|
|
Proč nezemřela paní Curieová na akutní nemoc z ozáření?
VOTRUBOVÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá vědeckými úspěchy inspirativní vědkyně Marie Curie Sklodowské a také problematikou týkající se akutní nemocí z ozáření. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat život a vědeckou činnost paní Curie. Druhým cílem bylo popsat příčiny a následky akutní nemoci z ozáření. Teoretická část nejdříve popisuje život Marie Curie Sklodowské. Její nelehké studijní začátky na pařížské univerzitě i následně její velké úspěchy. Úspěchy v podobě objevení prvků polonia a radia. Dále se práce zabývá akutní nemocí z ozáření společně se základy radiobiologie. V praktické části jsem se snažila nalézt odpověď na otázku. Proč nezemřela paní Curieová na akutní nemoc z ozáření? Pomocí studia literatury, odborných článků i internetových zdrojů jsem získala mnoho informací. Nejvíce faktů, bylo získáno ze zahraničních odborných časopisů, jelikož v českém jazyce se mnoho aktuálních zdrojů nenachází. Díky těmto informacím jsem tedy mohla pohlédnout komplexněji na tuto osobnost. Zároveň byl vypočítán i odhad letální dávky pro dospělého člověka v případě, jedná-li se o toxický prvek polonium-210. Dále byly provedeny i výpočty, jaké množství by Marie Curie Sklodowská musela izolovat a inkorporovat, aby na následky akutní nemoci z ozáření zemřela. Pro lepší přehlednost jsou výsledky shrnuty do tabulek. Nejsou ani opomenuta ochranná a bezpečnostní opatření a zdravotní problémy spojené s prací s radioaktivními prvky. Marie Curie Sklodowská pravděpodobně za svůj život neizolovala čisté polonium a nepřišla tedy do kontaktu s takovým množstvím polonia-210, které by jí způsobilo smrt.
|
|
|
Příprava zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu
VOTRUBOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat odbornou přípravu záchranáře k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Druhým cílem bylo zmapovat vybavenost výjezdových skupin k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kde obě části se zabývají odbornou přípravou záchranářů a jejich vybaveností. Teoretická část nejdříve popisuje osobnost záchranáře. Jaké by měl mít předpoklady, aby mohl co nejlépe vykonávat činnost záchranáře. Dále jsou v této teoretické části tři větší okruhy. Do těchto okruhů jsem vybrala ty skupiny, které z mého pohledu, právě zasahují v nepřístupném terénu. Výškové záchranné družstvo v rámci Letecké záchranné služby, Horská služba České republiky a Vodní záchranná služba ČČK. U každé skupiny je popsána odborná příprava, kterou každý záchranář musí projít, aby mohl vykonávat činnost záchranáře v praxi. Dále jsou popisovány pomůcky, které jsou potřebné k transportu nebo samotné záchraně. Za důležité jsem také považovala se zmínit o fyzické přípravě záchranářů, psychologii a komunikaci. Také nebyla opomenuta problematika geografie. V praktické části jsou popsány výsledky výzkumu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se záchranáři na jednotlivých základnách. V Dolní Vltavici, kde působí Vodní záchranná služba ČČK, Lipně nad Vltavou - Kramolín u Horské služby České republiky a Hosíně u Českých Budějovic, kde má svoji základnu Letecká záchranná služba. Rozhovorů se zúčastnilo 12 záchranářů. Jedna osoba byla ženského pohlaví. Věková hranice dotazovaných je od 27 let do 57 let. Byly záměrně vybrány zejména osoby, které mají za sebou již několikaletou praxi. Zároveň nebylo zapomenuto na záchranáře, kteří mají za sebou méně let praxe, ale byl u nich předpoklad, že se v dané problematice již orientují. Rozhovory byly přepsány a shrnuty do tabulek, pro lepší přehlednost. Vyhodnocení výzkumných otázek. U první výzkumné otázky, jsou rozdíly u záchranářů v odborné přípravě k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Z tabulky 5 vyplývá, že odborná příprava se liší zejména u Horské služby ČR. Tito záchranáři musí také absolvovat fyzické testy a jsou přezkušováni z geografie. Druhá výzkumná otázka, jsou rozdíly u jednotlivých výjezdových skupin ve vybavenosti pro záchranné činnosti v těžko přístupném terénu. Z tabulky 6 je patrné, že vybavenost se liší v motorových prostředcích v závislosti na terénu, ve kterém daní záchranáři nejvíce zasahují.
|
host ::
RSS.