|
|
Glamping jako nová forma cestovního ruchu a analýza jeho potenciálu v Česku
de Wolfová, Tereza ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novou formou cestovního ruchu - glampingu na území Česka. Na základě analýzy české nabídky glampingu vysvětluje současný vývoj a potenciál glampingu v České republice. První část práce se zaměřuje na teoretické zarámování glampingu v rámci cestovního ruchu a jeho obecnou charakteristiku a vývoj. Důležitým bodem práce je i vymezení geografického rozložení glampingu ve světě. Na základě zjištěných charakteristik byl vytvořen kvalitativní výzkum glampingu v Česku, jehož metody tvoří analýza nabídky a poptávky na trhu a metoda polostrukturovaného rozhovoru a terénního výzkumu. Empirická část je založena na analýze současného stavu glampingu v Česku. V této části došlo k vymezení lokací glampingu a předpokladů pro glampingové destinace v Česku a vysvětlení obecných charakteristik, do níž je zahrnut i rozbor cílové skupiny a sezónnosti glampingu. Práce byla zpracována v období pandemie viru Covid-19, a proto zkoumá i dopady a vlivy této krize právě na glamping jako součást zasaženého odvětví cestovního ruchu. Mezi hlavní přínosy této práce patří poskytnutí prvního uceleného pohledu na fenomén glampingu v českém prostředí, kterým se dosud nikdo v takovém rozsahu nezabýval. Klíčová slova: glamping; formy cestovního ruchu; Česko; přírodní cestovní ruch; alternativní cestovní ruch,...
|
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
host ::
RSS.