|
|
Český jazykový atlas a čeština
Kloferová, Stanislava
Český jazykový atlas představuje stav českých dialektů na konci 20. stol. Díky originální koncepci díla jsou zde názorně představeny a vysvětleny tendence, které probíhají v našich dialektech již od středověku. Areálově tak lze zdůvodnit např. posuny v gramatickém plánu, specifika lexikální zásoby, ale též existenci nářečních předělů známých i doposud neznámých. Není pochyb o užitečnosti ČJA pro interdisciplinární, zejména diachronně orientovaná studia (např. etymologická nebo onomastická). Dílo je cenné také pro studium současné češtiny – pro pochopení normativních/kodifikačních regulí/pravidel nebo vývoje a podoby běžné mluvy.
|
|
| |
|
|
Možné typy nářečního slovníku
Šipková, Milena
Autorka se pokouší charakterizovat některé z možných typů diferenčních slovníků a upozornit na jejich přednosti (výhody) a nedostatky (nevýhody). Do protikladu s tím staví celostní slovníkové zpracování rozsáhlého nářečního materiálu, upozorňuje na jeho problémy, těžkosti, ba i nebezpečí, a na druhé straně na jeho nepopíratelné hodnoty.
|
|
|
Styl, registr, dialog
Čmejrková, Světla
V článku je provedena analýza televizního interview, ve kterém vystupuje moderátor a dva kandidáti do senátních voleb (politik a herec). V interakci volí každý z nich jiný styl (politik styl institucionálního diskurzu, herec zdůrazňuje osobní angažovanost), odlišný registr (institucionální vs. subjektivní) a jazykový kód (čeština spisovná – nespisovná). V rámci výměny replik, která má nezřídka i konfliktní charakter, se utváří specifický dialogický styl celé interakce.
|
|
|
Syntaktická stylistika mluvených projevů
Hoffmannová, Jana
Příspěvek navazuje na podněty Karla Hausenblase, dílo Olgy Müllerové a na dialektologické výzkumy české nářeční syntaxe (J. Balhar, J. Chloupek, M. Šipková ad.). Předkládá katalog jevů a prostředků příznačných pro syntax mluvené češtiny a věnuje pozornost hlavně (a) speciálním syntaktickým konstrukcím (b) rozdílnému ztvárnění přechodů mezi syntaktickými jednotkami v projevu psaném (ostře strukturované přechody) a v projevu mluveném (přechody měkčí, nezřetelné, obalené či „olepené“ množstvím redundantních prostředků s neurčitou sémantikou); tedy rozdílům ve stupni a typu koheze, spojitosti, glutinace mezi projevy mluvenými a psanými (c) odlišnosti kondenzované, sevřené psané syntaxe a uvolněné výstavby syntaktických celků v mluvené češtině (s převahou parataxe a juxtapozice). Příspěvek chápe syntaktické diference psaných a mluvených projevů i jako diference stylistické. Je založen na datech z různých korpusů mluvené češtiny (včetně Prague Dependency Treebank of Spoken Czech) a na srovnávání mluveného a psaného vypravování téhož mluvčího/pisatele.
|
|
|
Česká onomastická škola po 36 letech
Harvalík, Milan
V roce 1975 uveřejnil Ivan Lutterer v časopisu Zpravodaj Místopisné komise ČSAV stať Česká onomastická škola. Tento příspěvek se věnuje vývoji české onomastické školy v posledních desetiletích, přibližuje její teoretická a metodologická východiska a soustřeďuje se na hlavní trendy současných českých onomastických výzkumů a jejich výsledky.
|
|
|
Ke slovotvorným specifikům anoikonymie Čech
Štěpán, Pavel
Příspěvek vychází z teorie parasystémového tvoření slov a shrnuje některé výsledky výzkumu slovotvorné stránky jmen neosídlených geografických objektů z území Čech. Analyzované příklady parasystémového tvoření zahranují jak sufixaci, tak kompozici. Zkoumané sufixy jsou klasifikovány do tří skupin: (1) sufixy nevyskytující se u apelativ, (2) sufixy, jejichž funkce u toponym se odlišují od jejich funkcí obvyklých u apelativ, (3) sufixy vyskytující se v apelativní sféře jazyka výhradně u expresivních výrazů. Kratší část příspěvku věnovaná kompozitům je zaměřena na jeden specifický typ složených adjektiv typický pro propriální sféru jazyka.
|
|
|
Staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských
Jamborová, Martina
Příspěvek si klade za cíl připomenout staročeský právnický text, jehož uplatnění v českých kodifikačních sbírkách městského práva není dostatečně vyzdviženo. Je jím staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (1468) připisovaný Vítu Tasovskému z Lipoltic. Text rukopisu je bohatým jazykovým materiálem: obsahuje soudobé korektury, výklady slov a slovních spojení, lexikální úpravy, překlady latinských a německých termínů, pravopisné opravy atd. Poskytuje tím řadu informací o vývoji jazyka českých právních textů v 2. polovině 15. století. Význam rukopisu dokládá mimo jiné fakt, že se stal hlavním pramenem Knihy městských práv M. Brikcího z Ličska (1536) a zprostředkovaně též zdrojem Městského práva Kristiána Koldína (1579).
|
|
|
Staročeský překlad Tabulí Mikuláše z Drážďan
Homolková, Milada
Staročeský překlad latinského spisku Mikuláše z Drážďan Tabulae veteris et novi coloris čili Cortina de Anticristo z roku 1412 se zachoval ve dvou ilustrovaných exemplářích (v tzv. Göttingenském rukopise datovaném kolem r. 1465 a ve známém Jenském kodexu z přelomu 15. a 16. stol.). Dosud mu nebyla věnována hlubší filologická pozornost. Článek se nejprve zabývá obsahem a kompozicí textu a dále se na pěti příkladech věnuje vztahu stč. verze Tabulí ke čtyřem redakcím staročeského překladu bible.
|
|
|
Morfologie proprií včera a dnes
Šimandl, Josef
Příspěvek ukazuje hlavní náplň a omezení při zkoumání gramatických vlastností proprií na bázi elektronických textů, zvláště korpusů. Oddíl 1 připomíná starší přístupy. Dva hlavní oddíly, 2 o pomnožných toponymech na -y a 3 o jménech typu Kabáti 'členové rockové skupiny Kabát' (kromě dalších významů), představují dva komplexy současných problémů: na jedné straně se ukazuje nečekaně pestrá variantnost, na druhé straně se z propustného rozhraní mezi standardním a nestandardním zacházením s jazykem vynořují (zejména u chrématonym) nové jevy, jejichž celkový rozsah je těžké dokumentovat. Oddíl 4 vypočítává možné způsoby deskripce v gramatice.
|
host ::
RSS.