|
|
Možnosti eliminace rizik recidivy u osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Diplomová práce s názvem - Možnosti eliminace rizik recidivy u osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (dále též VTOS) umožňuje osvětlit aktuální téma kriminální recidivy v době, kdy se stále diskutuje o přeplněnosti věznic a o účinnosti a zdokonalování ukládání alternativních trestů. Teoretická část je rozdělena do čtyř podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní témata, důležitá pro zasvěcení do dané problematiky. Vysvětluji tak jednotlivé pojmy, uvádím statistické údaje, vyjmenovávám a popisuji možné nástroje prevence recidivy, mezi něž řadím např. programy zacházení nebo alternativní tresty. Poukazuji na zavádění nových nástrojů, jako je např. elektronický monitoring či probační domy. Uvádím subjekty zabývající se prevencí kriminální recidivy. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. K dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku devíti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka. Druhá část výzkumu byla provedena na výzkumném vzorku osmi úředníků ze středisek Probační a mediační služby (dále též PMS) v Jihočeském kraji, stejnou metodou i technikou. Hlavním cílem bylo zmapovat nástroje využívané v kontextu prevence recidivy u osob podmíněně propuštěných z VTOS úředníky PMS. Výsledky ukázaly, že výčet nástrojů je velice rozmanitý. Nejvíce preferované jsou tzv. analýza sebehodnocení, profesionální rozhovor a pomoc jiných organizací např. úřadu práce, policie, nestátních neziskových organizací či dluhových poraden. Jedním z dílčích cílů bylo zjistit názory úředníků PMS na zavádění nových nástrojů pomáhajících ke snížení recidivy a odhalit jejich možné výhody a nevýhody. Výsledky ukázaly, že elektronický monitoring, jako nový nástroj všichni úředníci vítají a jsou přesvědčeni, že zvýší účinnost trestu domácího vězení. Zavádění probačních domů převážná většina oslovených označila za užitečné, hlavně v oblasti posílení sociálního fungování klienta. Druhým dílčím cílem práce bylo popsat rozdíly v rizicích recidivy z pohledu osob podmíněně propuštěných z VTOS a pohledu úředníků PMS. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úředníci a klienti PMS mají rozdílné úhly pohledu na danou věc. Pracovníci PMS uváděli, že se klienti neumí podívat "do sebe", chybí jim sebereflexe, nemají schopnost se poučit z činu, který spáchali. Osoby podmíněně propuštěné z VTOS se nejvíce obávaly rizika závislosti na omamných látkách nebo automatech či ztráty zaměstnání. Práce má přinést vhled do problematiky zabývající se snížením rizik recidivy, seznámit s nově zaváděnými nástroji. Dále pak, poukázat na možná rizika a rozdíl recidivy z pohledu úředníků PMS a jejich klientů.
|
|
|
Resocializace a reintegrace osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Obsáhlý název - Resocializace a reintegrace podmíněně propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody (dále VTOS) - v této práci znamená zmapování zkušeností se získáváním zaměstnání těchto osob a zmapování ochoty a příčin, které brání jejich přijetí na straně zaměstnavatelů. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní pojmy, důležité pro objasnění dané problematiky. Popisuji přípravu na resocializaci a reintegraci ve věznici, zabývám se stavem a možnostmi zaměstnávání vězňů, ale také jejich přípravou na výstup v tomto směru. Seznamuji se statistickými údaji, poukazuji na možnou péči a pomoc státních (ÚP ČR, PMS ČR) i nestátních organizací (např. Rubikon) při návratu osob podmíněně propuštěných z VTOS do společnosti. V závěru teoretické části uvádím některé projekty, které podporují resocializaci a reintegraci propuštěných osob z vězení. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku šesti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka metodikou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Protože mě zajímal i postoj zaměstnavatelů k zaměstnávání bývalých vězňů, provedla jsem výzkum, stejnou metodou i technikou, s dvaceti zaměstnavateli z regionu Prachatic. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit možná očekávání osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání. Výsledky ukázaly, že tito jedinci očekávají při hledání pracovního uplatnění převážně pomoc od rodiny, přátel, úřadu práce, ale i od PMS nebo jiných, např. nestátních organizací. Jedním z dílčích cílů bylo zmapovat očekávání osob po návratu z VTOS od úřadu práce. Výzkum ukázal, že někteří očekávali možnost rekvalifikace, nabídku volných pracovních míst, dotovaných míst. Polovina komunikačních partnerů však neočekávala od úřadu práce žádnou službu. Ve druhém výzkumu bylo hlavním cílem zjistit ochotu zaměstnavatelů zaměstnat osobu s trestnou minulostí. Z výsledků vyplynulo, že převážná většina oslovených komunikačních partnerů by takovou osobu i zaměstnala, ale pouze na pracovních pozicích, kde se nevyžaduje hmotná odpovědnost. Práce má přinést vhled do problematiky osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání a snaze se tak začlenit zpět do společnosti. Na straně druhé pomáhá ukázat, jak se k této problematice staví samotní zaměstnavatelé a státní či nestátní organizace.
|
host ::
RSS.