické parametry. Jedná se o 40, 36 a 25 palcové refraktory Alvana Clarka, Yerkesovy, Lickovy a USNO observatoře, 12 palcový refraktor hvězdárny v Greenwiche a dále 6 palcový heliometr Josefa Fraunhofera v Königsbergu, se kterým byla poprvé změřena paralaxa hvězdy. Referát obsahuje také parametry objektivu Königova dalekohledu, petřínské hvězdárny v Praze.
Optické návrhy několika přístrojů sluneční fyziky
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
Tato práce popisuje optický návrh několika přístrojů, které se používají pro pozorování Slunce. Jedná se o koronograf a chromosférický dalekohled. V obou případech je kladen důraz na jednoduchost vlastního optického systému a dosažení vysoce kvalitních zobrazovacích vlastností. Koronograf je navržen pro 7 optických prvků;, čímž je minimalizováno množství rozptýleného světla. Chromosférický dalekohled je navržen pro dvojlomně polarizační a Fabry-Perotovy filtry. Všechna tato řešení mohou sloužit jako výchozí návrhy pro další složitější přístroje.
Dosavadní zkušenosti s pozorováním s filtrem v čáře „K“
Klimeš st., Jan ; Melich, Zbyněk ; Šolc, Ivan
V článku jsou uvedeny nové úpravy na prototypu a výsledky ze zkoušek řetězového filtru Šolcova typu pro pozorování v čáře K, především výsledky uspořádání s různou pološířkou filtru.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.