|
|
Vliv environmentálnách faktorů na střety zvěře s motorovými vozidly na pozemních komunikacích v Západočeském kraji.
Přigrodský, Milan ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Pod vlivem dlouhodobého rozvoje dálniční a silniční sítě a stále se zvyšující intenzity silničního provozu v ČR dochází k častým dopravním nehodám. Mezi příčiny dopravních nehod, lze zařadit některé environmentální faktory, jejichž působení se může podílet na jejich vzniku i jejich závažnosti např. povětrnostní podmínky, okolí komunikací, případně denní doba, ale i jejich kombinace.
K významným faktorům environmentálního charakteru lze zařadit střety se zvěří, přičemž hmotnost jedinců některých živočišných druhů může být příčinou dopravní nehody. Dopravní komunikace se stává překážkou v pohybu zvěře, kterou musí překonávat v souvislosti s migrací nebo při pravidelném pohybu v krajině. Pokud nejsou při jejich budování nebo rekonstrukci předem zvážena opatření, která by zamezila pohybu nebo omezila pohyb zvěře příp. přijata opatření informující řidiče motorových vozidel o příslušném nebezpečí, může mít střet fatální následky.
Tato bakalářská práce popisuje problematiku střetů motorových vozidel se zvěří, analýzu událostí souvisejících s danou problematikou na komunikacích Západočeského kraje, zejména jejich příčin a účinnosti stávajících opatření a vlastní návrh k zajištění dostatečné prevence v místech, s nejvyšším výskytem střetů.
|
|
|
Vliv environmentálních faktorů na střety zvěře s motorovými vozidly na pozemních komunikacích v Moravskoslezském kraji
Hubálková, Petra ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je analýza, prevence a možná opatření zabraňující střetům motorových vozidel se zvířaty. Pro zpracování práce bylo vybráno území Moravskoslezského kraje. Podrobně jsou zde zpracovány statistické údaje, jejich vyhodnocení a navržení konkrétních opatření. Toto zájmové území je definováno na základě získaných dat od Policie české republiky, Českého statistického úřadu a Pojišťovny Generali a.s. Je zde zmapováno jaké vlivy mohou přispívat ke vzniku těchto střetů, jako například roční období, časový údaj, počasí aj. V rámci Bakalářské práce bylo také zpracováno dotazníkové šetření, ve kterém jsem se zaměřila zejména na zjištění informovanosti řidičů o dané problematice a znalostech, jak v krizových situacích postupovat. Součástí bakalářské práce je také navržení vlastního preventivního prvku a to formou propagačního materiálu.
|
|
|
Funkce a využití ekoduktů v ČR
Rösner, Radek ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Touto bakalářskou prací je dotčeno využívání opatření ke zmírnění následků zásahů člověka do přírody. V rešerši práce je objasněna teorie krajiny, biokoridoru, migračního koridoru, fragmentace a samotných ekoduktů. Bakalářská práce se obšírněji zabývá problematikou ekoduktů, jejich funkce a využití na území České republiky. Pro analýzu využití byla použita statistická a technická data ekoduktů, které byly již vybudovány a které byly vybudovány podle novějších studií a koncepcí.V kapitole ekodukty je poukázáno na chybnou původní realizaci a plánování výstavby ekoduků, ale také vize předpokládaných, plánovaných realizací výstavby ekoduktů.
|
|
|
Monitoring invazivních druhů rostlin na Kopistské výsypce (Most)
Čtvrtečka, Tomáš ; Vykouk, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním a zjištěním způsobu šíření invazivních druhů rostlin, konkrétně křídlatky japonské (Reynoutria japonica), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), křídlatky české (Reynoutria x japonica), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea) a zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Zájmovou oblastí pro mapování těchto invazivních neofytů bylo vybráno území Kopistské výsypky, která se nachází v mostecké uhelné pánvi na severu Čech v blízkosti města Most.
Součástí práce jsou informace o vybraných invazivních druzích rostlin a stručná fyzicko-geografická charakteristika zájmového území.
V zájmovém území byli nalezeni pouze jedinci druhu křídlatka japonská, a to na 10 stanovištích, dále jedinci druhu zlatobýl obrovský celkem na 16 stanovištích a posledním druhem byl zlatobýl kanadský, ten zaujímal největší počet stanovišť, celkem 78. Byl zjištěn způsob šíření invazí v území, zaznamenány vzdálenosti od jednotlivých vektorů šíření a popsány biotopy, ve kterých se invazivní druhy rostlin nacházely.
|
host ::
RSS.