Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychosociální prožívání života dětí v dětských domovech
WITZANYOVÁ, Aneta
Pobyt dítěte v dětském domově znamená vždy velkou změnu v jeho dosavadním životě, která se jisto jistě promítá do jeho prožívání a hodnocení života. Pobyt v dětském domově ovlivňuje psychickou i sociální stránku prožívání dětí a to v některých případech pozitivně, v jiných naopak negativně. Důvody lze hledat předchozích zkušenostech z vlastních rodin i ve schopnosti přizpůsobit se novému prostředí. Cílem této práce je i upozornit na specifika prožívání dětí v dětských domovech minimálně v souvislosti s prožitými traumaty. Tato diplomová práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem osvěta a popularizace tohoto tématu a výzkum toho, co dětem v dětských domovech vadí a co naopak posiluje jejich kompetence. Výzkum byl realizován s cílem, aby se dětské domovy mohly zaměřit na zlepšení podmínek pro ještě lepší vývoj a pocit umístěných dětí. Dalším cílem výzkumu pak bylo zjistit, jaké mají děti vztahy s vychovateli a taktéž jaké mají vzhledem ke své minulosti plány do budoucnosti v oblasti životních cílů i rodinného života. Teoretická část práce se zabývá rodinou, systémem ústavní výchovy a vymezením dětského domova. Dále teoretická část reflektuje příčiny umisťování dětí do dětského domova, rizika ústavní výchovy i problém psychické deprivace a osobností dítěte i adolescenta. V dalších kapitolách je pak rozebírána role vychovatelů a vychovatelek či psychosociální prožívání dětí v dětských domovech. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části diplomové práce doplňují každou kategorii i subkategorii. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že přesto, že děti vyjadřují určitou nespokojenost s režimem a zákazy v dětském domově, některé další věci jim vadí a ovlivňují je i jejich minulé zkušenosti, pobyt v dětském domově pro ně není až na výjimky zcela stresující a většina z nich je alespoň relativně spokojená. Přesto je určitě dále možné, a i nutné, podmínky dětských domovech zlepšovat, což je výzvou především pro personál dětského domova. Výzkum dále ukázal, že vztahy s vychovateli mají děti vesměs dobré a založené na vzájemné důvěře i přes občasné neshody. Dalším zjištěním jsou pak budoucí cíle a ambice dětí v dětských domovech, které se dotýkají změn v jejich budoucím rodinném životě, které povedou k dobrému vztahu s vlastními dětmi a umožní jim řádnou osobní péči o ně. Z hlediska dalších cílů by si děti rády plnily sny, dokončily vzdělání, založily rodinu, měly štěstí a "normální" život. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro osvětu a popularizaci tématu psychosociálního prožívání života dětí v dětských domovech. Dále by vzhledem ke svým výsledkům mohla sloužit jako návodný materiál pro pracovníky dětských domovů, aby věděli, v jakých oblastech se mohou zlepšovat, čeho se vyvarovat a s čím jsou naopak děti spokojené. Výzkum je velmi rozsáhlý a celorepublikový, což by mohlo svědčit o jeho relativně velké validitě, přičemž je postaven na reálných výpovědích dětí z dětských domovů, což lze vnímat jako reálné svědectví v tomto tématu.
Životní styl matek jedinců postižených onemocněním vzniklým v perinatálním období
WITZANYOVÁ, Aneta
Narození dítěte v rodině je vždy velkou změnou. Pokud se však narodí dítě, které má své specifické potřeby, pro matku to ve většině případů znamená velkou změnu a zcela jiné uspořádání budoucího života. Jiný životní styl má své přednosti i svá negativa a cílem této práce je otevřít toto společenské téma, která bývá leckdy tabu tématem. Tato bakalářská práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem je zvýšit osvětu ohledně osob s postižením a upozornit společnost, že matky dětí s postižením jsou mimořádně silné osobnosti, které to ve svém životě rozhodně nemají lehké, ale taktéž nestojí o litování, soucitné ani posměvačné pohledy. Dalším cílem pak je zjistit, jaký je životní styl matek dětí s postižením, jaké jsou jeho změny a zda hrozí riziko sociální izolace. Se sociální izolací úzce souvisí i další cíl a to, zjistit, jaké dopady má místo bydliště na životní styl matky. Teoretická část práce se zabývá rodinou, postižením, ale především úlohou matky dítěte s postižením a dalšími tématy, jako je například sociální izolace, syndrom vyhoření či sociální opora a podpora, které s tímto tématem velmi úzce souvisejí. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části bakalářské práce provádějí každou z kategorií. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že životní styl matek se po narození dítěte s postižením značně změní v mnoha oblastech. Ať již v oblasti rodinného a pracovního života, tak v oblasti osobnostní, kde je nejčastější reakcí proměna osobnosti a především hodnot. Dále se ukázalo, že místo bydliště značně ovlivňuje životní styl a to konkrétně v přístupu ke službám. Bydliště na vesnici či v malém městě je pro matku s dítětem s postižením velmi limitující z hlediska dostupnosti služeb a dopravy. Tyto změny a skutečnosti však ve většině případů nevedou k negativnímu vnímání života s dítětem s postižením. Výzkum prokázal, že matky dětí s postižením často žijí jiný, ale ne nekvalitní život. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem pro větší osvětu ve společnosti, aby si intaktní společnost uvědomila, jak neskutečně silnými osobnostmi tyto matky jsou a přitom svůj život ony samy ve většině případů vnímají jako zcela normální a běžný. Dále by práce mohla být přínosem i pro matky, kterým se narodilo dítě s postižením a s nastalou situací se musí vypořádat. Výzkumná část této práce tak může sloužit jako reálné svědectví, že i s postižením dítěte se dá žít kvalitní a šťastný život.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.