Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"Antičnost versus klasičnost" ve 20. letech 20. století v československé architektuře
Weissová, Barbora ; Líbal, Patrik (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Architektonický vývoj v Československu ve 20. letech 20. století byl velmi komplikovaný. Setkává se zde mnoho různých směrů, ale nakonec se většina architektů přiklání k funkcionalismu. Obrací se přitom na jeho zakladatele, Švýcara Le Corbusiera. Ten se překvapivě inspiroval mnohými architektonickými zásadami antického Řecka a Říma. V jeho duchu pokračují i naši tvůrci a zabývají se aplikací starých forem do nové doby s použitím zcela nových materiálů.
"Antičnost versus klasičnost" ve 20. letech 20. století v československé architektuře
Weissová, Barbora ; Bouzek, Jan (oponent) ; Líbal, Patrik (vedoucí práce)
Architektonický vývoj v Československu ve 20. letech 20. století byl velmi komplikovaný. Setkává se zde mnoho různých směrů, ale nakonec se většina architektů přiklání k funkcionalismu. Obrací se přitom na jeho zakladatele, Švýcara Le Corbusiera. Ten se překvapivě inspiroval mnohými architektonickými zásadami antického Řecka a Říma. V jeho duchu pokračují i naši tvůrci a zabývají se aplikací starých forem do nové doby s použitím zcela nových materiálů.
Korintský řád a jeho obraz v novodobé pražské architektuře
Weissová, Barbora ; Bouzek, Jan (oponent) ; Líbal, Patrik (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se pokusila co nejkomplexněji zpracovat výskyt korintského řádu v novodobé pražské architektuře. Není to téma týkající se přímo klasické archeologie, ale pojednává o vlivu antických tradic v novověké pražské architektuře. Zdá se mi tak blízké vzhledem k tomu, že je součástí prostoru, ve kterém se všichni pohybujeme a které důvěrně známe. Tím by mohla být tato práce jistým způsobem zajímavá pro většinu z nás. Materiál jsem řadila chronologicky a ve vzniklých sekcích dále podle tvůrců objektů. Nejedná se samozřejmě o úplný výčet, ale spíše o pokus prezentovat všechny možné typy budov ovlivněných korintským řádem. V Řecku byl korintský řád v klasickém období používán převážně v interiéru1, rozmáhat se začal až v helénizmu2 a největšího rozkvětu dosáhl v římském císařství. Většina níže uvedených staveb je sakrálního původu, ale můžeme najít i obytné domy a např. také morové sloupy či veřejné osvětlení. Velkou část výskytu tvoří fenomén tzv. paláce3. Ve všech uvedených typech staveb většinou nemůžeme mluvit o výskytu vytříbeného korintského řádu v podobě, jejíž popis nám po sobě zanechal Vitruvius (a který uvádím na začátku své práce). Jedná se spíše jen o inspiraci tímto řádem. Velké množství hlavic je mírně odlišné a později typologicky řazeno v rámci daných slohů pod jiná upřesňující...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.