|
|
Kvetení u fotoperiodicky neutrálního tabáku Nicotiana tabacumL. vliv transformace genem cdc 25 ze Schizosaccharomyces pombe
Vojvodová, Petra
Rostliny jsou organismy vázané po celý život na jedno stanoviště, kterému se přizpůsobují. Úspěšnost jejich reprodukce vyžaduje stálé a přesné monitorování podmínek okolního prostředí, aby kvetení a tvorba semen nastaly ve vhodném čase. Na přechodu vegetativního apikálního meristému prýtu v květní se podílejí dvě skupiny regulačních mechanismů. Jedna skupina zahrnuje regulaci pomocí faktorů okolního prostředí, tzv. regulace ekologická. Naproti tomu rostliny druhé skupiny tyto faktory pro regulaci kvetení nepožadují, jsou tzv. neutrální. Regulace u nich probíhá na základě vnitřních mechanismů neboli autonomně, kdy o přechodu ke kvetení rozhoduje ukončení juvenilní fáze a přechod do dospělosti charakterizovaný za daných podmínek dosažením minimálního počtu nodů. Na přechodu ke kvetení se také podílí aktivita vzrostného vrcholu prýtu a jeho vzdálenost od inhibičního vlivu kořenů. Studium kvetení a jeho regulace se doposud ve velké míře zabývalo ekologickou regulací, převážně fotoperiodickou, ucelená představa o autonomní regulaci kvetení dosud chybí. V posledních letech došlo k nárůstu vědomostí o regulaci kvetení i na molekulární úrovni, a to především díky studiu rostliny Arabidopsis thaliana, která dokáže růst a rozmnožovat se v různých podmínkách okolního prostředí, a má tedy několik signálních...
|
|
|
Kvetení u fotoperiodicky neutrálního tabáku Nicotiana tabacumL. vliv transformace genem cdc 25 ze Schizosaccharomyces pombe
Vojvodová, Petra
Rostliny jsou organismy vázané po celý život na jedno stanoviště, kterému se přizpůsobují. Úspěšnost jejich reprodukce vyžaduje stálé a přesné monitorování podmínek okolního prostředí, aby kvetení a tvorba semen nastaly ve vhodném čase. Na přechodu vegetativního apikálního meristému prýtu v květní se podílejí dvě skupiny regulačních mechanismů. Jedna skupina zahrnuje regulaci pomocí faktorů okolního prostředí, tzv. regulace ekologická. Naproti tomu rostliny druhé skupiny tyto faktory pro regulaci kvetení nepožadují, jsou tzv. neutrální. Regulace u nich probíhá na základě vnitřních mechanismů neboli autonomně, kdy o přechodu ke kvetení rozhoduje ukončení juvenilní fáze a přechod do dospělosti charakterizovaný za daných podmínek dosažením minimálního počtu nodů. Na přechodu ke kvetení se také podílí aktivita vzrostného vrcholu prýtu a jeho vzdálenost od inhibičního vlivu kořenů. Studium kvetení a jeho regulace se doposud ve velké míře zabývalo ekologickou regulací, převážně fotoperiodickou, ucelená představa o autonomní regulaci kvetení dosud chybí. V posledních letech došlo k nárůstu vědomostí o regulaci kvetení i na molekulární úrovni, a to především díky studiu rostliny Arabidopsis thaliana, která dokáže růst a rozmnožovat se v různých podmínkách okolního prostředí, a má tedy několik signálních...
|
host ::
RSS.