|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Teorie institucionální reality Johna R. Searla
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
V této třetí části jsem se zaměřila na otázku konstitutivních pravidel a její neviditelnost. Ukázala jsem, že neviditelnost, kterou má Searle na mysli, spočívá v tom, že si během činností v rámci institucionálních faktů často neuvědomujeme jejich realizace v předmětech X, ale zaměstnáváme svou -~~ mysl myšlenkami na smysl činností pojících se s funkcí Y. V této souvislosti jsem poukázala na podobnost s úvahami o základní formě vědomých daností vůbec a ve velmi hrubých rysech jsem načrtla přístupy Husserla a Heideggera. Zmínila jsem některé důvody pro to, abychom uznali dva druhy daností ve vědomí, z nichž jeden by odpovídal Searlovu přiřazení funkce, druhý pak realizaci této funkce. Klíčové přitom je, že danost, která hraje roli realizace nebo splňování funkce, nemusí mít podobu uvědomování si materiálních vlastností předmětu. To bylo také základem pro tvrzení, že kde trváme na neviditelnosti konstitutivního pravidla z důvodu neviditelnosti materiálních vlastností předmětu, nečiníme tak oprávněně - konstitutivní pravidlo může být reprezentováno v jiné podobě. Jistou neviditelnost lze připustit v případě převažujícího zájmu o smysl činností, které se s funkcí pojí, ani tam však podle mého názoru nemůže jít o naprostou neviditelnost trvající po dlouhé časové období, nýbrž jen o momentální zaujatost. Souhlasím...
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Teorie institucionální reality Johna R. Searla
Toráčová, Pavla ; Čapek, Jakub (oponent) ; Moural, Josef (vedoucí práce)
V této třetí části jsem se zaměřila na otázku konstitutivních pravidel a její neviditelnost. Ukázala jsem, že neviditelnost, kterou má Searle na mysli, spočívá v tom, že si během činností v rámci institucionálních faktů často neuvědomujeme jejich realizace v předmětech X, ale zaměstnáváme svou -~~ mysl myšlenkami na smysl činností pojících se s funkcí Y. V této souvislosti jsem poukázala na podobnost s úvahami o základní formě vědomých daností vůbec a ve velmi hrubých rysech jsem načrtla přístupy Husserla a Heideggera. Zmínila jsem některé důvody pro to, abychom uznali dva druhy daností ve vědomí, z nichž jeden by odpovídal Searlovu přiřazení funkce, druhý pak realizaci této funkce. Klíčové přitom je, že danost, která hraje roli realizace nebo splňování funkce, nemusí mít podobu uvědomování si materiálních vlastností předmětu. To bylo také základem pro tvrzení, že kde trváme na neviditelnosti konstitutivního pravidla z důvodu neviditelnosti materiálních vlastností předmětu, nečiníme tak oprávněně - konstitutivní pravidlo může být reprezentováno v jiné podobě. Jistou neviditelnost lze připustit v případě převažujícího zájmu o smysl činností, které se s funkcí pojí, ani tam však podle mého názoru nemůže jít o naprostou neviditelnost trvající po dlouhé časové období, nýbrž jen o momentální zaujatost. Souhlasím...
|
host ::
RSS.