|
|
Dlouhodobé trendy v chemismu vody a látkových toků tří povodí vzhledem k jejich managementu
VÁCHA, Aleš
Diplomová práce vychází z dlouhodobého monitoringu malých povodí v oblasti Šumavy, jsou zde hodnoceny rozdíly a trendy v chemismu vod v letech 1998 2015 a rozdíly ve vodní bilanci a odnosu rozpuštěných látek v letech 2008 2015. Srovnání průměrného srážko-odtokového poměru na povodích prokázalo malý rozdíl mezi povodími Horského (mokřadní) potoka (odteče 37 %) a Bukového (lesní) potoka (32 %), zatímco z povodí Mlýnského (odvodněná pastvina) potoka odteče 60 % z dopadajících srážek. Povodí odvodněných pastvin - Mlýnský vykazuje zhoršení sledovaných parametrů, které jsou vyjádřeny nižším podílem zadržené vody v povodí a také vyšším podílem rozpuštěných látek v odtékající vodě. Tomu odpovídají i celkové odnosy látek z povodí, kdy je z výsledků zřejmé, jak lesní a mokřadní povodí látky zadržují, kdežto odvodněné povodí je dlouhodobě ztrácí. Jen v případě dusičnanů, amoniaku, Ca2+ a Mg2+ jsou látkové odnosy z lesního a mokřadního povodí třikrát nižší než z odvodněných pastvin. V případě PO43- je to o třetinu a v případě SO42-, Cl- , K+ a Na+ je to o polovinu méně.
|
|
|
Porovnání vodních a látkových toků malých povodí na Šumavě v závislosti na způsobu hospodaření
VÁCHA, Aleš
Předkládaná bakalářská práce se zabývá porovnáním vodních toků a kvality vody odtékající z malých povodí s různým způsobem hospodaření v oblasti lipenského pravobřežní na Šumavě. Povodí jsou srovnatelná svou rozlohou, expozicí, nadmořskou výškou a klimatickými podmínkami, liší se ve způsobu využití půdy a hospodaření. Řešení bakalářské práce přispělo k zpřesnění měření průtoků a vyhodnocení dat od roku 2008 do roku 2013. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že z odvodněného povodí, využívaném jako pastviny, (Mlýnský) odteče průměrně 70%, z povodí s lesem, mokřady a loukami (Horský) 39% a z lesního povodí (Bukový) 33% vody, které do povodí dopadne ve srážkách. Průměrné roční hodnoty průtoku vody za sledované období byly na Mlýnském potoce 43,1 l.s-1 s maximem 662,9 l.s-1 (2. 6.2013), na Horském 28,6 l.s-1 s maximem 451,2 l.s-1 (2.6.2013) a 24,5 l.s-1 s maximem 220,0 l.s-1 (2.6.2013) na Bukovém potoce. Největší kolísání hodnot bylo zaznamenáno v povodí mlýnského potoka. Z výsledků vyplývá přímá závislost mezi hodnotami odtoku a množstvím rozpuštěných látek vyjádřené prostřednictvím elektrické vodivosti vody. Průměrné hodnoty vodivosti dosahují 84 ?S.cm-1 u Mlýnského potoka, 43 ?S.cm-1 u Horského potoka a 39 ?S.cm-1 u potoka Bukového. Řešením bakalářské práce bylo potvrzeno, ze způsob využití území se významným způsobem podílí na bilanci vody v povodí a kvalitě odtékající vody.
|
host ::
RSS.