Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
Manažer základní linie jako člen multidisciplinárního týmu a jeho možnosti v ovlivnění kvality ošetřovatelské péče
VACHTOVÁ, Ivana
Manažer je tím, kdo v každé organizaci uvádí všechno v pohyb. Je zároveň tím, kdo tomuto pohybu dává řád a kdo podmiňuje účinnost všech procesů, které v organizaci probíhají. Jeho cílem je vést tým k efektivnímu a kvalitnímu výkonu práce. Sestra manažerka plní úkoly ošetřovatelské péče u jednotlivců či skupin tak, že řídí ošetřovatelský proces. Jejím cílem jsou lidé a jejich pracovní činnost. Podněcuje je k práci, ovlivňuje je a koordinuje jejich výkony, kontroluje, hodnotí, usměrňuje a řídí jejich profesní karieru. Ovlivňuje každodenní jednání lidí na pracovišti, a to směrem k vysokým výkonům a ke spolupráci. Svou každodenní činností nepřímo ovlivňuje spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v neposlední řadě také prosperitu organizace. To vše vykonává s ohledem na spokojenost členů týmu a také se zaměřením na jejich profesní rozvoj. Mají-li být zdrojem skutečně účinným, je nutné ji chápat jako v podstatě způsobilou a motivovanou. To zároveň znamená, dělat vše proto, aby se takovou skutečně stala. Prvním cílem práce bylo zjistit determinanty úspěšnosti operativního manažera a jeho pozice vůbec. Druhým cílem bylo zmapovat atributy řídící pozice manažera. Třetím cílem bylo zmapovat práci manažera s operativní skupinou. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen staničním sestrám pracujícím v nemocnicích a zařízeních sociální péče v rámci kraje. Obsahoval 48 uzavřených otázek a jednu otázku polozavřenou. Hypotéza č. 1 říká, že pozici manažera ovlivňují horizontální a vertikální vztahy v systému. Podle zjištěných výsledků mohou vertikální vztahy ovlivňovat pozici manažera v pozitivním, ale i negativním, slova smyslu. Také vztahy mezi manažerem a jím řízenými pracovníky mohou jeho pozici v obou směrech ovlivňovat. Pokud manažer neoplývá manažerskými dovednostmi, může pod sebou mít tým, který není stabilní. Takový tým nemusí odvádět dobrou práci a poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Ve smyslu vertikálních vztahů, potom může být pozice manažera nejistá. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 říká, že kvalitní vztahy manažera operativní linie a jím řízených pracovníků pozitivně ovlivňují ošetřovatelskou péči. Podle zjištěných výsledků mohou kvalitní vztahy pozitivně ovlivňovat ošetřovatelskou péči, za určitých podmínek. Pokud bude manažerka vytvářet podmínky pro úspěšnou práci týmu a sestry v týmu budou spokojené. Hypozéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 o stabilním týmu, který vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Také tato hypotéza byla potvrzena. Podle názoru dotázaných manažerek stabilní tým vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Diplomová práce by mohla být využita ke zprostředkování zjištěných informací manažerkám základní linie, na odborných seminářích. Může napomoci k lepšímu porozumění ve vztahu k řízeným pracovníkům. Protože pokud budou manažerky rozumět problematice vedení a řízení lidí, budou mít v tomto směru dostatek informací a budou schopny ji pochopit, daleko lépe dokážou vést své týmy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.