|
|
Potential energy surface of the HeNO+complex
Vranková, Veronika ; Soldán, Pavel (vedoucí práce) ; Bludský, Ota (oponent)
V tejto práci sme sa zaoberali konštrukciou plochy potenciálnej energie molekulárneho komplexu HeNO + z poskytnutých ab initio dát. Ako prvé sme odvodili kvali- tatívne korektný výraz pre interakčný Hamiltonián komplexu HeNO + pre ve©ké intermolekulárne vzdialenosti. Rozhodli sme sa pracova' v multipólovej aprox- imácii, ktorú je možné použi' práve pri ve©kých intermolekulárnych vzdialenos- tiach. Pre multipólový rozvoj sme použili formuláciu kartézskych tenzorov. Takýto interakčný Hamiltonián bol následne použitý ako porucha systému v poruchovej teórii intermolekulárnych síl, z ktorej sme odvodlili výraz pre elektro- statickú, indukčnú a disperznú energiu. Tento záver bol potrebný pre konštruk- ciu korektného reprodukčného jadra pre 1D RKHS interpoláčnú a extrapolačnú procedúru, ktorú sme skombinovali s Gaussovou-Legendrovou kvadratúrou. Napísali sme program v jazyku Fortran90, ktorý prislúcha našim teoretickým výsledkom a ktorého výstupom sú hodnoty interakčného potenciálu na vopred zvolených súradniciach. Taktiež sme určili globálne minimum a sedlové body plochy po- tenciálnej energie HeNO + komplexu. 1
|
|
|
Státní sociální podpora a Evropská unie
VRÁNKOVÁ, Veronika
Pomoc a podpora rodině se v různých zemích liší podle principu, který převládá v sociální politice. Cílem této práce je přinést přehled o současné finanční podpoře rodin v několika zemích Evropské unie a nastínit odlišnosti mezi nimi. Dílčím cílem je poukázat na nedostatečná řešení v systému státní sociální podpory v České republice a navrhnout některá vhodnější řešení. Bakalářská práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím sekundární analýzy dat. Základní soubor tvoří státy Evropské unie z nichž bylo metodou náhodného výběru vybráno pět států s ohledem na jejich systém rodinné politiky (Velká Británie, Švédsko, Německo, Španělsko a Slovensko). Data byla získávána z několika cizojazyčných zdrojů, převážně z internetových stránek příslušných ministerstev a mezinárodních zdrojů (MISSOC, EURES). Získat aktuální data nebylo vždy snadné, jelikož informace se u různých zdrojů lišily. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější dávkou pro rodiny je dětský přídavek, který je vyplácen ve všech zkoumaných zemích. Kritéria pro výpočet jeho výše jsou různá: věk dítěte, pořadí dítěte v rodině, příjem rodiny (jen v České republice), případně zdravotní postižení dítěte. Další poskytovanou dávkou je rodičovský příspěvek, který je vyplácen jen ve třech zkoumaných zemích (Německo, Česká republika a Slovensko), ve Švédsku je také poskytován, ale z rodičovského pojištění. Výplata příspěvku v Německu je závislá na měsíčním příjmu rodiny, ale v České republice a na Slovensku může rodič, který pečuje o dítě, neomezeně finančně podporovat svou rodinu, ale sladit práci a péči rodinu v České republice není jednoduché, jelikož jen malé procento žen má možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Inspiraci, jak ulevit státnímu rozpočtu od výdajů na výplatu rodičovského příspěvku, můžeme, dle mého názoru, hledat ve švédském systému sociálního pojištění, který je financován za přispění zaměstnavatelů, zaměstnanců a daní.
|
host ::
RSS.