Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.
Rezistence krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) k insekticidům
Zlá, Kristýna
Tato diplomová práce vznikla při řešení projektu MZe NAZV QJ1230077. Zabývá se rezistencí krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus Marsham, 1802) vůči insekticidům. Práce obsahuje výsledky testování českých populací krytonosce šešulového z různých lokalit a také stručnou charakteristiku nejčastějších škůdců řepky. Sběr dospělců byl prováděn na jaře roku 2016 v porostech řepky olejky. Poté docházelo k testování jedinců v laboratorních podmínkách na základě metodik organizace IRAC (Insecticide Resistance Action Committee) pomocí lavičkového testu (Adult-vial-test). Byly testovány účinné látky lambda-cyhalotrin, tau-fluvalinate, přípravek Biscaya 240 OD a účinná látka chlorpyrifos (ethyl). Kontaktní účinnost byla hodnocena po 24 hodinách. Z výsledků vyplývá, že u účinné látky lambda-cyhalotrin dochází k mírnému snížení účinnosti a také u účinné látky tau-fluvalinate. Přípravek Biscaya 240 OD a účinná látka chlorpyrifos (ethyl) vykazovaly 100 % účinnost.
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.