|
|
Essay on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Janíčko, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tlustý, Adolf (oponent) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Frait, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce je složena ze tří rozdílných článků, jejichž společnými tematickými jmenovateli jsou finanční inovace, úvěrová omezení a obecný dopad na blahobyt. První příspěvek se zabývá teoretickým ukotvením interakce mezi finanční a reálnou sférou ekonomiky, s důrazem na roli finančních inovací ve fungování hospodářského cyklu. Pro tento účel je často využit teoretický aparát školy regulace a postkeynesovské ekonomie, přičemž je zároveň konfrontován s přístupy ekonomie hlavního proudu a částečně i s některými jinými přístupy mimo něj. Všechny tyto směry určitým specifickým způsobem interpretují roli finančních inovací v moderních ekonomikách, a to ať již v souladu s jejich zaměřením, nebo pod vlivem posledních ekonomických událostí. Obecně lze konstatovat, že existuje jistý konsenzus napříč jednotlivými školami, přičemž ale některé z nich byly evidentně podstatně úspěšnější při predikování krizových událostí než jiné. V následujících dvou článcích jsou konstruovány dva makroekonomické modely, využívající dynamického přístupu, které mimo jiné demonstrují efekty větší úvěrové dostupnosti na příkladu bydlení pro tzv. úvěrově omezené a úvěrově neomezené domácnosti. I zde se ukazuje nepřímý dopad finančních inovací jako velice nejednoznačný. Je zřejmé, že uvolnění úvěrových podmínek také pomocí finančně-inovativních aktivit, mající dopad na úrokové míry nebo např. poměr mezi půjčkou a hodnotou nemovitosti, a jejich následný vliv na ceny nemovitostí, může mít rozdílné dopady pro domácnosti s pevným úvěrovým omezením a domácnosti bez takovéhoto omezení. Situace je analyzována pomocí dílčí a celkové rovnováhy, přičemž pro rozdílné použité metody lze nikoli překvapivě dojít k odlišným výsledkům, které jsou determinovány incidencí různých šoků v průběhu kreditního cyklu. V modelu dílčí rovnováhy jsou patrnější a jednoznačnější efekty uvolnění úvěrových omezení, jež zároveň nabízejí poměrně jednoduchý a intuitivní logický sled mezi růstem cen a obecným blahobytem. Tento sled je především viditelný u úvěrově omezených domácností. Na druhou stranu v modelu celkové rovnováhy je jasněji a pochopitelněji znázorněna tranzitivní dynamika celého procesu a zároveň dopad na různě úvěrově omezené domácnosti je méně jednoznačný a rozdílný od intuitivního modelu dílčí rovnováhy z předcházející stati.
|
|
| |
host ::
RSS.