|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta po neurochirurgické operaci u vybraných onemocnění
VEJVODOVÁ, Hana
Teoretická východiska: Neurochirurgie je rozsáhlý specializovaný obor, vzhledem k rozmanité struktuře nemocí a úrazů oboru neurochirurgie jsme se v teoretické části této diplomové práce více zaměřili na onemocnění mozku (nádorové a cévní). Cíl práce: Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 2 cíle: 1. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po operaci mozku (u vybraných onemocnění). 2. Zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku. Hypotézy a výzkumné otázky: H1. Sestry s vysokoškolským vzděláním mají větší teoretické znalosti o ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2. Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, neměly nebo nemají školitele. H3. Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, mají nejčastěji potíží při ošetřování zevní komorové drenáže. H4. Sestry nejvíce čerpají informace potřebné pro ošetřování pacienta po operaci mozku z odborné literatury. Výzkumná otázka 1. Jaké jsou znalosti nově nastupujících sester o specifické péči o pacienta s onemocněním (poraněním) mozku? Metodika: Výzkumné šetření bylo rozděleno do dvou částí: Pro kvantitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím dotazníku. Dotazník obsahoval 22 otázek, 17 otázek uzavřených, 4 otázky polootevřené a 1 otázka otevřená. Dotazníků bylo rozdáno 300 kusů. Vráceno bylo 246 dotazníků (82 %). 49 dotazníků jsme museli vyřadit pro neúplnost, nebo nesprávnost vyplnění. Konečný počet dotazníků je 197 (100 %). Pro vyhodnocení statisticky významných vztahů byly použity kontingenční tabulky a Pearsonův chí kvadrát test. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Celkem bylo osloveno 8 respondentů. Výsledky: Kvantitativní částí výzkumného šetření byly ověřovány čtyři stanovené hypotézy. H1 Sestry s vysokoškolským vzděláním mají větší teoretické znalosti o ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku než sestry bez vysokoškolského vzdělání. Z výsledků je patrné, že znalosti sester s vysokoškolským vzděláním se neliší od znalostí sester bez vysokoškolského vzdělání. H1 jsme nepotvrdili. H2 Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, neměly nebo nemají školitele. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry školitele měly a proto jsme H2 vyvrátili. H3 Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, mají nejčastěji potíže při ošetřování zevní komorové drenáže. Z výsledků je patrné, že ZKD je nejčastěji uváděnou potíží při ošetřování pacienta po operaci mozku pro sestry pracující na neurochirurgickém pracovišti. H3 jsme potvrdili. H4 Sestry nejvíce čerpají informace potřebné pro ošetřování pacienta po operaci mozku z odborné literatury. Z výsledků vyplývá, že tomu tak není. Nejčastěji sestry čerpají informace od školitele. H4 jsme zamítli. Kvalitativním šetřením jsme pro realizaci zvolili metodu polostrukturovaného rozhovoru s respondenty. Pro výzkumnou část byla stanovena výzkumná otázka: Jaké jsou znalosti nově nastupujících sester o specifické péči o pacienta s onemocněním (poraněním) mozku? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že znalosti nově nastupujících sester o specifické péči u pacienta po operaci mozku jsou na dobré úrovni znají specifika ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku. Závěr: Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury vyplynulo několik následných otázek a doporučení: Je sestra, která právě nastoupila na neurochirurgické pracoviště řádně seznámena se svým školitelem a řádné prováděn adaptační proces? Nad výsledky této práce je možné se zamyslet nad vypracováním skript "Ošetřovatelská péče v neurochirurgii" pro všeobecné sestry nastupující na neurochirurgické pracoviště. Tuto skutečnost i zmínili někteří respondenti v dotazníkovém šetření.
|
|
|
Možnosti sestry ovlivňovat rušivé vnější faktory na JIP
VEJVODOVÁ, Hana
Abstrakt Hluk, světlo, neklidní nebo agresivní spolupacienti mohou být rušivými vlivy pro pacienta, který je hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Tyto rušivé faktory jsou nedílnou součástí moderní medicíny. Invazivní metody, monitorovací techniky a jiné přístroje pro zajištění životně důležitých funkcí pacienta na jednotce intenzivní péče znamenají větší šanci pro pacienta na přežití a uzdravení, ale i větší šanci na nepohodlí při hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry na jednotkách intenzivní péče ovlivňují negativní rušivé faktory, působící na pacienta v souvislosti s režimem jednotky intenzivní péče a jak pacienti reagují na negativní rušivé faktory na jednotce intenzivní péče. Stanoveno bylo pět hypotéz. První hypotéza měla potvrdit, zda sestry si uvědomují negativní vlivy působící na pacienty hospitalizované na jednotce intenzivní péče. Druhá hypotéza měla potvrdit, zda sestry tyto rušivé faktory eliminují v maximální míře vzhledem k zachování chodu JIP. Třetí hypotéza měla ověřit, zda pacienti tyto rušivě faktory vnímají negativně. Tyto tři hypotézy se potvrdily. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že hluk je pacienty nejhůře vnímán. Tato hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza měla potvrdit, zda snáze tolerují rušivé vlivy muži než ženy. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum. Pacientům a sestrám byly rozdány anonymní dotazníky. Výzkumné šetření bylo prováděno v Nemocnici České Budějovice, a.s. na jednotkách intenzivní péče. Výzkumným šetřením vyplynuly následující skutečnosti. Cíle byly splněny. Hypotézy byly potvrzeny čtyři z pěti. Rušivé vlivy si uvědomují jak pacienti, tak i sestry. Sestry na jednotkách intenzivní péče mají možnost ovlivnit negativní rušivé faktory a to bez pochybení v chodu jednotky intenzivní péče. Negativní rušivé vlivy jsou na jednotkách intenzivní péče časté a jsou nedílnou součástí jejich režimu. Tato práce může vést k zamyšlení sester pracujících na jednotkách intenzivní péče, při jejich snaze zmírnit tyto, pro pacienty negativní rušivé vlivy.
|
host ::
RSS.