|
|
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
|
|
|
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
|
|
|
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
|
host ::
RSS.