|
|
Kvalita ejakulátu hřebců působících v inseminaci
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo pomocí Sperm Class Analyzer systému (SCA, MICROPTIC SL) stanovit semenné charakteristiky teplokrevných hřebců, posoudit vztah mezi parametry motility spermií a rozměry hlaviček spermií (experiment 1) a porovnat ochranný účinek tří mléčných ředidel na chlazené sperma (experiment 2). V experimentu 1 bylo od 10 klinicky zdravých a plodných hřebců (věk 3 aţ 22 let) odebráno 32 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2016 a 36 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2017. U odebraných vzorků byl sledován objem ejakulátu (ml), koncentrace spermií (M/ml), motilita spermií s jednotlivými kinematickými parametry, ţivotaschopnost (%) a morfologie spermií s morfometrickými parametry. V experimentu 2 bylo před začátkem připouštěcí sezóny 2018 odebráno celkem 21 ejakulátů od 11 hřebců. K ředění byla vyuţita ředidla Kenney, EquiPlus a INRA 96. U 63 vzorků ejakulátu byla hodnocena ţivotaschopnost spermií (VIT, %), celková motilita (MOT, %), progresivní motilita (PMOT, %) a vybrané kinematické parametry. Tyto parametry byly stanoveny 2 hodiny po zpracování spermatu a poté po 24, 48 a 72 hodinách skladování při 5 °C. U získaných vzorků ejakulátu byly za sledovaná období připouštěcích sezón 2016 a 2017 zjištěny následující průměrné hodnoty - objem ejakulátu 49,22 a 56,77 ml, koncentrace spermií 208,20 a 222,19 M/ml, MOT 82,44 a 81,38 %, PMOT 37,34 a 35,46 %, VIT 60,71 a 42,91 %, morfologicky normální spermie 75,00 a 64,50 %, rychlost na křivočaré dráze (VCL) 62,67 a 60,26 ?m/s, přímočará rychlost (VSL) 32,10 a 27,55 ?m/s, průměrná rychlost (VAP) 48,14 a 44,35 ?m/s, linearita křivočaré dráhy (LIN) 50,64 a 44,89 %, linearita průměrné dráhy (STR) 66,56 a 62,01 %, míra kmitání skutečné dráhy kolem průměrné dráhy (WOB) 75,74 a 72,12 %, amplituda bočního posunu hlavičky po její průměrné dráze (ALH) 2,59 a 2,90 ?m, frekvence bočních oscilačních pohybů hlavičky spermie kolem průměrné dráhy (BCF) 7,32 a 7,49 Hz, délka hlavičky (L) 6,33 a 6,41 ?m, maximální šířka hlavičky (W) 3,01 a 3,11 ?m, plocha hlavičky (A) 15,65 a 16,37 ?m2, obvod hlavičky (P) 16,26 a 16,55 ?m, prodlouţení (Elong) 0,36 a 0,35, eliptičnost (Elip) 2,11 a 2,07, drsnost (Rugo) 0,74 a 0,75 a pravidelnost (Regu) 0,96. Byl prokázán významný vliv hřebce ve všech hodnocených parametrech. Dále byl u sledovaných parametrů prokázán také vliv věku a fertility hřebců. Byla zjištěna významná pozitivní korelace MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN a WOB s plochou, šířkou, délkou a obvodem hlavičky a významná negativní korelace těchto parametrů s prodlouţením a eliptičností hlavičky spermie. Spermie s většími rozměry hlaviček tak měly větší MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN, WOB, STR a menší ALH a BCF. Naopak niţší motilitu a kinematické parametry měly spermie s větším prodlouţením a eliptičností. Byl prokázán významný vliv ředidla (P < 0,05) a doby skladování spermatu (P < 0,001) na hodnocené parametry. Průměrný ochranný účinek ředidla INRA 96 byl významně lepší po celou dobu skladování u všech sledovaných parametrů neţ u ředidla Kenney (P < 0,01) a neţ u EquiPlus (P < 0,05) u hodnot PMOT, VCL a VAP. Výsledky, dosaţené s ředidlem INRA 96 ukázaly, ţe kvalita chlazeného spermatu můţe být dostatečně udrţena nejméně během prvních 24 hodin skladování
|
|
|
Využití výsledků testování výkonnosti ve šlechtění teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo analyzovat výsledky testování výkonnosti a jejich využití ve šlechtění teplokrevných koní. Byl zpracován přehled hřebců působících v plemenitbě českého teplokrevníka, kteří jsou evidováni Svazem chovatelů českého teplokrevníka v seznamu plemenných hřebců v roce 2012. K analýze hřebců byly využity výsledky zkoušek výkonnosti klisen (dcer plemeníků) a výsledky skokových soutěží potomstva. Plemenní hřebci byli, na základě dostupných údajů o svém potomstvu, rozděleni do tří skupin, přičemž do první skupiny byli zařazeni hřebci, kteří ještě nemohou mít potomstvo ve sportu (mladí hřebci), do druhé skupiny hřebci, u kterých nejsou dostupné informace o potomstvu. Třetí skupinu tvořili hřebci, kteří mají dcery po zkouškách výkonnosti a potomstvo ve sportu, proto byli na základě těchto informací dále analyzováni pouze tito hřebci. Hřebci byli seřazeni podle četnosti potomstva a podle výsledů výkonnosti svého potomstva. Na základě průměrného výsledku ve zkouškách výkonnosti dcer a průměrného počtu pomocných bodů ve skokových soutěžích potomstva, bylo vybráno deset nejlepších hřebců, kteří zároveň museli splnit i stanovené kritérium počtu potomků (min. 10 klisen na zkouškách výkonnosti a min. 6 potomků ve sportu). Vlastní výkonnost a výkonnost potomstva těchto deseti nejlepších hřebců byla srovnána s ostatními, stejně nebo i více využívanými hřebci. Na základě průměru výsledků zkoušek výkonnosti dcer a sportovní výkonnosti potomstva byli nejlépe hodnoceni hřebci Comero, Phill, Le Patron, Radegast, Sargoni, Manillon Rouge, Amarillo, Dantes, Rock´n Roll a Calanthano, kteří splnili i kritérium počtu potomků. Z hlediska využití těchto hřebců v chovu a posouzení důvodů využití hřebců bylo zjištěno, že počet potomků současných aktivních hřebců nesouvisí s výsledky výkonnosti jejich potomstva, ale že při výběru hřebce pro zapuštění klisny hrají roli jiné okolnosti. Z toho plyne, že výsledky testování výkonnosti nejsou pro šlechtění českého teplokrevníka využívány.
|
host ::
RSS.