|
|
Porovnání orálního zdraví 12-15letých adolescentů v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod
VAŇKÁTOVÁ, Denisa
"Orální zdraví je důležité pro celkový zdravotní stav i kvalitu života." Právě touto větou začíná své pojednání o problematice orálního zdraví Světová zdravotnická organizace a byla jí inspirována i diplomová práce s názvem "Porovnání orálního zdraví 12-15letých adolescentů v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod". Celosvětově má 60-90 % dětí školního věku a skoro 100 % dospělé populace zubní kaz. Jedná se o lokalizovaný patologický proces mikrobiálního původu, postihující tvrdé zubní tkáně. Může vést až ke ztrátě vitality zubní dřeně, popřípadě k dalším patologickým procesům. V dětském věku se jedná o onemocnění velmi časté. Jedním z ukazatelů úrovně orálního zdraví je index KPE. Jedná se o součet stálých zubů s kazem, s výplní a zubů již extrahovaných pro kaz. Diplomová práce sestává tradičně z části teoretické, která byla zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury a z části praktické, pro kterou byla použita metoda průřezové studie. Praktickou část tvořila průřezová studie. Za cíl měla zmapovat výskyt zubního kazu u 12-15letých adolescentů ve vybraných okresech. Zaměřuje na porovnání rozdílů v kazivosti zubů mezi těmito okresy a mezi dívkami a chlapci v obou okresech. Součástí studie je také porovnání stavu chrupu výběrové populace s doporučenými parametry Světové zdravotnické organizace pro věk 12 let. Pro naplnění cílů byli kontaktováni vybraní zubní lékaři a požádáni o spolupráci. Sběr dat proběhl v zubních ordinacích, prostřednictvím zdravotních sester (instrumentářek). Údaje byly zaznamenávány ze zdravotnických karet pacientů do připravených záznamových archů. Během sběru dat i jejich zpracovávání byla zachována anonymita. Anonymizace citlivých údajů zdravotní sestrou proběhla již při pořizování dat. Pro validaci souboru dat byla namátkově kontrolována správnost vložených údajů. Data byla bezodkladně zadávána do programu Microsoft Office Excel a zálohována. V diplomové práci byly stanoveny tři hypotézy: H1: Ve vybraných okresech existuje statisticky významný rozdíl v kazivosti zubů. V kazivosti zubů ve vybraných okresech statisticky významný rozdíl opravdu je. Vyšší stupeň orálního zdraví vykazuje výběrová populace z okresu Jihlava. H2: Existuje statisticky významný rozdíl v kazivosti zubů dívek a kazivosti zubů chlapců. Tato hypotéza byla zamítnuta. Přijata byla hypotéza alternativní: Statisticky významný rozdíl v kazivosti zubů dívek a kazivosti zubů chlapců neexistuje. H3: Orální zdraví 12-15letých adolescentů ve vybraných okresech má parametry doporučované Světovou zdravotnickou organizací. Tato hypotéza byla zamítnuta. Přijata byla hypotéza alternativní: Orální zdraví 12-15letých adolescentů ve vybraných okresech parametry doporučované Světovou zdravotnickou organizací dosud nemá. Výsledky provedené studie budou sděleny všem zúčastněným zubním lékařům. Výsledky studie zároveň ukázaly výraznější kazivost zubů výzkumného souboru v porovnání se zahraniční studií, která byla provedena na věkově podobném vzorku mladých lidí z Nového Jižního Walesu. V návštěvnosti zubního lékaře za posledních 12 měsíců je však mládež z Vysočiny svědomitější a výsledky jsou naopak výrazně lepší. V porovnání s republikovými výzkumy z let 1998, 2003 a 2010 jsou výsledky pozitivní. Je možné sledovat postupné zvyšování procenta mladých lidí s intaktním chrupem a také pomalé snižování průměrné hodnoty KPE. V konfrontaci okresů Jihlava a Havlíčkův Brod pak vyšly lépe výsledky z okresu Jihlava. Statisticky významný rozdíl v kazivosti zubů dívek a kazivosti zubů chlapců nebyl zaznamenán. Dosažená průměrná hodnota KPE je 1,65. Světová zdravotnická organizace doporučila pro rok 2000 hodnotu KPE 3,0 a pro rok 2010 hodnotu 1,0. Dosažená hodnota zatím nedosahuje hodnoty doporučené pro rok 2010.
