|
|
Výcvik služebních psů Policie České republiky určených k vyhledávání zbraní a střeliva a jejich uplatnění při ochraně obyvatelstva
WAWREYN, Štěpán
V této práci jsou popsána základní plemena služebních psů využívaných v současnosti Policií České republiky, rozdělení psů podle jejich povahových a fyziologických rysů a je zde zpracována současná literatura a předpisy, které řeší otázku výcviku služebních psů. V práci jsou shromážděna data z 8 krajských ředitelství Policie České republiky o počtech služebních psů určených k vyhledávání zbraní a střeliva, jejich rozdělení podle plemen a o počtu nasazení služebních psů v praxi v letech 2007, 2008 a do III. čtvrtletí roku 2009. Všechny uvedené informace jsou v práci dále zpracovány s cílem zpracovat metodiku výcviku služebních psů určených pro vyhledávání zbraní a střeliva a stanovit standarty k posuzování vhodnosti konkrétních jedinců k výcviku na vyhledávání zbraní a střeliva a jejich následnému využití v praxi. Na základě získaných údajů byla v práci vypracována metodika výcviku služebních psů na vyhledávání zbraní a střeliva. Při vypracování metodiky bylo zjištěno, že i přes skutečnost, že je vypracovaná univerzální metodika výcviku, je zapotřebí ke každému psu přistupovat individuálně s ohledem na jeho fyzické a psychické vlastnosti. Dále byly stanoveny standarty k posuzování vhodnosti konkrétních jedinců k výcviku na vyhledávání zbraní a střeliva a jejich následnému využití v praxi. Tato práce může být využita v praxi jako metodika výcviku služebních psů k vyhledávání zbraní a střeliva ve výcvikových střediscích Policie České republiky a v jednotlivých Skupinách služební kynologie Policie České republiky a následné využití vycvičených psů v praxi při ochraně obyvatelstva.
|
|
|
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech
WAWREYN, Štěpán
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech mají rozhodující vliv na rozhodování lidí, institucí a organizací. Pokud oficiální místa nejsou schopna na mimořádnou událost dostatečně rychle zareagovat, informace je publikována bez ohledu na stanovisko institucí. Každá takto vzniklá informace si žije vlastním životem {--} stává se zdrojem pro další média, přejímá ji rozhlas, lidé o ní diskutují. Tento stav je většinou nevratný. Rychlé, výstižné, vyčerpávající, účelné a pravdivé informace mají nedocenitelný význam. Věcná správnost informování je složitým problémem a je zřejmé, že všechny významné subjekty by měly aktivně a správně informovat své okolí. V této práci jsou zpracovány požadavky na osobu tiskového mluvčího, náplň jeho práce, která se netýká pouze informování o mimořádných událostech, ale komplexní dlouhodobou prácí s médii. Dále jsou v této práci vyjmenovány druhy hromadných sdělovacích prostředků a zástupci jednotlivých médií s působností na území České republiky. U těchto zástupců jsou v práci popsány možnosti jejich využití při informování o mimořádných událostech na základě čtenosti, nákladu výtisků, sledovanosti a poslechovosti. Dále jsou v práci zpracovány možnosti komunikace s médii, mezi něž patří tisková konference a interview, a popsány jsou také zásady komunikace s médii. V práci jsou také popsány druhy mimořádných událostí a základní informace pro obyvatelstvo při jejich vzniku.
|
host ::
RSS.