Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Perfúzní scintografie myokardu v diagnostice ischemické choroby srdeční
VŠOLKOVÁ, Marta
Abstrakt Vyšetření koronárních tepen pomocí radionuklidů - perfúzní scintigrafie myokardu metodou jednofotonové emisní výpočetní tomografie ( SPECT ) - poskytuje neinvazivním způsobem funkční informace, které jsou komplementární informacím morfologickým, získaných invazivní selektivní koronografií. Vyšetření srdečních tepen v diagnostice ICHS je však prováděno mnoha dalšími vyšetřovacími postupy, které jsou spolu ve vzájemné interakci. Proto je součástí teoretické části práce, kromě základní anatomie, fyziologie koronárních tepen a patofyziologie ICHS, přehled vyšetřovacích metod, které mají souvislost s náplní práce radiologického asistenta. Tyto metody používané k diagnostice ICHS jsou rozděleny na zátěžové neinvazivní testy a invazivní diagnostické a terapeutické metody. Mezi zátěžová neinvazivní vyšetření patří: zátěžová ergometrie, monitorování EKG dle Holtera, echokardiologické vyšetření, zátěžová srdeční magnetická rezonance, perfúzní scintigrafie myokardu, 18F-FDG PET, CT angiografie, CT stanovení kalciového skore a optická koherentní tomografie. Mezi invazivní diagnostické a terapeutické metody jsou zařazeny: selektivní koronografie, PTCA a CABG. V samostatné kapitole je podrobněji popsána perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT. Cílem praktické části práce bylo porovnat závěry lékařských výsledků perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT se závěry lékařských nálezů koronografie. Hledala jsem odpověď na tyto dvě výzkumné otázky: Budou se závěry lékařských popisů perfúzního scintigrafického vyšetření myokardu odlišovat od závěrů lékařů z koronografie maximálně o 10%? Budou neshodné výsledky odlišné u mužů a žen? Metodika: Ze zdravotnické dokumentace pacientů, kterým bylo po scintigrafickém vyšetření myokardu doporučeno koronografické vyšetření, jsem zjistila výsledné lékařské popisy nálezů po koronografii. Též jsem do vzorku zařadila pacienty, kteří měli negativní scintigrafický nález, ale v krátké době po scintigrafii myokardu absolvovali vyšetření selektivní koronografie s pozitivním nálezem. Soubor pacientů: Celkem bylo od ledna 2013 do září 2013 zátěžovou scintigrafií myokardu vyšetřeno na pracovišti CNM v Praze 619 pacientů 344 mužů a 275 žen. 187 pacientů bylo ještě dovyšetřeno klidovým vyšetřením perfúzní scintigrafie myokardu a u 86 z nich byl popsán pozitivní nález s doporučením koronografie. Zpětně se nepodařilo nalézt koronografiký nález u 19 pacientů, do vzorku pacientů však byly zařazeny 3 pacienti s falešně negativním scintigrafickým nálezem. Výsledný soubor je tedy 70 pacientů 23 žen a 47 mužů. Výsledky: Výsledky perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT a koronografie se odlišují ve 13%, což mírně převyšuje hranici 10%, která byla stanovena ve výzkumné otázce. Dvě třetiny neshodných scintigrafických výsledků byly falešně pozitivní, jedna třetina falešně negativní. Na druhou otázku mohu odpovědět, že neshodné výsledky SPECT myokardu koronografie v detekci ICHS jsou stejné u obou pohlaví. U žen bylo 13 % neshodných nálezů, u mužů 12,7 % neshodných nálezů.

Viz též: podobná jména autorů
2 VŠOLKOVÁ, Marta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.