|
|
Návrh změn zdravotních a psychosociálních kritérií pro přijetí uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Abstrakt V současné době se stala mimořádně aktuální problematika názorů vojáků z povolání AČR, přiklánějící se k obdivu zejména pravicově smýšlejícímu extremismu. Tato diplomová práce by měla být podkladem ke konkrétnímu návrhu změn psychosociálních testů a celého systému výběru uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání. Z toho vychází název a cíl mé diplomové práce ?Návrh změn zdravotních a psychosociálních kritérii pro přijetí do služebního poměru vojáka z povolání?. Význam respektive nebezpečnost pravicově extremistických názorů vojáku z povolání AČR, není v nějaké masovosti výskytu těchto negativních jevů, ale v tendencích nárůstu těchto negativních jevů. Z experimentální části mé diplomové práce při vyhodnocování názorů a stanovisek zkušených pracovníků oddělení pro výběr personálu Ministerstva obrany pak byly stanoveny dvě hypotézy. H1. Odpovídají současné používané psychosociální testy požadavkům na přijetí uchazeče do služebního poměru vojáka z povolání? H2. Zdravotní prohlídky ve výběrovém řízení, se nezabývají vnějšími znaky, které by mohli ukazovat na pravicový extremismus. Respondenti, kteří se podíleli na výzkumu, se stavěli k otázkám zodpovědně s osobním zaujetím a nebrali problematiku na lehkou váhu. Určitě nezanedbatelné pro výzkum byly i názory vojáků kteří byli propuštěni ze služebního poměru vojáka z povolání, právě pro projevy k pravicovému extremismu. Závěry mé diplomové práce předložím jako návrh pro vylepšení přijímacího řízení zejména psychosociálních testů a zdravotních prohlídek, aby bylo možno lépe odhalovat skryté tendence k eventuálnímu extrémně pravicovému extremismu.
|
|
|
Sociální profil uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Česká republika a její armáda, to jsou pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Země v srdci Evropy a základní instituce k obraně jejího území a ochraně obyvatel. V minulosti i v současnosti. Nejnovější kapitola v historii naší státnosti začíná listopadem roku 1989. Pádem totalitního režimu v Československu se pro naši zemi otevřela perspektiva zásadních změn, cesta k obnově suverénního demokratického státu. Nastartování zásadních ekonomických reforem a reformy státní správy bylo základním východiskem i pro návrat do společenství demokratických států Evropy. Věrnost prvorepublikovým a meziválečným demokratickým tradicím prokázala Česká republika při postupném začleňování do evropských struktur. Její přijetí do orgánů tvořících rámec evropské i světové demokracie a bezpečnosti {--} do NATO v březnu 1999 a do Evropské unie v květnu 2004 {--} jsou toho přesvědčivým důkazem. Zkoumaný soubor měl 80 respondentů, z toho bylo 79 % mužů a 21 % žen. Hlavní věkové zastoupení bylo v rozmezí 18 až 20 let. Z ekonomických ukazatelů, které ovlivňují vstup do AČR je požadavek hrubého příjmu v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. U 58 % uchazečů sehrál rovněž velkou úlohu náborový příspěvek a u 53 % uchazečů měly velký význam zaměstnanecké výhody. Nezávislost na stávající rodině uvedlo jako velmi významné 50 % a jako významné 31 % . Velkou úlohu také sehrála jistota budoucího povolání , a 79 % uchazečů hodnotilo vyšší finanční ohodnocení oproti stávajícímu v civilu. Minimální význam při vstupu do AČR měla možnost působení v zahraničních misích ( 10 % ), malý význam měla také touha po dobrodružství ( 13 % ). Naproti tomu 73 % uchazečů uvedlo jako velmi významné možnost udržování fyzické kondice a sportování. Výzkum byl realizován na základě kvantitativního výzkumu. Stanoveny byly dvě hypotézy. H1: Největší podíl uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání tvoří absolventi středních škol s maturitou. H2: Motivací vstupu do Armády České republiky je ekonomické zabezpečení rodiny na základě, kterých byl výzkum realizován. Obě hypotézy byly potvrzeny. Tudíž do služebního poměru vojáka z povolání se hlásí muži a ženy převážně ve věku 18 až 20 let, motivací ke vstupu do služebního poměru je ekonomické zabezpečení rodiny.
|
host ::
RSS.