|
|
Rozpustnost polypropylenu v uhlovodíkových rozpouštědlech
Urbánková, Radka ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Polypropylen, velkoobjemově vyráběný polyolefin, disponuje vynikajícími užitnými vlastnostmi, ekologickou nezávadností, snadnou recyklovatelností a zpracovatelností různými technologickými postupy. Klíčovými strukturními parametry polypropylenu jsou jeho stereoregularita, molekulová hmotnost a její distribuce. V teoretické části této práce byla zpracována literární rešerše, v experimentální části byla hodnocena extrahovatelnost a rozpustnost polypropylenového prášku připraveného na vysoce aktivním Zieglerově-Nattově polymeračním katalyzátoru v různých rozpouštědlech. Extrakce při teplotě normálního bodu varu rozpouštědla (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - ethylbenzen) poskytly obsahy extrahovaných podílů rostoucí s teplotou extrakce. Extrakce PP při konstantní teplotě 36°C (bod varu pentanu) za tlaku nasycených par v řadě rozpouštědel (pentan – hexan – heptan – oktan) poskytly přibližně stejný extrahovaný podíl s výjimkou oktanu. Oktan vroucí při teplotě 36°C extrahuje téměř dvojnásobný podíl PP než ostatní rozpouštědla. Příčina tohoto jevu není objasněna. V rámci rozpustnostní metody byl vzorek polypropylenu dokonale rozpuštěn při 140 °C v sérii několika alifatických a aromatických rozpouštědel (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - toluen - ethylbenzen - o-xylen - m-xylen - p-xylen - dekalin - chlorbenzen - 1,2-dichlorbenzen), následně po zchlazení roztoku na laboratorní teplotu byly získány a separovány rozpustné a nerozpustné podíly. Použitá rozpouštědla byla hodnocena z hlediska fyzikálních vlastností, sterických a elektronických parametrů jako jsou molekulová hmotnost, hustota, teplota varu, dipólový moment, index lomu a Hildebrandův rozpustnostní parametr. Stereoregularita rozpustných frakcí byla charakterizována metodou vysoce rozlišující 13C NMR, krystalinita metodou DSC a distribuce molekulových hmotností metodou GPC. Na základě tohoto měření byl pozorován jednoznačný trend poklesu rozpustnosti PP s rostoucím Hildebrandovým rozpustnostním parametrem rozpouštědla, což je v souladu s teoretickým očekáváním. Navíc byla prokázána silná korelace rozpustnosti PP s indexem lomu a s hustotou rozpouštědla.
|
|
|
Vývoj metody termoporozimetrie polymerních prášků
Urbánková, Radka ; Salajka,, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Termoporozimetrie je metoda založená na depresi teplot tání a krystalizace a je vhodná ke stanovení velikosti malých pórů. Teplotní posun byl stanoven pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Vývoj metody byl proveden na silice se známou úzkou distribucí velikostí pórů. Byla sledována řada faktorů ovlivňující depresi teplot tání a krystalizace (např. použití vhodného rozpouštědla, doba a frekvence odstřeďování, doba odpařování atd.). Práce je zaměřena především na optimalizaci podmínek na silice. Na základě stanovených optimálních podmínek na silice, bylo navrženo experimentální provedení metody pro polypropylenové prášky. Následně bylo vybráno několik polypropylenových prášků, syntetizovaných na různých katalyzátorech a stanovena jejich porozita. Morfologie a struktura polymerních prášků byly hodnoceny pomocí standardních metod. Porozita získaná pomocí termoporozimetrie byla porovnána s porozitou získanou sorpční a BET metodou.
|
|
|
Vývoj metody termoporozimetrie polymerních prášků
Urbánková, Radka ; Salajka,, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Termoporozimetrie je metoda založená na depresi teplot tání a krystalizace a je vhodná ke stanovení velikosti malých pórů. Teplotní posun byl stanoven pomocí diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Vývoj metody byl proveden na silice se známou úzkou distribucí velikostí pórů. Byla sledována řada faktorů ovlivňující depresi teplot tání a krystalizace (např. použití vhodného rozpouštědla, doba a frekvence odstřeďování, doba odpařování atd.). Práce je zaměřena především na optimalizaci podmínek na silice. Na základě stanovených optimálních podmínek na silice, bylo navrženo experimentální provedení metody pro polypropylenové prášky. Následně bylo vybráno několik polypropylenových prášků, syntetizovaných na různých katalyzátorech a stanovena jejich porozita. Morfologie a struktura polymerních prášků byly hodnoceny pomocí standardních metod. Porozita získaná pomocí termoporozimetrie byla porovnána s porozitou získanou sorpční a BET metodou.
|
|
|
Rozpustnost polypropylenu v uhlovodíkových rozpouštědlech
Urbánková, Radka ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Polypropylen, velkoobjemově vyráběný polyolefin, disponuje vynikajícími užitnými vlastnostmi, ekologickou nezávadností, snadnou recyklovatelností a zpracovatelností různými technologickými postupy. Klíčovými strukturními parametry polypropylenu jsou jeho stereoregularita, molekulová hmotnost a její distribuce. V teoretické části této práce byla zpracována literární rešerše, v experimentální části byla hodnocena extrahovatelnost a rozpustnost polypropylenového prášku připraveného na vysoce aktivním Zieglerově-Nattově polymeračním katalyzátoru v různých rozpouštědlech. Extrakce při teplotě normálního bodu varu rozpouštědla (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - ethylbenzen) poskytly obsahy extrahovaných podílů rostoucí s teplotou extrakce. Extrakce PP při konstantní teplotě 36°C (bod varu pentanu) za tlaku nasycených par v řadě rozpouštědel (pentan – hexan – heptan – oktan) poskytly přibližně stejný extrahovaný podíl s výjimkou oktanu. Oktan vroucí při teplotě 36°C extrahuje téměř dvojnásobný podíl PP než ostatní rozpouštědla. Příčina tohoto jevu není objasněna. V rámci rozpustnostní metody byl vzorek polypropylenu dokonale rozpuštěn při 140 °C v sérii několika alifatických a aromatických rozpouštědel (pentan - hexan - cyklohexan - hex-1-en - benzen - heptan - oktan - toluen - ethylbenzen - o-xylen - m-xylen - p-xylen - dekalin - chlorbenzen - 1,2-dichlorbenzen), následně po zchlazení roztoku na laboratorní teplotu byly získány a separovány rozpustné a nerozpustné podíly. Použitá rozpouštědla byla hodnocena z hlediska fyzikálních vlastností, sterických a elektronických parametrů jako jsou molekulová hmotnost, hustota, teplota varu, dipólový moment, index lomu a Hildebrandův rozpustnostní parametr. Stereoregularita rozpustných frakcí byla charakterizována metodou vysoce rozlišující 13C NMR, krystalinita metodou DSC a distribuce molekulových hmotností metodou GPC. Na základě tohoto měření byl pozorován jednoznačný trend poklesu rozpustnosti PP s rostoucím Hildebrandovým rozpustnostním parametrem rozpouštědla, což je v souladu s teoretickým očekáváním. Navíc byla prokázána silná korelace rozpustnosti PP s indexem lomu a s hustotou rozpouštědla.
|
host ::
RSS.