|
|
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Zásady holismu a humanismu v péči o pacienta s poruchou autistického spektra
VLKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu problémových situací v ošetřovatelské péči z pohledu pečujících osob o pacienty s poruchou autistického spektra (PAS), mapování specifických potřeb pacientů s PAS a mapování poskytované ošetřovatelské péče o pacienty s PAS z pohledu sester. Je rozdělena do dvou částí. První část slouží pro teoretický úvod a nastínění současného stavu problematiky ošetřování pacientů s PAS. Empirická část má podobu kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření a je pro větší přehlednost rozdělena do několika částí. První část výzkumu se zaměřovala na získání dat od probandů pečujících o osoby s PAS. Pro účely této části byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Této části výzkumného šetření se zúčastnilo 9 participantů. Druhá část výzkumu se zaměřovala na potvrzení či vyvrácení tvrzení probandů z první části šetření a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro účely zpracování této části bylo vybráno kvantitativní výzkumné šetření za použití metody nestandardizovaného dotazníku, který byl vytvořen autory práce. Dotazníky byly distribuovány v tištěné a elektronické formě, vzhledem k epidemiologickým opatřením v ČR. Celkem se této části účastnilo 212 respondentů. Mezi hlavní výsledky první části výzkumného šetření patří seznam problémových situacích, které mají vliv na chování pacienta s PAS a celkový průběh při poskytování ošetřovatelské péče. Dále byly zjištěny specifické a individuální potřeby osob s PAS, mezi které patří potřeba spánku, výživy, afiliace, potřeba uspořádávání, potřeba smyslového vnímání a vědomí a soběstačnost v denních činnostech. Z výsledků kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem je zdravotnický personál schopný komunikovat s pacienty s PAS a jaké prostředky při ošetřovatelské péči o ně využívají. Dále byla zmapována náročnost uspokojení potřeb z hlediska zdravotnického personálu a jejich zájem o přiblížení dané problematiky. Při testování stanovených hypotéz byla potvrzena pouze hypotéza č. 3 - U pacientů s poruchou autistického spektra je ošetřovatelská péče více individualizovaná než u pacientů bez poruchy autistického spektra. Hypotéza č. 1 - Sestry v klinické praxi používají při komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra více verbální komunikaci než neverbální komunikaci a hypotéza č. 2 - Uspokojení psychologických potřeb je u pacientů s poruchou autistického spektra náročnější než uspokojení potřeb biologických, potvrzeny nebyly.
|
host ::
RSS.