|
Pozdní skladby Mortona Feldmana
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Ve své disertační práci se snažím vytyčit teoretický model, na jehož základě bychom mohli lépe proniknout do hudebního dění v pozdních skladbách Mortona Feldmana (např. Piano and String Quartet, For Bunita Marcus atd.). Tyto skladby jsou extrémně dlouhé, „opakuje“ se v nich omezené množství hudebního materiálu, nesměřují k žádnému vrcholu, nenacházíme zde žádný „zastřešující“ kompoziční systém, v jejich průběhu dochází k volnému střídání či kombinování hudebních ploch a jsou zdůrazňovány akustické kvality využitého tónového materiálu. Součinnost uvedených atributů vytváří zvláštní druh „hudebního uspořádání“, které označuji termínem rhizomatická forma (v návaznosti na koncept rhizomu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho). Ve své práci se nejprve zabývám Feldmanovými vlastními texty a současným stavem bádání. Následně nastiňuji postavení tohoto skladatele v kontextu poválečné hudební avantgardy („newyorská škola“, Anton Webern, Pierre Boulez a Karlheinz Stockhausen, musique informelle). Hlavní část textu tvoří kapitola o rhizomatické formě; před diskuzí tohoto pojmu se věnuji příbuzným tématům: kompoziční a akustická realita, diference a opakování, rychlost a intenzita. Své poznatky se neustále snažím dávat do souvislosti s Feldmanovými ranými skladbami (např. Intermission 5 a 6). Na vhodných místech rovněž srovnávám skladatelův přístup k hudební struktuře s postupy a technikami abstraktních expresionistů (např. Mark Rothko či Jackson Pollock) a spisovatelů jako Samuel Beckett a Franz Kafka. V návaznosti na koncept rhizomatické formy se pokouším analyzovat Feldmanovu kompozici Patterns in a Chromatic Field pro violoncello a klavír.
|
|
Faktory ovlivňující formování harmonického pole
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
|
|
Harmonické pole v atonální hudbě
Zvěřina, Petr ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Matoušek, Lukáš (oponent)
Tato práce se snaží rozšifrovat a systematičtěji uchopit harmonické dění v atonálních skladbách. Rozvíjí myšlenky Vladimíra Tichého (studie Harmonické pole) a Karla Janečka (Základy moderní harmonie). Kriticky hodnotí aparát Allena Forteho (Structure of Atonal music). Problematiku harmonického pole v atonální hudbě sleduji na základě reciprocity metrorytmického obrazu a harmonického materiálu skladby. Analytickým prostředkem mi je možnost segmentace harmonické situace. Snažím se zhodnotit tektonickou funkci harmonického pole ve skladbě a na tomto základě konstatuji jeho funkčnost. Souvislosti ve skladbě konstatuji na základě disonantních charakteristik souzvukových druhů a nově také v podobě myšlenkového postupu, ovlivňujícího výběr a vyjádření hudebního materiálu. Práce obsahuje rovněž praktickou analýzu Prvního kusu pro klavír ze Tří klavírních kusů op. 11 Arnolda Schöberga.
|