Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čínsko-tibetské vztahy za vlády dynastie Qing
Vařil, Ondřej ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Slobodník, Martin (oponent)
Práce se zabývá dějinami čínsko-tibetských vztahů za vlády dynastie Čching (1644-1911) z politicko-náboženského hlediska. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj vzájemných vztahů obou regionů v období před nástupem mandžuské dynastie na čínský trůn. Dále jsou popsány proměny vztahu mandžuských císařů a tibetských politických a církevních hodnostářů ve světle událostí éry dynastie Čching. Zmíněny jsou i snahy Velké Británie o ustavení obchodní mise v Tibetu.
Čínsko-tibetské vztahy za vlády dynastie Qing
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Práce se zabývá dějinami čínsko-tibetských vztahů za vlády dynastie Čching (1644-1911) z politicko-náboženského hlediska. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj vzájemných vztahů obou regionů v období před nástupem mandžuské dynastie na čínský trůn. Dále jsou popsány proměny vztahu mandžuských císařů a tibetských politických a církevních hodnostářů ve světle událostí éry dynastie Čching. Zmíněny jsou i snahy Velké Británie o ustavení obchodní mise v Tibetu.
Batangský incident: Konec tradičního Khamu a počátek expanze dynastie Qing v sichuansko-tibetském pohraničí
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Práce se zabývá událostí označovanou jako Bathangský incident, při níž došlo v roce 1905 v sichuansko-tibetském pohraničí k povstání proti čínské císařské správě a k vraždě pomocného ambana Feng Quana a jeho doprovodu. V práci jsou kromě sekundární literatury použity především čínsky psané prameny, stejně jako cestopisy a deníky západních misionářů a cestovatelů. První kapitola práce ve své první části popisuje geografické charakteristiky širšího území Khamu. Následuje souhrnný popis historicko-politického vývoje území, v němž je kladen důraz na vývoj vztahů Khamu s Tibetem, Mongoly a Čínou, stejně jako na jeho vnitřní vývoj a utváření specifického prostředí a kultury Khamu. Druhá kapitola již obrací svou pozornost na Bathang samotný. První podkapitola se věnuje výjimečným přírodním podmínkám Bathangu. Ve druhé části je podán přehled historického vývoje území Bathangu a jeho postupné začleňování nejprve do říše Mongolů a poté do říše dynastie Qing. Představeno je také zavedení systému místních vládců. Ve třetí kapitole je podána analýza mocenských poměrů v Bathangu, se zvláštní pozorností věnovanou postavení místních vládců, císařských úředníků, buddhistických klášterů a čínských obchodníků. Čtvrtá kapitola se zabývá činností francouzských misionářů v Bathangu a jejich vlivem na bathangskou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.