Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Embryonální vývoj neoplozených vajíček bource morušového
VRCHOTOVÁ, Markéta
Transgenoze je nástroj, kterým lze dále vylepšovat vlastnosti hedvábí produkovaného bourcem morušovým nebo který umožní použít bource jako producenta rekombinantních proteinů využitelných v lékařství. Zabelina et al. (2015a) vytvořili transgenní partenogenetickou linii, jejíž výhodou bylo rychlé získání homozygotů ve vloženém transgenu se stabilní expresí v dalších generacích. Účinnost vlastní transgenoze však byla nižší než 2 %, zatímco u běžných nepartenogenetických linií se pohybuje v rozmezí 20 - 60 %. Náplní mé práce bylo hledání příčin tohoto rozdílu. Protože úspěch transgenoze závisí na injekci do vajíček před dokončením tvorby blastodermu, zdálo se, že nebyla použita vajíčka vhodného stupně vývoje. Transgenoze se u standardních linií provádí při teplotě 25 °C, zatímco vajíčka partenogenetických linií je třeba po aktivaci tepelným šokem inkubovat 3 dny v 15 °C. Překážkou pro transgenozi partenogenetických linií je rovněž embryonální diapauza. K jejímu potlačení při tvorbě transgenní partenogenetické linie VTG1 byla použita transplantace vaječníků partenogenetické linie do samčích housenek standardní linie. V práci byla porovnávána vajíčka standardní a partenogenetické linie vyvíjející se v 15 °C. Vliv teploty na vývoj byl pozorován u standardní linie K23 inkubované v teplotách 25 a 15 °C. Embryogeneze byla v 25 °C asi dvakrát rychlejší než v 15 °C. U implantátů ze samců a ze samic nebyl pozorován rozdíl v rychlosti vývoje. S ohledem na průběh rýhování je možno doporučit k injekci konstruktem DNA čas 24 h po aktivaci partenogeneze. Vývoj partenogenetické linie bez zásahu v porovnání s implantáty byl srovnatelný. Vývoj u standardní linie probíhal rychleji než při aktivaci embryogeneze tepelným šokem. Vlastní vajíčka samic K23 vyvíjející se v přítomnosti implantátu získala částečnou schopnost partenogeneze. Vývoj transgenní partenogenetické linie VTG1 byl pomalejší než vývoj partenogenetické linie PK1. Je zřejmé, že interpretace a využití rozdílů v rychlosti embryogeneze bource vyžaduje další výzkum.
Mohou samci bource morušového produkovat vitellogenin?
VRCHOTOVÁ, Markéta
Vajíčka bource morušového (Bombyx mori) získaná z vaječníků implantovaných do samčích hostitelů mohou po vyvolání umělé partenogeneze dokončit embryonální i postembryonální vývoj, přestože obsahují jen málo vitellogeninu. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, jak se liší spektrum bílkovin u vajíček získaných ze standardních samic a z vaječníků implantovaných do samců a zda se liší spektrum bílkovin mezi několika partenoklony. Spektrum vaječných bílkovin jsem porovnávala pomocí elektroforézy v polyakrylamidovém gelu v redukujícím prostředí. Byl potvrzen rozdíl ve složení vaječných bílkovin u standardních vajíček a vajíček získaných z vaječníků implantovaných samcům. Bylo prokázáno, že ve vajíčkách vyvíjejících se v samčích hostitelích se vyskytovala pouze vysokomolekulární frakce (180 kDa), tedy těžká podjednotka vitellogeninu, zatímco ve vajíčkách samic byly patrné dvě podjednotky (180 a 42 kDa). Zároveň byla prokázána interakce transplantovaných gonád s prostředím příjemce. Všechny porovnávané partenoklony obsahovaly stejný pattern hlavních bílkovin vaječného žloutku, ale lišily se v některých vysokomolekulárních bílkovinných frakcích.

Viz též: podobná jména autorů
1 VRCHOTOVÁ, Martina
1 Vrchotová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.