|
|
Komunikace sociálních pracovníků s dětmi
VIKTOROVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace sociálních pracovníků s dětmi a dospívajícími. V prvních třech kapitolách práce jsou uvedena teoretická východiska, z nichž bylo vycházeno při realizaci vlastního průzkumného šetření. Pozornost je věnována charakteristice sociální práce, včetně jejího legislativního vymezení. Přiblížena je role sociálního pracovníka a též metody a techniky sociální práce, se zřetelem k jejich užití v kontaktu s dětským klientem. Stručně jsou též přiblížena specifika dětského věku, které je vhodné v rámci sociální práce s dětmi a dospívajícími zohledňovat jedná se zejména o problematiku attachmentu a vývojové hledisko. Důraz je kladen zejména na specifika komunikace sociálního pracovníka s dětmi a dospívajícími, přiblížena jsou úskalí této komunikace. Čtvrtá kapitola je věnována popisu průzkumného šetření, kterého se zúčastnilo 19 sociálních pracovníků z Jihočeského kraje. Průzkumem bylo zjištěno, že oslovení sociální pracovníci jsou dostatečně obeznámeni se zásadami sociální práce s dětmi a dospívajícími, dbají na jejich dodržování v praxi. V komunikaci s dětmi a dospívajícími se zaměřují zejména na neverbální komunikaci, přičemž si uvědomují odlišnost dětského a dospívajícího klienta. V komunikaci s těmito klienty je dle respondentů nejvýznamnější autenticita sociálního pracovníka, vytváření a udržování bezpečného vztahu a též soulad verbální a neverbální komunikace. Za negativní lze považovat zjištění, že tito sociální pracovníci většinou nejeví zájem o rozšíření svých kompetencí v souvislosti s osvojením si nových technik sociální práce, vhodných pro komunikaci s dětmi a dospívajícími.
|
|
|
Muži na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků
VIKTOROVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mužů na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků, kteří s muži v pečovatelské roli přijdou v rámci své profese nejčastěji do kontaktu. Mají tak možnost zhodnotit míru zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti a na základě této zkušenosti adekvátně posoudit vhodnost odchodu mužů na rodičovskou dovolenou. Vlivem utváření genderových stereotypů v rámci dané společnosti dochází k přijímání obecně platných pravidel, na kterých se zakládá rozdílný přístup k osobám ženského nebo mužského pohlaví. Takové zákonitosti však nemusí vždy odpovídat psychickému nebo sociálnímu nastavení ani zájmům či potřebám každého jedince. Společnost častokrát podléhá mylným představám o přirozeném chování osob na základě jejich příslušnosti k určitému pohlaví a zapomíná tak hledět na individuální vlastnosti, schopnosti a názory jedince. Jsou to právě sociální pracovníci, kteří by v rámci své profese měli brát ohled na individualitu jedince. Společensky uznávané normy prochází po staletí neustálým procesem změny. Současná společnost klade daleko větší důraz na rovnost mezi ženami a muži a tak se péče o dítě začíná stávat záležitostí obou partnerů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak vnímají muže na rodičovské dovolené sociální pracovníci se zaměřením na cílovou skupinu rodina a děti. Ze získaných poznatků by mělo být zřejmé, zda jsou sociální pracovníci se zaměřením na rodinu a děti otevřeni novým alternativám rodičovské péče nebo patří spíše mezi zastánce tradičního rozdělení rolí ve společnosti. Na základě výzkumu by mělo být možno nalézt odpověď na výzkumnou otázku, která zní: Jsou postoje sociálních pracovníků k mužům na rodičovské dovolené stereotypní? K získání potřebných dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Při sběru dat byla v rámci metody dotazování využita technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 sociálních pracovníků z Českých Budějovic, kteří se v rámci své profese zaměřují na cílovou skupinu rodina a děti. Z výzkumu vyplynulo, že odchod muže na rodičovskou dovolenou vnímají dotazovaní sociální pracovníci z větší části pozitivně. Přestože odchod muže na rodičovskou dovolenou pociťují jako méně obvyklý, nevidí problém v tom, když se péči o dítě věnuje z větší části muž. Všichni dotazovaní sociální pracovníci se shodli na tom, že vždy záleží na tom, aby model péče o dítě vyhovoval oběma z partnerů a byl nastavený na základě vzájemné dohody. Z výpovědí informantů je zřejmé, že dbají na individualitu každého jedince a i přes svůj odlišný názor se snaží porozumět důvodům, díky kterým mohou zastávat ostatní jiný pohled na věc.
|
host ::
RSS.