|
|
N.A.Rimskij- Korsakov:Život a dílo se zaměřením na operní suity.
Kománek, Aleš ; Svárovský, Leoš (vedoucí práce) ; Svárovský, Leoš (vedoucí práce) ; Vavřínek, Stanislav (oponent)
Práce si vytkla za cíl zmapovat život a tvorbu jednoho ze zakladatelů moderní ruské hudby Nikolaje Andrejeviče Rimského - Korsakova a zasadit jej do celkového kulturně- historického kontextu přerevolučního Ruska druhé poloviny 19.století. Věnuje se také částečně okolnostem vzniku tvůrčí skupiny Mocná hrstka a jejímu zakladateli M.A. Balakirevovi. Za uzší vymezení byla zvolena nepříliš zmapovaná oblast Korsakovových operních suit s analytickým rozborem suity z jeho vrcholné, předposlední opery Legenda o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii.
|
|
| |
|
|
Karel Ančerl
Jouza, Vojtěch ; Farkač, Hynek (vedoucí práce) ; Farkač, Hynek (vedoucí práce) ; Vavřínek, Stanislav (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřil na osobnost českého dirigenta Karla Ančerla.Zamýšlím se nad jeho životním osudem i nad jeho profesní kariérou.V jeho osudu se zrcadlí dějinné zvraty dvacátého století.Karel Ančerl, jako málokterý český umělec, dosáhl na samé dno lidských možností v době svého věznění v koncenračních tábarech, ale přitom dosáhl také vrcholu dirigenstké kariéry jako šéf České filharmonie.Tato éra, která patří k vrcholům dějin České filharmonie, náhle končí v roce 1968, kdy Karel Ančerl odchází do exilu. Zde v roce 1973 umírá. V této práci jsem se také pokusil popsat v rámci možností jeho významné umělecké počiny.
|
|
|
Srovnání interpretačních přístupů ke skladbě
Krausová, Andrea ; Vavřínek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Eliška, Radomil (oponent)
V práci je analyzována problematika různých přístupů k interpretaci hudebního díla. Úvodní historický přehled si klade za úkol poukázat na proměny přístupů k interpretaci v průběhu hudebních dějin. Synchronní metodou nastiňuje autorka vývoj role interpretačního fenoménu od původního improvizačního vytváření hudby, přes předávání hudebního projevu ?ústní formou?, až k vytváření a zdokonalování hudebního zápisu.
Druhá část se zabývá kategorizováním jednotlivých interpretačních přístupů, které dosud náleží k dnešnímu pohledu na interpretaci. Rozděluje je na přístup z hlediska současného, z pohledu historicky poučené interpretace a srovnává s přístupem tradičním a přístupem autorského pohledu a pohledem vycházejícím z hudebního textu. Definování kritérií jednotlivých problematik má pomoci interpretově při volbě mezi respektováním tradičně zažitých postupů anebo hledání původního zvukového tvaru.
|
host ::
RSS.