|
|
Christian Ethics and the Victorian Novel: The Child as a Christ Figure in Oliver Twist, Silas Marner, and The Master-Christian
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k rozvíjejícímu se poli náboženských/postsekulárních a etických studií. V první kapitole situuji svou práci v kontextu náboženského a etického obratu humanitních věd a zároveň obracím svou pozornost k viktoriánskému románu, jehož koncepce byla často zkreslena sekularizační tezí. Dále se zabývám přesunem křesťanské víry a jejích etických funkcí z náboženských institucí do viktoriánské literatury a literární kritiky. V první kapitole zároveň vytvářím interpretační rámec kristovské postavy ve vybraných viktoriánských románech, jimiž se snažím postihnout vývoj transpozice víry od raného viktoriánského období po konec 19. století. V následujících třech kapitolách aplikuji tento interpretační rámec na postavu osiřelého dítěte ve třech viktoriánských románech, konkrétně v Oliveru Twistovi (1837- 1838) od Charlese Dickense, Silasi Marnerovi (1861) od George Eliot a The Master-Christian od Marie Corelli (1900). Druhá kapitola představuje stejnojmenného hrdinu Olivera Twista jako kristovskou postavu, jež přináší možnost vykoupení se a spásy ze spárů nefunkčních státních institucí a londýnského podsvětí a na konci románu nastoluje vládu království nebeského na Zemi v podobě pastorální idyly. Zároveň se věnuji vyobrazení mechanismu Boží spravedlnosti, jehož prostřednictvím...
|
|
|
Writing Victorian London: The Representation of Nineteenth-Century Anxieties in The String of Pearls and Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vyobrazení viktoriánských úzkostí ve Šňůře perel (1846-1847) a Podivném případu dr. Jekylla a pana Hyda (1886). Cílem není hledat stejné úzkosti v obou dílech, ale poukázat na to, jak tyto dva populární viktoriánské texty zpodobňují různé úzkosti podobným způsobem, přestože vznikaly se čtyřicetiletým odstupem. V obou textech vystupuje do popředí Londýn jako gotické místo, které v sobě zahrnuje různé úzkosti. Příčinou těchto úzkostí jsou monstra Sweeney Todd a pan Hyde, hlavní postavy těchto textů. Tato práce dále poukazuje na to, jak jsou tyto úzkosti zpodobeny v architektuře londýnských budov a ulic. Jak Sweeney Todd, tak doktor Jekyll jsou postavy dvojího vzezření. Tato dvojakost se odráží v londýnských budovách, které obě postavy vlastní nebo obývají. Například vznešeně vypadající dům doktora Jekylla a jeho skrytá laboratoř nebo Hydovo odpudivé sídlo v sobě nesou stopy úzkostí spojených se sexuálními skandály gentlemanů, které byly popsány Williamem Thomasem Steadsem v The Maiden Tribute of Modern Babylon (1885). Stejnou dvojakost nese i holičství Sweeneyho Todda, který je na jednu stranu vnímán jako občan s dobrou pověstí, ale na druhou stranu se pod jeho živností nachází rozsáhlý podzemní systém, ve kterém Todd uchovává své mrtvé zákazníky. Dr Jekyll i Sweeney...
|
host ::
RSS.