|
|
|
Používání ochranných pomůcek na vybraných pracovištích k ochraně dýchacích cest a sluchu
VAŇKÁTOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Problematiku v oblasti poskytování ochranných pomůcek, povinnosti zaměstnavatelů při jejich poskytování, poznatky o typech a výběru filtračních a izolačních pomůcek na ochranu dýchacích cest a poznatky o ochranných pomůckách na ochranu sluchu shrnuje teoretická část této práce, která je zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury, právních předpisů, odborných článků z periodik a internetových zdrojů. Pro praktickou část práce je použit kvantitativní výzkum, zvolenou metodou je dotazování a technikou sběru dat dotazník, který byl vyplňován anonymně a byl vytvořen pouze pro potřeby této práce. V předtištěné formě byl prostřednictvím bezpečnostních techniků předán k vyplnění zaměstnancům vybraných firem, kteří ho měli k dispozici po dobu 7 pracovních dnů. Sestával z 15 uzavřených otázek, u kterých měl respondent na výběr ze dvou až tří odpovědí a jedné otevřené otázky, kde respondent uváděl odpověď vlastními slovy. Kritériem pro výběru firem za účelem výzkumu byl požadavek, aby v pracovním prostředí pracovníci používali osobní ochranné pomůcky. Byly tak vybrány dvě společnosti, z nichž jedna provozovala slévárnu a druhá se zabývala výrobou stavebních prvků. Obě společnosti si přejí zůstat v anonymitě. Pracovní prostředí obou firem představuje pro své zaměstnance riziko hluku, chemických škodlivin a prachu v ovzduší. Data jsou zpracována pomocí počítačových programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. K vyhodnocení dat jsou použity statistické tabulky a grafické vyjádření, výsledky jsou interpretovány v absolutních číslech a procentech. Cílem této práce je vytvořit přehled ochranných pomůcek používaných k ochraně dýchacích cest a sluchu v rámci vybraných pracovišť, zjistit vhodnost používaných ochranných pomůcek vzhledem k jejich účinnosti stanovené výrobcem, zjistit, zda jsou ochranné pomůcky při práci používány, zjistit, zda zaměstnanci provádějí pravidelnou údržbu a výměnu ochranných pomůcek a zjistit, zda jsou dodržovány přestávky v práci. Jsou stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, používají správný typ pomůcek. Po zhodnocení používaných ochranných pomůcek vzhledem k naměřeným hladinám hluku, prachu i chemických látek v pracovním prostředí pracovníků a s přihlédnutím na profesní složení a odpovědi respondentů byla hypotézy č. 1 potvrzena. Hypotéza 2 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, tyto pomůcky při práci opravdu používají. Na základě odpovědí respondentů byla potvrzena i hypotéza č. 2. Hypotéza 3 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, provádějí jejich pravidelnou údržbu a výměnu. Ze všech respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkové akce, 67 % provádí výměnu ochranných pomůcek k ochraně sluchu při poškození pomůcky a 57 % provádí výměnu ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest také až při poškození pomůcky. Na základě těchto skutečností se vyvrací hypotéza č. 3. Hypotéza 4 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, dodržují stanovené přestávky v práci. Ve firmě B bezpečnostní přestávky zavedeny t. č. nebyly, proto nebylo možné potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 4. Výsledky provedeného výzkumu budou předány zaměstnavatelům dotčených firem. Na základě získaných údajů budou mít vedoucí pracovníci podklady pro změnu v rozsahu a náplni doškolení pro zaměstnance v oblasti ochranných pomůcek i bezpečnostních přestávek.
|
host ::
RSS.