|
Termoregulace lesních mravenců r. Formica na výškovém gradientu
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Véle, Adam (oponent)
Tato studie se zabývá termoregulačním chováním lesních mravenců rodu Formica na výškovém gradientu. Dvouleté záznamy z datalogerů byly kombinovány s detailním ručním měřením teploty mraveniště v různých hloubkách pod povrchem. Ruční měření probíhala od dubna do září. Výsledky ukazují, že teplota hnízda byla vyšší než teplota vzduchu ve všech ročních obdobích. Teplota mraveniště je nejvyšší v nejhlubší vrstvě, teplo teče zevnitř ven. Domníváme se, že teplotní stabilita mravenčího hnízda na jaře a v létě, tedy v období nejvyšší mravenčí aktivity, je ovlivňována především vnitřními zdroji tepla - mikrobiální aktivitou a metabolismem mravenců. Oslunění zřejmě hraje přímou roli v zahřívání hnízda pouze brzy na jaře, v létě je vliv oslunění na teplotu hnízda nepřímý, skrze vliv na aktivitu mravenců. V zimě hraje významnou roli velikost hnízda, jež koresponduje s izolačními vlastnostmi hnízdního materiálu. Naše výsledky ukazují, že termoregulační chování je řízeno vnitřními faktory, jmenovitě potřebami kolonie spojenými s kladením vajec a vývojem snůšky. Obě tyto činnosti vyžadují vysokou teplotu. Mraveniště v odlišných nadmořských výškách se nelišila v průměrné sezónní teplotě hnízda ani denních výkyvech teplot. Variabilita hnízdní teploty byla větší mezi jednotlivými hnízdy na stejné lokalitě nežli mezi...
|
|
Termoregulace lesních mravenců r. Formica na výškovém gradientu
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Véle, Adam (oponent)
Tato studie se zabývá termoregulačním chováním lesních mravenců rodu Formica na výškovém gradientu. Dvouleté záznamy z datalogerů byly kombinovány s detailním ručním měřením teploty mraveniště v různých hloubkách pod povrchem. Ruční měření probíhala od dubna do září. Výsledky ukazují, že teplota hnízda byla vyšší než teplota vzduchu ve všech ročních obdobích. Teplota mraveniště je nejvyšší v nejhlubší vrstvě, teplo teče zevnitř ven. Domníváme se, že teplotní stabilita mravenčího hnízda na jaře a v létě, tedy v období nejvyšší mravenčí aktivity, je ovlivňována především vnitřními zdroji tepla - mikrobiální aktivitou a metabolismem mravenců. Oslunění zřejmě hraje přímou roli v zahřívání hnízda pouze brzy na jaře, v létě je vliv oslunění na teplotu hnízda nepřímý, skrze vliv na aktivitu mravenců. V zimě hraje významnou roli velikost hnízda, jež koresponduje s izolačními vlastnostmi hnízdního materiálu. Naše výsledky ukazují, že termoregulační chování je řízeno vnitřními faktory, jmenovitě potřebami kolonie spojenými s kladením vajec a vývojem snůšky. Obě tyto činnosti vyžadují vysokou teplotu. Mraveniště v odlišných nadmořských výškách se nelišila v průměrné sezónní teplotě hnízda ani denních výkyvech teplot. Variabilita hnízdní teploty byla větší mezi jednotlivými hnízdy na stejné lokalitě nežli mezi...
|