|
|
Problematika integrace ukrajinských sester do zdravotnictví v České Republice
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Zdravotnictví v České republice má nedostatek všeobecných sester. Jedním z řešení této situace je přijetí sester z Ukrajiny, které mají podobný jazyk a kulturu. Začlenění ukrajinských sester do ošetřovatelských týmů není snadné a je spojeno s legislativním, společenským i odborným procesem získávání informací, vyplňováním formulářů. Nemalým problémem je i osvojení českého jazyka. Přirozeně, ukrajinské sestry více či méně prodělávají kulturní šok. Tato práce si klade za cíl zjistit úskalí integrace ukrajinských sester do zdravotnictví v České republice. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za použití metody dotazování pomoci techniky polo-strukturovaného rozhovoru s předem stanovenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly realizovány s ukrajinskými a českými sestrami, které pracují v nemocnici v Jižních Čechách. Pro ucelený pohled na danou problematiku byly provedeny rozhovory s lékaři a pacienty stejné jihočeské nemocnice. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že ukrajinské sestry vnímají pozitivně své začlenění do zdravotnictví v České republice. Zároveň bylo zjištěno, že české sestry, lékaři a pacienti souhlasí s integrací ukrajinských sester do zdravotnictví v České republice a vnímají jejich přijetí jako přínosné. Dokazuje to spokojenost českých sester, lékařů při spolupráci s ukrajinskými sestrami. Dalším důkazem je spokojenost pacientů s poskytovanou péčí ukrajinskými sestrami. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že hlavním bodem pro dobrou integraci ukrajinských sester do zdravotnictví v České republice je znalost a ovládaní českého jazyka. Dle výsledků lze říci, že dalšími body pro dobrou integraci ukrajinských sester je orientace a znalost v oblasti fungování zdravotnictví České republiky, seznámení se s českou kulturou, ochota pracovat a dobře odvádět svou práci. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci ukrajinským sestrám lépe se integrovat do zdravotnictví v České republice. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP (nelékařský zdravotnický pracovník) jak z Ukrajiny, tak i z České republiky, které mohou být přínosem pro jejich lepší vzájemnou spolupráci a také mohou pomoci předejít případným nedorozuměním a problémům.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
|
Role klíčového pracovníka v Domově pro seniory
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Problematika stáří a stárnutí je velice aktuálním tématem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána problematika stáří a stárnutí, jednotlivé potřeby a jejich specifika ve stáří, související legislativa, péče o seniory, Domov pro seniory Chvalkov, problematika individuálního plánování a role klíčového pracovníka. V empirické části bakalářské práce je popsána metodika výzkumného šetření, technika sběru dat, harmonogram výzkumu, charakteristika a způsob výběru výzkumného souboru, způsob zpracování dat a výsledky výzkumného šetření. V teoretické části je v první kapitole popsána problematika stáří a stárnutí, jsou vymezeny jednotlivé potřeby ve stáří a jejich specifika. Druhá kapitola se zabývá péčí o seniory, dělením péče i zákonnými normami. Jsou zde předloženy stěžejní zákonné normy s důrazem na Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, a na Vyhlášku č. 505/2006 kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Ve třetí kapitole je představen Domov pro seniory Chvalkov, ve kterém probíhalo výzkumné šetření této bakalářské práce. Další kapitoly se zabývají problematikou klíčového pracovníka a individuálního plánování. Empirická část této bakalářské práce se zabývá získáním odpovědí na výzkumné otázky této bakalářské práce a splněním cíle práce. Cílem mé práce bylo zjistit, jaký význam má individuální plánování a role klíčového pracovníka v kvalitě poskytovaných sociálních služeb z pohledu uživatelů Domova pro seniory Chvalkov. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: ?Jaký význam přikládají roli klíčového pracovníka senioři v domově pro seniory?? A tři dílčí výzkumné otázky: ?Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k individuálnímu plánování? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k osobnosti klíčového pracovníka? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k důležitosti role klíčového pracovníka v souvislosti s individuálním plánováním?? K výzkumu v empirické části byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami. Vlastní výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, teprve poté probíhal hlavní výzkum. Jako výzkumný soubor byli zvoleni uživatelé sociálních služeb v Domově pro seniory Chvalkov. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru. Zkoumaný soubor byl vybrán ze základního souboru, klienti museli splňovat určitá kritéria. Museli být obyvateli Domova pro seniory Chvalkov nejméně jeden rok a museli být ochotní spolupracovat. Výzkumný soubor tvořili 4 respondenti. Pro analýzu získaných dat pomocí kvalitativního výzkumu byla poté použita metoda vytváření trsů. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že díky individuálnímu plánování uživatelé Domova pro seniory Chvalkov nejsou pouze pasivními příjemci sociálních služeb, ale pomocí klíčového pracovníka spolurozhodují o kvalitě svého života. Individuální plánování je podněcuje k převzetí aktivní role a zodpovědnosti za svůj život, jehož součástí se stává i jejich klíčový pracovník. Uživatelé hodnotí individuální plánování i roli klíčového pracovníka velice pozitivně. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že uživatelé Domova pro seniory Chvalkov, individuálnímu plánování a roli klíčového pracovníka přikládají velice vysoký význam v kvalitě poskytovaných sociálních služeb.
|
host ::
RSS.