|
|
Informovanost obyvatel Jihočeského kraje o ochraně spotřebitele s ohledem na potravinovou bezpečnost.
VLÁŠKOVÁ, Alena
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl analyzovat fenomén ochrany spotřebitele v souvislosti s bezpečností potravin. Toto téma jsem si vybrala kvůli jeho vysoké aktuálnosti, o níž svědčí i množící se mediální kauzy.Na druhou stranu neustálé probírání těchto informací vede k tomu, že česká veřejnost se stává sebevědomější a nebojí se svých práv domáhat, což bylo ještě před časem velmi nezvyklé. Tato diplomová práce má proto ambice zvýšit povědomí o oblasti potravinové bezpečnosti a ochraně spotřebitelských práv jako takových. V praktické části jsem si pak vytyčila čtyři základní hypotézy, jejichž pravdivost jsem následně ověřovala kvantitativní metodou, konkrétně prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření prováděného ve čtyřech městech na území Jihočeského kraje - v Písku, Strakonicích, Táboře a Českých Budějovicích. Hypotézy byly následující: 1. Respondenti nejsou spokojeni se stávající situací v rámci ochrany spotřebitele, 2. Respondenti jsou přesvědčeni o bezpečnosti českých potravin, 3. Respondenti si myslí, že po vstupu ČR do EU došlo ke zhoršení potravinové bezpečnosti, 4. Respondenti se domnívají, že dovážené potraviny mohou ohrozit jejich zdraví. Výsledkem bylo přijetí hypotéz č. 1 a 2, naopak hypotézy č. 3 a 4 byly zamítnuty. Tato práce může být využita pro potřeby hlubší osvěty spotřebitelů v rámci nastolené celospolečenské diskuze.
|
|
|
Geneticky modifikované organismy - spása či hrozba?
VLÁŠKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá novodobým fenoménem geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala na základě vysoké aktuálnosti problematiky GMO, která je dle mého názoru v rámci České republiky tak trochu opomíjena. Stále více je akcentována prospěšnost biopotravin, na druhou stranu se i u nás vyskytuje poměrně značné množství potravin, které obsahují geneticky modifikované složky. Na tomto místě je ovšem nutné poznamenat, že mnozí spotřebitelé o tom nemají nejmenší tušení. Dílem je tomu tak kvůli špatné orientaci občanů ve složeních výrobků, která jsou často psána velmi malým a nečitelným písmem. Za hlavní cíl si tato práce klade zvýšení informovanosti o problematice geneticky modifikovaných organismů. Prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak se liší informovanost obyvatel v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, tj. 50 pro každý kraj. Jejich návratnost činila 100 %. Respondenti byli vybíráni náhodně. V rámci mé výzkumné práce jsem si vytyčila 4 základní hypotézy. Zaprvé, informovanost o GMO je velmi nízká. Tato hypotéza se potvrdila. Zadruhé, mezi respondenty převažuje názor o škodlivosti GMO. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož si většina respondentů (respektive 67 %) myslí, že GMO jsou zdraví škodlivé. Třetí hypotéza zněla následovně: většina dotazovaných se při nákupu primárně nezaměřuje na složení a původ potravin. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož pro stále více lidí hrají tyto informace velmi důležitou roli. Začtvrté, pro respondenty hraje při nákupu cena potravin větší roli než její kvalita. Tato hypotéza byla vyvrácena, jelikož většina respondentů (respektive 74 %) se při nákupu prioritně řídí poměrem ceny a kvality. Výsledky této práce mohou být dále využity pro osvětu obyvatel o problematice GMO v rámci celospolečenské diskuze.
|
host ::
RSS.