|
|
Havarijní připravenost v chemickém podniku Synthos Kralupy a.s. při úniku nebezpečných látek
TYEMNYÁKOVÁ, Lucie
S přibývajícím množstvím chemických průmyslových výrob vzrůstá riziko vzniku závažné havárie, která má mnohdy nedozírné následky. Cílem práce je poukázat na následky způsobené únikem nebezpečné látky, benzínu, z největší nádrže v chemickém podniku Synthos Kralupy a.s. a navrhnout opatření k likvidaci mimořádné události. Pro naplnění cíle bylo nejprve provedeno posouzení rizik závažné havárie, při němž byla uplatněna metoda Dow's Fire and Explosion Index umožňující ocenit reálné nebezpečí požáru a exploze a metoda IAEA-TECDOC-727. Následně byly vytvořeny možné scénáře úniku nebezpečné látky ze skladovací nádrže, které byly nasimulovány prostřednictvím softwarových programů ALOHA a TerEx. Získané výsledky byly zpřehledněny formou tabulek. Při výzkumu dané problematiky byla využita i metoda řízených rozhovorů. Řízené rozhovory zaměřené na zjišťování havarijní připravenosti chemického podniku Synthos Kralupy a.s. proběhly se zaměstnanci hasičko-havarijní služby. Nádrž obsahující nebezpečnou látku představuje významný zdroj rizika, i přestože výsledky ukázaly, že havárie v podobě úniku celkového množství benzínu z nádrže je velmi nepravděpodobná. Tato havárie by však neměla být opomíjena, neboť při zahoření nádrže s následnou destrukcí, vznikne v prostoru nebezpečný oblak dosahující 565 m od místa vzniku havárie. Do vzdálenosti 2000 m by mohlo dojít k 70% mortalitě a do vzdálenosti 4 970 m k popáleninám 1. stupně. Při celkovém úniku benzínu z nádrže by tedy nedošlo pouze ke znečištění prostředí, ale i ke značným ztrátám na životech, poškození zdraví a rozsáhlým škodám na majetku.
|
|
|
Způsoby komunikace mezi místem zásahu složek integrovaného záchranného systému a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému
TYEMNYÁKOVÁ, Lucie
Základním pilířem, prostředníkem mezi obyvatelstvem v nouzi a složkami IZS, jsou operační střediska základních složek IZS. Tato střediska zabezpečují nejen příjem tísňového volání, ale také aktivují a řídí složky IZS při záchranných a likvidačních pracích. O tom, jakým způsobem je zabezpečena komunikace mezi místem zásahu složek IZS a operačním a informačním střediskem IZS, pojednává tato bakalářská práce. V úvodu teoretické části je stručná charakteristika integrovaného záchranného systému a jeho základních právních předpisů. Dále jsou zde představena operační a informační střediska IZS včetně jejich povinností a charakteristika telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola se zabývá spojením mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu. Předposlední kapitola je věnovaná radiostanicím, analogové a digitální rádiové síti a porovnáním mezi nimi. V poslední kapitole je stručně charakterizován další prostředek sloužící ke komunikaci mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu, a tím je mobilní telefon. Cílem práce je poukázat na způsoby komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS HZS krajů, a případně navrhnout zlepšení stávajícího stavu. Výzkum problematiky probíhal metodou dotazníkového šetření a metodou řízeného rozhovoru. Metoda dotazníkového šetření byla použita k získání informací od OPIS HZS krajů. Z obsahového hlediska zahrnoval dotazník otázky zaměřené na operační řízení v roce 2014 a otázky zaměřené na získání informací týkajících se komunikace se složkami IZS v místě zásahu. Na základě poskytnutých informací byly zpracovány grafy. Otevřené výpovědi v dotazníkovém šetření byly sumarizovány do jednoho celku. Danou problematiku je potřeba zkoumat ale i ze strany zasahujících, a proto byla praktická část ještě doplněna o krátké řízené rozhovory s příslušníky jednotlivých složek IZS. Dotazovaných bylo celkem 6, jednalo se o 2 příslušníky z HZS ČR, 2 pracovníky ze ZZS a 2 příslušníky P ČR. Příslušníci složek IZS z Jihočeského kraje byli vybráni záměrně na základě doporučení příslušníka HZS Jihočeského kraje, velitele družstva na požární stanici v Jindřichově Hradci. Na základě získaných informací od OPIS IZS bylo zjištěno, že nejpoužívanějším komunikačním prostředkem se složkami IZS v místě zásahu jsou digitální radiostanice. Při výzkumu bylo rovněž zjištěno, že při komunikaci a předávání zpráv dochází k častým chybám. Pro OPIS IZS představuje největší problém při předávání zpráv šum a rušení, což často vede k nesrozumitelnosti. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že OPIS IZS by uvítala lepší přehled o nastalé mimořádné události. Příslušníci jednotlivých složek IZS se shodli na tom, že primárním problémem je chybné a neúplné předávání informací od OPIS IZS, neboť nedostatečně vytěžují informace od oznamovatele. Šum, rušení a nejednotné informační systémy jsou problémem sekundárním. I přestože je komunikace mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu oproti minulosti na dobré úrovni, stále se objevují nedostatky. OPIS IZS by měla klást větší důraz na získávání informací od oznamovatele, aby následně předané informace o lokalizaci místa zásahu byly přesné. Na základě zjištěných informacích jsem doporučila zavést audiovizuální přenos z místa zásahu tam, kde ještě není zaveden. Audiovizuální přenos je přínosem pro rychlé zhodnocení situace a nezastupitelnou roli má zejména při zpětné analýze postupů a činností při řešení mimořádných událostí. Pro tuto práci byla stanovena výzkumná otázka, je-li způsob a obsah komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS IZS v souladu s právními a interními předpisy. V současnosti jsou způsoby a obsah komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS IZS v souladu s právními a interními předpisy. Doporučuji však vytvořit Řád digitální radiové sítě PEGAS, kde by byly stanoveny podmínky pro využívání radiokomunikačního systému PEGAS.
|
host ::
RSS.