|
|
Projevy japonské zbožnosti a nábožnského smýšlení v textech jókjoku
Vlachová, Nela ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Projevy japonské zbožnosti a náboženského smýšlení v textech jókjoku Tato magisterská práce se zabývá otázkou náboženských projevů, které jsou obsaženy v textech středověkých her nó, které jsou známé pod názvem jókjoku. Za tímto účelem je nejprve podáno seznámení s náboženskými představami a myšlením v období japonského středověku, kdy tyto divadelní hry vznikaly. Následně přináší tato práce první překlad textu hry Kinuta do českého jazyka, aby jej bylo možné co nejpodrobněji analyzovat z hlediska hledaných projevů zbožnosti. Dále je předložen podobný rozbor čtyř tematicky shodných her, který umožňuje uspořádat kompletní seznam nábožensky laděných odkazů a narážek, které se v hrách objevují. Tento seznam dokládá přítomnost duchovního podtextu v konkrétním uměleckém žánru. Aby bylo možno ještě přesněji určit míru zbožnosti v textech jókjoku, je součástí práce také část věnující se jejich srovnání s příběhy zvanými secuwa ze sbírky Šasekišú, která reprezentuje středověké čistě mravoučné dílo. Práce využívá poznatků a informací z oblasti japonské historie, japonského myšlení, teologie, religionistiky a v neposlední řadě také z japonské literatury a umění.
|
|
|
Srovnání vybraných her nó s dramaty Williama Shakespeara - s historickým úvodem
Vlachová, Nela ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Když v dnešní době zatouží člověk po návštěvě divadla, může si vybírat konkrétní hru z téměř nekonečného repertoáru. Volí mezi různými žánry, rozhoduje se, zda dá přednost modernímu nebo klasickému pojetí. Často si zvolí představení, v němž vystupuje jeho oblíbený, či alespoň obecně známý herec. V neposlední řadě si však potenciální divák vybírá hru podle jejího autora. Drama se v různém pojetí rozšířilo do všech koutů známého světa, tedy není divu, že se můžeme rozhodovat mezi tak odlišnými styly dramatiků jako byl například např. Anton Pavlovič Čechov, Moliére, Friedrich Schiller, Alexandr Sergejevič Puškin, Henrik Ibsen nebo Oscar Wilde. Kdo je však tím opravdovým velikánem? Na čí hry přichází lidé do divadel na celém světě? Kdo je tím nejpopulárnější, potažmo i nejznámějším dramatikem na Zemi? Pokud dnes člověka něco zajímá, dumá-li nad otázkou, na níž jsou knihy krátké, využije moderní techniky a "vygoogluje" si daný problém na internetu. Autorce pomohla anglická verze wikipedie, která potvrdila její odhad. Tento virtuální zdroj uvádí skromně jako MOŢNÁ nejlepšího autora divadelních her osobnost Williama Shakespeara. Každé malé dítě o něm ví minimálně to, že je autorem Romea a Julie a pak "té hry, v níž se říká 'Být nebo nebýt…'". Shakespearova díla splňují vše, co divák od dramatu očekává. Mají...
|
host ::
RSS.