|
|
Lexikální databáze Pralex – nástroj a základna pro výzkum a popis slovní zásoby současné češtiny
Světlá, Jindra
Programová část lexikální databáze byla vyvinuta jako aplikace Mozilly Firefox v letech 2005-2006; program byl navržen jako moderní lexikografická pracovní stanice. Od roku 2007 jsme tuto databázi postupně naplňovali lexikograficky relevantními daty (v rámci výzkumného záměru Vytvoření lexikální databáze počátku 21. století, 2005-2011). Zaměřili jsme se zejména na podrobné zpracování příkladové části hesla, která ukazuje celou šíři kolokability daného lemmatu.
|
|
|
Jazykovězeměpisný výzkum nářečí metodou korespondenčních anket
Bachmannová, Jarmila
Příspěvek se věnuje počátkům systematického výzkumu našich nářečí metodou korespondenčních anket, který byl organizovaný Ústavem pro jazyk český v polovině minulého století. Přibližuje způsob nynějšího elektronického zpracování některých vybraných jazykovězeměpisných dat zakomponovaných v podobě izoglos do geografického informačního systému GIS a hodnotí výsledky korespondenčních anket v porovnání jak s předchozím výzkumem Frintovým (1913), tak i s výzkumem pro Český jazykový atlas (1965–1972).
|
|
|
Nejstarší český biblický překlad jako pramen poznání historické češtiny
Kreisingerová, Hana ; Pytlíková, Markéta
Článek se věnuje prvnímu úplnému překladu bible do českého jazyka, pocházejícímu ze 14. stol. Tento překlad jako první soustavněji popsal Vladimír Kyas, který také pod názvem Staročeská Bible drážďanská a olomoucká. Kritické vydání nejstaršího překladu bible ze 14. století (4 sv., 1981 – 1996) začal vydávat kritickou edici tohoto díla. Předčasná smrt editorova však vydávání edice přerušila a edice tak na nějakou dobu zůstala neúplná (nezpracována zůstala část SZ – knihy Izaiáš – 2. Makabejská). Tuto zbývající část zpracoval čtyřčlenný tým pracovnic Ústavu pro jazyk český vedený PhDr. J. Pečírkovou, CSc., a publikoval jej jako poslední svazek edice v roce 2009. Metody jejich práce a specifika této části staročeského biblického textu jsou popsány v druhé části příspěvku.
|
|
|
Elektronizace jazykových dat – nové výzvy pro jazykovou kulturu
Pravdová, Markéta
Příspěvek je věnován elektronizaci jazykových dat v praxi pražské jazykové poradny. V letech 1998–2010 odpověděla jazyková poradna, kterou zaštiťuje oddělení jazykové kultury ÚJČ, na více než 71 500 dotazů položených elektronickou poštou. Tyto dotazy se staly východiskem při tvorbě Internetové jazykové příručky, která za první dva roky provozu (2009–2010) zaznamenala přes 10 milionů návštěv z téměř půl milionu uživatelských adres. Jazykové dotazy – ať už kladené e-mailem, prostřednictvím webového rozhraní, nebo telefonicky – jsou dokladem širokého zájmu veřejnosti o český jazyk a také cenným zdrojem informací o jeho užívání. Jaké jsou další možnosti a perspektivy jazykové poradny? Jaký je / může být kodifikační status internetových zdrojů o češtině? Jsou tyto nástroje s to přispět ke zmírnění napětí mezi normou a kodifikací?
|
|
| |
|
|
Český jazykový atlas a čeština
Kloferová, Stanislava
Český jazykový atlas představuje stav českých dialektů na konci 20. stol. Díky originální koncepci díla jsou zde názorně představeny a vysvětleny tendence, které probíhají v našich dialektech již od středověku. Areálově tak lze zdůvodnit např. posuny v gramatickém plánu, specifika lexikální zásoby, ale též existenci nářečních předělů známých i doposud neznámých. Není pochyb o užitečnosti ČJA pro interdisciplinární, zejména diachronně orientovaná studia (např. etymologická nebo onomastická). Dílo je cenné také pro studium současné češtiny – pro pochopení normativních/kodifikačních regulí/pravidel nebo vývoje a podoby běžné mluvy.
|
|
| |
|
|
Možné typy nářečního slovníku
Šipková, Milena
Autorka se pokouší charakterizovat některé z možných typů diferenčních slovníků a upozornit na jejich přednosti (výhody) a nedostatky (nevýhody). Do protikladu s tím staví celostní slovníkové zpracování rozsáhlého nářečního materiálu, upozorňuje na jeho problémy, těžkosti, ba i nebezpečí, a na druhé straně na jeho nepopíratelné hodnoty.
|
|
|
Styl, registr, dialog
Čmejrková, Světla
V článku je provedena analýza televizního interview, ve kterém vystupuje moderátor a dva kandidáti do senátních voleb (politik a herec). V interakci volí každý z nich jiný styl (politik styl institucionálního diskurzu, herec zdůrazňuje osobní angažovanost), odlišný registr (institucionální vs. subjektivní) a jazykový kód (čeština spisovná – nespisovná). V rámci výměny replik, která má nezřídka i konfliktní charakter, se utváří specifický dialogický styl celé interakce.
|
|
|
Syntaktická stylistika mluvených projevů
Hoffmannová, Jana
Příspěvek navazuje na podněty Karla Hausenblase, dílo Olgy Müllerové a na dialektologické výzkumy české nářeční syntaxe (J. Balhar, J. Chloupek, M. Šipková ad.). Předkládá katalog jevů a prostředků příznačných pro syntax mluvené češtiny a věnuje pozornost hlavně (a) speciálním syntaktickým konstrukcím (b) rozdílnému ztvárnění přechodů mezi syntaktickými jednotkami v projevu psaném (ostře strukturované přechody) a v projevu mluveném (přechody měkčí, nezřetelné, obalené či „olepené“ množstvím redundantních prostředků s neurčitou sémantikou); tedy rozdílům ve stupni a typu koheze, spojitosti, glutinace mezi projevy mluvenými a psanými (c) odlišnosti kondenzované, sevřené psané syntaxe a uvolněné výstavby syntaktických celků v mluvené češtině (s převahou parataxe a juxtapozice). Příspěvek chápe syntaktické diference psaných a mluvených projevů i jako diference stylistické. Je založen na datech z různých korpusů mluvené češtiny (včetně Prague Dependency Treebank of Spoken Czech) a na srovnávání mluveného a psaného vypravování téhož mluvčího/pisatele.
|
host ::
RSS.