|
|
Prostituce jako sociální problém
VOTRUBOVÁ, Eva
Sexuální činnost se dle některých autorů řadí za jídlo a spánek na třetí místo v našich každodenních fyziologických projevech. Sigmund Freud tvrdí, že sex a erotika je hnacím motorem veškerého lidského konání a že je dokonce obsahem čtyř pětin myšlení a tužeb. Uspokojování pohlavního pudu považuje freudovská psychoanalýza za hlavní potřebu člověka. I v Maslowově pyramidě potřeb je sexualita zařazena k základním, biologickým potřebám. Sexualita tedy ovlivňuje velkou část našeho chování. Za jednu z forem sexuálního chování je považována i prostituce. Ta je v dnešní době častým jevem stejně tak, jako tomu bylo už od počátku lidstva. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat subjektivní vnímání důvodů, které vedly vybrané sexuální pracovnice k prostituci a vytvořit návrh možného modelu sociální práce s touto skupinou. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. K získání potřebných informací jsem použila metodu polo-strukturovaného hloubkového rozhovoru a stručné ankety. Ta posloužila k získání základních informací o respondentkách, jako je například věk, rodinný stav, vzdělání a tak dále. Naopak při rozhovoru jsem se více soustředila na podrobnější informace, které byly podstatné pro zodpovězení výzkumných otázek. Rozhovor byl rozdělen na pět základních okruhů, kdy každý z nich obsahoval několik upřesňujících nebo rozvíjejících otázek. Základní okruhy tvořily tzv. jádro rozhovoru, další otázky sloužily k tomu, aby pomohly, s ohledem na zodpovězení výzkumného cíle, zpracovat téma více do hloubky. Rozhovory byly provedeny s šesti respondentkami z jednoho erotického podniku. Výzkumnou část tvoří stručné kazuistiky, které byly vypracovány na základě informací, získaných během rozhovoru a informací, které vystupují z ankety. Kazuistiky nám mají pomoci nahlédnout do života jednotlivých respondentek a přiblížit jejich životní situaci. Dále byly všechny provedené rozhovory přepsány a analyzovány technikou otevřeného kódování. Základní analytickou linkou je příběh respondentek od raného dětství až po současnost. V závěru se vyskytují také odpovědi, týkající se budoucnosti prostituujících žen. Tento proces, kdy jsem se pokusila vytvořit analytický příběh, byl prováděn technikou "vyložení karet". Otázky v rozhovoru byly postaveny tak, aby odpověděly na výzkumné otázky, které zní: VO1: Jaké důvody vedly vybrané sexuální pracovnice k rozhodnutí živit se prostitucí? VO2: Jaké motivy měly sexuální pracovnice k tomu, aby se začaly živit prostitucí? VO3: Jaké situace mohly během života ovlivnit osobnost žen natolik, že došlo k prostitučnímu chování? Výsledky výzkumu umožňují nahlédnout do života prostituující ženy, která pracuje v erotickém klubu. Přináší informace z období jejich dětství, dospívání a dospělosti a zároveň umožňují zmapovat, jaké důvody vedou ženy k prostitučnímu chování. Poukazují také na výhody a nevýhody, které respondentky spatřují v tomto povolání, na zkušenost s využitím sociálních služeb, ale také na budoucnost těchto žen. Nejčastější motivací u respondentek byly peníze. To ukázala již anketa, kde pět z šesti žen odpovědělo, že je prostituci vedly finance. V průběhu rozhovorů šlo však vypozorovat i jiné motivační prvky, které k samotnému rozhodnutí živit se prostitucí přispěly. Ať už je to časová flexibilita, vyšší nárok na životní podmínky nebo snaha zajistit si dost prostředků na nadstandartní životní potřeby.
|
|
|
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
|
host ::
RSS.