|
|
Přehled znalostí o fauně krajinářsky významných celků armádou opouštěného vojenského újezdu Brdy
Heichelová, Ilona ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Vojenské výcvikové prostory představují svým charakterem krajiny velice specifické podmínky pro život mnoha vzácných druhů živočichů. Tyto velice cenné biotopy vznikají důsledkem disturbancí vojenskými aktivitami. Mnoho let nepřístupný vojenský újezd Brdy byl zrušen a od 1. 1. 2016 bylo území vojenského újezdu vyhlášeno CHKO. Z hlediska zachování pestré druhové diverzity je důležitá následná péče o významné biotopy podobným způsobem jakým měla vliv na přírodu armádní technika.
Bakalářská práce se zabývá sestavením podrobného seznamu živočichů, kteří se vyskytují na území bývalého vojenského újezdu Brdy, sloužící jako podklad k posouzení o důležitosti zachování krajinného rázu této lokality. Z literárních zdrojů byla ze skupiny bezobratlých zjištěna přítomnost 15 druhů pavouků (Araneae), 958 druhů brouků (Coleoptera), 9 dvoukřídlých (Diptera), 16 blanokřídlých (Hymenoptera), 398 druhů motýlů (Lepidoptera), 7 síťokřídlých (Neuroptera), 4 druhy korýšů (Crustacea) a 73 druhů měkkýšů (Mollusca). Ze skupiny obratlovců se ve zkoumaném území nalézá 14 druhů obojživelníků (Amphibia), 155 ptáků (Aves), 52 druhů savců (Mammalia), 24 druhů ryb (Osteichthyes) a 6 druhů plazů (Reptilia).
|
|
|
Návyky majitelů psů ve městech
Brabcová, Barbora ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Účelem této práce bylo vyhodnotit návyky majitelů psů ve městech. Pro toto šetření byla zvolena forma internetového dotazníku. Dotazníky vyplnilo celkem 1289 dotazovaných na sociálních sítích. Pro můj výzkum jsem zvolila zájmové skupiny, zaměřující se na chov konkrétních plemen a skupiny obecně zaměřené na chov a výcvik psů jakéhokoliv plemene, které se vyskytují na sociální síti. Způsob získávání výsledků je popsaný v části metodika. Získané hodnoty jsou vloženy do tabulek a grafů v části výsledky. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit testovanou hypotézu, zdali se liší péče o psy ve městech v závislosti na velikosti plemene. Plemena byla rozdělena na velká nad 50 cm a malá pod 50 cm. Ve městech vlastní psa velkého plemene 58,6 % dotázaných a psa malého plemene 28 %, zbylých 13,4 % jsou kříženci.
Otázky v dotazníku jsou především zaměřeny na venčení, krmení, typ podávané stravy, návštěvy veterinární kliniky, péči o hygienu, návštěvy cvičiště a výstav, sportovní aktivity a aplikaci vakcín. Velká plemena jsou venčena více než 1x denně v 56 % a malá v 76 %. Psi velkých plemen jsou krmeni 1 x až 2 x denně v 90,9 % případů a malá plemena v 92,8 % případů. Nejžádanější typ stravy jsou granule, zvolilo je 59,2 % majitelů velkých plemen a 59,6 % majitelů malých plemen. Veterinární kliniku navštěvuje 1 x ročně 91 % majitelů velkých plemen a 89,9 % vlastníků malého plemene. Péči o hygienu se majitelé věnují následovně: Velká plemena denně 14,4 %, týdně 37%, měsíčně 35,1 %. Malá plemena denně 18,3 %, týdně 33,2 %, měsíčně 30,2%. Cvičiště navštěvuje 64,6 % majitelů velkých plemen a 41,8% majitelů malých plemen. Výstav se účastní majitelé s velkými plemeny v 27,7 % případů a s malými plemeny 24,9 % případů. Sportovním aktivitám se věnují více majitelé velkých plemen a to o 23,6 %. Vakcínu nechává aplikovat 63,4 % majitelů velkých plemen a 54 % majitelů malých plemen.
Péče o velká a malá plemena se vesměs neliší. Rozdíly můžeme pozorovat v části práce zaměřené na pohyb, jelikož všechna plemena nemají stejné požadavky na aktivity a také v části zaměřené na způsob chovu. Majitelé bydlící v domech se zahradou mají více prostoru než majitelé bydlící v bytech a od toho se také odvíjí výsledky. Konstatuji, že hypotéza je spíše vyvrácena.
|
|
|
Sezonní rytmy a hibernace evropských želv jako problém pro jejich chovatele
Tocauerová, Štěpánka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na sezonní aktivitu evropských suchozemských želv, s nimiž je možné se setkat u chovatelů. Zařazeny jsou druhy Testudo hermanni, Testudo graeca, Testudo marginata a Testudo horsfieldii. Analýza získaných poznatků měla potvrdit hypotézu: Nejseverněji žijící druh želvy je druhem nejméně náročným na mikroklimatické podmínky chovu.
První kapitola obsahuje charakteristiku druhů. Je uveden jejich latinský a český název, nejznámější poddruhy, oblast výskytu, popis vzhledu s typickými znaky, čím se živí, rozmnožování, podmínky jejich chovu a stupeň ohrožení.
V další části jsou charakterizovány sezonní rytmy želv během roku, který je rozčleněn na fázi post hibernační, jarní, letní, předhibernační a hibernaci. V každé fázi je popis aktivního a neaktivního chování želv, jak ho ovlivňuje doba slunečního záření, teplota vzduchu, srážky a jiné faktory. Jsou zde uvedeny příklady konkrétního chování želv, které bylo pozorováno především v různých oblastech Středomoří, kde se s nimi lze nejčastěji ve volné přírodě setkat. Na tuto část navazuje obecná charakteristika hibernace a estivace s uvedením jejich rozdílů.
Následující kapitola se zabývá problematikou podmínek hibernace želv v rámci jejich chovu jako je příprava želv na zimování a způsoby zimování. Uvedeny jsou názory chovatelů želv, jak přistupovat k této problematice. Správný průběh hibernace může významně ovlivnit i další důležité fyziologické procesy želvy. Dále jsou stručně popsány doporučované podmínky chovu želv v našich podmínkách.
V poslední části práce je tabulkový přehled informací o zvolených želvách (velikost krunýře, nadmořská výška jejich výskytu, zda hibernují, estivují a jejich zařazení v Červené knize a v seznamech CITES). Analýzou zjištěných informací se hypotéza spíše potvrzuje, takže chovatelsky nejsnazším druhem se jeví být Testudo hermanni.
|
host ::
RSS.